Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
dětská psycholožka II
ahojky,tak jsem si dneska byla pro zprávu u ,,paní“ doktorky psycholožky. No opět ledová sprcha…napsala,že malý má extrovertní chování,že u něj nemám vcelku žádnou autoritu,poslechne jen velmi málo i když příkazům rozumí,pamět špatná-(i když panenku pod krabičkou našel:-))že ke konci sezení byl instabilní:-))
Většinou psala,že kresba,motorika atd odpovídá 2,5-3letům–má 3roky takže mi to přijde normální a taky je to tím,že byl v cizím prostředí..což ale ona nechtěla uznat.
Psala.že reaguje často zrcadlově-což je symptom pro ADHD a proto navrhuje další kontrolu za 2měsíce—se mnou ale mluvila tak,že je to ve 3letech běžné a že se to většinou srovná.
říkala,že je nutné aby poznal domácí zvířata a mláďata..říkala sem ,že to už umí..ale že pod tlakem prostě nereagoval..to se jí nezdálo.
Taky tam napsala,že mám špatnou výchovu.
No ukončili jsme to tím,že jsem řekla,že budu hledat odbornou pomoc a hlavně radu jinde..na to se naštvala,že je to teda moje věc,ale ať se nedivím..že maminky se pak diví,že jim nikdo nic neřekl-řekla sem že to beru na vědomí ale že od ní sem slyšela,jen že si mám poradit sama…na to ,řekla ať nepřekrucuju fakta a nešířím o ní takové informace:-)))) no řekla sem znovu ,že mi tohle řekla a neporadila nic konkrétního a že nechci malého dále stresovat a přijdu kdyžtak v 5ti letech….a taky ,že to proberu s dětskou doktorkou…lapala po dechu a rozloučily sme se..ještě za mnou vyběhla na chodbu,že sem jí nedala 30,- kč za konzultaci..
u dětské sem se ,,vykecala“ a ta mi řekla,že mi říkala abych tam nechodila:-))) což je pravda….a že malý je aktivní,ale že je inteligentní a prostě naše generace je ve výchově k dětem jiná a doba je jiná,rychlejší a agresivnější a je to moc těžké každému vyhovět. Že mám být důsledná a když něco zakážu tak na tom trvat a ty hranice mu tak dát. Že potřebuje být hodně venku a vydat energii…všechno tohle vím a dělám…
Uvidíme ve školce co bude a taky od kamošky učitelka co se věnuje aktivnějším dětem mi snad poradí..pak to sem napíšu..třeba to někomu taky pomůže zvládnout dítě. K
No, já holky nenutím v čekárně u lékaře, aby seděly na židličkách. To bych musela mít pro ně svěrací kazajky.
A protože vím, že nebudou lítat a vřískat, tak je nechávám, aby si šly tam prohlédnout kytky v květináčích, tam reklamní panel…
Ono udržet batole či předškoláka hodinu-hodinu a půl v klidnu na židli nelze.
Ale zase – co se platí u lékaře regulační poplatky, čekáme zpravidla do 30 minut (spíš výrazně méně).
Musím uznat,že se hodně zlepšil s věkem..že poslechne na slovo-venku dojde na zavolání,drží se za ruku,nebere věci co nesmí-skoro vždycky:-),nejde kam nesmí…ale udržet ho v klidu v čekárně u lékaře…to byste museli vidět jeho výraz uštvané laně-jak na mě kulí oči a nohy už mu visí z té židle a snaží se utéct-jen aby nemusel sedět-je jak pytel blech.
Virenko,no mě to přijde,že se psycholog snaží každého někam zaškatulkovat aby pak mohl použít nějakou svou metodu..jenže tohle je špatně-když každý jsme úplně jiný…bylo to jasně vidět na tom,jak bazírovala na domácích zvířatech a vůbec ji nezaujalo,že malý poznal na obrázku vlajku,deštník,brčko…atd asi 20obrázků.
