Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
"Babička"
Dobrý den všem.
Z 3 letého vztahu se mi narodila dcerka.Otce maličké jsem vyrazila z bytu protože mě bil.Výživné mu bylo stanoveno soudem a platí jej poctivě.Po celou dobu o mém těhotenství věděli i jeho rodiče, nijak však neměli valný zájem s něčím pomoci.Dnes je maličké 7 měsíců.Sestra mého Ex přítele mi s úsměvem zdělila, že je maličkou jim musím dávat , protože na ní mají nárok – aspoň na víkend…jsou jí prí nejbližší příbuzní….MAJÍ PRAVDU?MUSÍM?
Na vykreslení situace…koupili maličké čepičku, donesli mi jí domů a v chodbě bytu maličké čepici servali MALIČKÉ z hlavy, strčili si jí do kapsy, že to JE jejich čepice..:o))))
lenka
Oli nic..je to těžké, vychovej s ní „NĚKOHO“, SNA DTĚ UTĚŠÍ MOŽNÁ JEDNO, KDYBY SI SI VDALA ZNOVA TAK MŮŽEŠ ŽÁDAT O ZMNĚNU PŘÍMENÍ DĚCKA,,,V RÁMCI SOUNÁLEŽITOSTI S TVOJÍ NOVOU RIDINIU..PŘEDVOLÁNÍÍ vÁM MĚLI ZASLAT(caps omlouvám se)je tu status odvolání ale to dej už právničce..neboj se..skus to..budeš mít jisttotu, že jsi idělala vče co šlo..mám to za sebou..byť ex neplatil výživné-což je zácvažný důvod k změně-soudkině to neuznala a policie ho pak honila po rebublice..vydrž..vše se uklidní a ty vol právníka
Lenka
Jo a tím prstem si bohužel ukazují i na mě a na mojí rodinu, protože si myslí, jak jsme se nepřiživili na penězích. Je to smutný, nikdy jsme neměli problémy se zákonem a teď ukazují na nás. Bohužel to nelze všem vysvětlovat 🙁 už i ze studu.
A co potom ta malá, až půjde do školky s jeho příjmením 🙁
Olga
Ahojky, tak to vezmu postupně 🙂 nenávist k autu? Když mi jí vyrval z náruče, zapnul do sedačky a chtěl odjet a ona jen brečela brečela a natahovala ručičky po mě. A to po každě a nebral ohledy. Nenávist k němu? Už tohle chování mluví za své. To, že mě před ní napadl, kdy plakala a rychle jsme z bytu utekly k rodičům. Od té doby ho nechtěla. Nenechala se ani pochovat. On jí pořád hladil, pusinkoval a dokonce mě žádal, ať mu jí natočím na kameru jak se koupe a dodal „nahou“. Proč né, když si hraje oblečená? Prarodiče vídala jednou měsíčně a vždycky jen seděli a komentovali. Extchýně měla zvůčný hlas, kterého se bála, celkově působila odměřeně, tak možná tím, ale prostě se od ní nenechala pochovat. Možná by se to změnilo, kdyby jezdili častěji, ale neměli zájem přijet autobusem, vždycky čekali, až pro ně syn přijede a zase je pěkně odveze domu. Proč by ne, když si nakradl benzín, tak na to měl.
A k tomu soudu? Poslouchali nám telefon, tak věděli, že hodně vím, tak si pro mě přišli, buď budu mluvit, nebo budu jako spolupachatel, když jsem zločin nenahlásila. A to i přesto, že jsem neměla důkazy. Když jsem ho prosila, aby přestal, že jinak odejdeme, tak mi vyrval Maru z náruče a řval, tak vypadni, ale bez Maru. Tak za co ho má milovat? I to malé dítě pozná, že mámě otec ubližuje, nebo ne? Takže jsem vypověděla, co jsem věděla a teď už ani nemá smysl k soudu nejít. Stejně by se mi pomstil, nebo pomstili. Byla jsem z toho tak vyděšená, tolik kriminalistů kolem mě, že mě v tu chvíli ani nenapadlo, že vlastně nemusím. Ale beru to tak, že byl dospělý, sám to vymyslel a nekonal pod nátlakem, tak si za to může sám. Měl krásnou rodinu, ale ani ta ho nezajímala. Ani ta dcerka, které pak dělal peklo. Nedokázal pochopit, proč ho nechce, prostě je to moje dcera, tak si s ní můžu dělat co chci. Je jedno, jestli pláče, přímo křičí, hlavně, že je po mém. Prarodičům jsem nebránila, ale Maru už z ruky nedám. Jen v mé přítomnosti.