Virenko já jsem byla připravena na vše..jen ne na to,že mi řekne,že si mám poradit sama,že mám Gympl tak jsem dost inteligentní:-))) nedokázala mi říct jak malého ,,donutit“ aby seděl na židli 10minut-jestli někdo má metodu jak toho docílit sem s ní:-)) vážně-budu vděčná.
Malý prostě JE jiný než ostatní-já druhé takové spontánní dítě neznám a to mám kamarádek a známých na sídlišti dost-mám možnost srovnání. K
Dášo :-(( To jsem nechtěla… Jako všude, je to o lidech, dobrých je taky dost. Ale psycholog, právě nejčastěji ten dobrý, často šlápne na hodně bolavé kuří oko a sebevíc má pravdu, často se to rodičům nelíbí. Já bych pro svého synka nejvíc ocenila, kdyby kdekoliv v dostupném okolí byl psycholog se zájmem vrátit dítě co nejblíž obvyklému. Zrovna tady u nás si dost potrpí na to dítěti přidělit označení jeho problému, no, a pak je to o tom: co ale čekáte, maminko, víte přece, že je hyperaktivní… Sama jsem dost ztratila iluze, takže jestli tu děsím ještě další lidi, tímto se omlouvám.
Virenko,
tak to mě teď opravdu děsíš. Ztrácím poslední iluze… :o(
Dášo, Karamelo, taky si nemyslím, že je až tak blbost chodit s dítětem k psycholožce. Myslím ale, že by k tomu měl být (jen můj pohled na věc!) výrazný důvod – chování silně odlišné od ostatních dětí (a nemyslím tím 2-3, které nejlíp znám), poruchy ve vývoji, potíže, na které upozorní dětský lékař. Ono totiž žádné dítě není stejné, takže žádné není ani “průměrné“. Kdo otevře dveře u psychologa, může si být jist ( i kdyby tam přišel pouze vyzvednout dítě), že na něm bude shledáno něco, co není průměrné. A pokud narazíme na “lepiče diagnoz“, bude hyperaktivní nebo austistické každé druhé dítě vycházející z této ordinace (a že takovou kolegyni osobně znám :-(( ), a aspoň jeden potřebný rys k takové diagnoze opravdu našla u jednoho každého. Jenomže ti lidé opravdu nejsou ani autisti, ani hyperaktivní… A opatření, včetně například léků, tedy dodržují zbytečně a hyperaktivní děti tak nevědomky sami stvářejí…
Proto jsem psala, raději předem dobře promyslet, zda cítím opravdu nutnost tam jít. A když ano, připravit se, že odpověď se mi pravděpodobně nebude líbit. A to ani od špatné, ale ani od velmi dobré psycholožky…
Já to chápu, Karamelo… Já chtěla to samé – ulehčit dceři život mezi ostatními…Ale ulehčila jsem jí to paradoxně až ve chvíli, kdy jsem se o to přestala snažit 🙂
Jestli máš jistotu, že psycholožka v ničem pravdu neměla – pusť to z hlavy, nemá cenu se tím trápit.
Na její jednání bych si ale na Tvém místě písemně stěžovala – všechno má své meze a zrovna psycholožka si nemůže léčit mindráky na malých dětech a maminkách.
Kamčo vždyť je to jedno jestli poslouchá na slovo.. Hlavní je, že dodržuje stanovená pravidla a předáváš mu morální zásady a dáváš správný vzor chování…
Já myslím že hlavní je, aby to dítě získalo správný náhled na to co je správné a co ne… Protože jakmile se pak osamostatní, už nebude mít za zadkem mamču, aby mu řekla, co se smí a co ne. Musí to vzít za své.
Ani Ryba, ani Rak…
Ale jo, vodní znamení se shodnou celkem fajn. Voda, to jsou city, emoce. Ráček bývá duševně silnější a rozhodnější. Ta Ryba neví kudy kam, potřebuje trochu více vést a ukázat cestu. Dostat tvar. Malej ví, jaký má být a co má dělat, možná víc, než si myslíš. :o)
Je to tak Dáši,ale ta arogance,kde se to v dětských doktorech bere:-(
Ty bys mi možná mohla říct jak má vyjít ryba(já) s ráčkem(prcek) :-)))) K