Nikdy nevíme, co z našich dětí vyroste, ale on byl vychováván jako jedináček. A nikdy mu máma nic neodepřela a také kolikrát řekla, že jednou se mu něco stane, nebo se k němu někdo špatně zachová, tak bude mít co dělat s ní. Tak nevím….
Našla jsem si tento odkaz, docela zajímavé.
http://www.acorus.cz/cz/informace-pro-ohrozene-osoby/rizikovy-partner.html
přesně jeho povaha 🙁 tak třeba trošku víc poznáte s kým jsem měla čest žít a bát se. Ale snad něky vyjde sluníčko i u mě 🙂 a pro Marušku 🙂
Olga
No, nechtěla jsem se do žhavé diskuse zapojovat – ale Oli pokud čeká bývalý ve vazební věznici na rozsudek, pak ještě není odsouzen (a ani být nemusí – soud jej může plně osvobodit – múj ex švagr si takto odseděl pár měsíců a nyní běhá vesele po svobodě – soud mu totiž nic nedokázal).
Pokud se bojíš o svůj život – pak je několik možností. Pokud budeš svědčit pak by Tě mohl ochránit Zákon na ochranu svědků – je to jen potřeba projednat s vyšetřovatelem (od toho ten zákon je). Taky v obavě o svůj život svědčit nemusíš (leda by Tě hnala nikoli občanská povinnost, ale touha by to na 100 % dostal „natvrdo“).
Proti rozsudku se můžeš odvolat (a vše napsat do odvolání) – druhoinstanční soud pak bude rozhodnutí prvoinstančního posuzovat a může je zrušit.
A pro Radku – je to s podivem, ale i přes do očí bijící hrubky je možné, že je Lenka absolventkou VŠ. Oponovala jsem pár diplomek a někdy jsem se pro opravu gramatiky dostala k odbornosti práce až po mnoha dohadováních se s pisateli, aby si opravili aspoň hrubky – je děs, co se dnes ve školách neučí. I když Lenka pokud má 10 letého syma ta už žádná mladice není :-))).
Dospělá, vysokoškolsky vzdělaná matka 2 dětí, by mohla tušit, že žijeme v právním státě, a že dojmy vydávané za pojmy v této poradně, jí nebudou nic platné, pokud prarodiče uplatní na vnučku nárok.
Soud posoudí pro a proti a rozhodne, co je v zájmu dítěte nejlepší – pokud se na soud obrátí.
A pro všechny bojovnice :-))) odsuzující rodiče, kteří vychovali „takové“ syny – divily byste se, kdybyste viděli rodiče mnoha odsouzených. Téměř každý vychovává dítě v přesvědčení, že bude řádným člověkem. V mnoha případech to vyjde, ale v některých případech se to ani při nejlepší vůli nepovede a rodiče za to nemohou. Bývají to nešťastní lidé – dávají si vše za vinu, nevídají vnoučata, lidé si na ně ukazují prstem – doufejme jen, že se to nestane nám a našim dětem.
Oli, jak lze vyvolat nenávist k autu?
Píšete, že otce i jeho rodiče malá odmítá. Proč? Udělal jí někdy něco, proč by měla důvod ho odmítat? Nebo oni?
Pokud bude odsouzen za organizovaný zločin, měl by sedět dlouho, tak se nebojte, že vám ji unese.
O vašich dalších obavách si promluvte se sociálkou – opd, snad půjde stanovit návštěvy za přítomnosti mediátora.
Radka
Marunce budou 2 roky za 14 dní a cizích lidí se vyloženě straní a nic s tím neudělám. Její otec v ní vyvolal nenávist k autu, takže v žádném případě nepřipustím, aby ji nacpali do auta a odvezli jí za chlapem, kterej mi vyhrožoval, že mi ji unese. Do kriminálu se chtít vrátit nebude. Ať je otec nebo ne. Snažila jsem se s celou rodinu jednat po dobrém a doplatila na to malá tím, že v autě zvrací, ječí, že do sedačky nechce a týden mi nespala, když s ní před zatčením odjel neznámo kam. Týden mi proplakala a to mám rodině a jemu věřit?? To půjde těžko, spíš vůbec. A jak se má ženská setkat s chlapem, který jí vyhrožoval? Ani soudce mě nepřinutí. Vycházky pouze s mojí přítomností a s dalším svědkem. Prostě mám strach o život své Marušky a o svůj taky. 🙁
Olga
Tak je to tady fakt síla 🙂 takže můj názor je, že bych tchýni řekla, že jestli se chce s malou opravdu vídat, tak má možnost pouze u nás doma, tak budeš mít možnost zjistit, jak na ni malá reaguje, ale také jak se tchýně chová k malé. Opravdu bych jim, ale nevyčítala všechny starosti světa! Člověk, který si bude chtít pít a kdekoho mlátit, tak to prostě bude dělat, co když si opilý dovolil i na rodiče? Co když se ho báli, stejně jako ty? Zkus hlavně už kvůli malé, zapomenout na minulost a žít si svým způsobem dál. Bude to těžké, ale pokud budeš pořád myslet na minulost, tak to bude cítit i malá.Přeju ať to dobře dopadne, aby se vám vedlo dobře a nežily jste s malou v hádkách a ve strachu.
Teda mě přijde 7-měsíční dítě maličké na nějaké půjčování někomu na koho není vůbec zvyklé. Jak píše Jovanka. Ať si přijdou domů, a podle toho jak si dítě prarodiče oblíbí nebo si na ně zvykne se může uvažovat o „půjčování“ na delší čas jako je třeba víkend – já nedala na víkend babičkám ještě ani dvouleté. No a při těchto návštěvách se ukáže, jaký je opravdový zájem prarodičů a vytříbí se snad i vztah matky s prarodiči…
Ahoj Leni,
tak jsem soud prohrála a Maruška se po mě nejmenuje a to jen proto, že její otec tam sehrál takové dojemné divadlo, že se mi z toho chtělo brečet. Nejhorší je, že on sedí, ale já tam byla skoro jako obžalovaná. Dívala se na mě i soudkyně jako na nicku. Pomohl mu ten právník, kterého má přiděleného na krádeže a já se můžu jen bát, co přijde. Další soud s jeho mámou. Ale nejhorší je, že mi dřív vyhrožoval únosem Maru pak i zbraní a v listopadu ho mají pustit a v únoru bude soud, kde budu svědčit proti němu. Co se stane za tu dobu, co bude venku? A nikde není odvolání, opravdu nikde. Matka s dítětem nemá nikde dovolání, ale až se něco stane, tak se budou asi divit, proč někdo něco neudělal. Hodně mi to připomíná případ chlapečka Rokose, jak tatínek hlásil na matku stížnosti a nic se nedělo a jak to dopadlo.
Sociálka vše ví, ale soudkyně jí ani nepustila ke slovu, chtěla návrh podpořit, ale nestalo se tak. Sama z toho byla v šoku. Ale už to bylo divný, že mi nepřišlo ani předvolání, nic. Dozvěděla jsem se to 3 dny před soudem z telefonu. Můžou si tohle dovolit? Jedna strana má přípravu, právníka, pomocnou ruku v kriminále a já matka nic? Spravedlnost? Nikde není….. bohužel. Je mi z toho smutno. A co ty? AHoj
Olga
Oli držím ti palečky..moc..nedej se, a neboj se..vše zděl sociálce a i ty si myslím tě podpoří..
Lenka