Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
pes v rodině s malými dětmi?
Co říkáte na soužití dětí a psa?Máte doma nějakého i s malými dětmi?Jak to zvládáte? myslím venčení, starost o něj a tak. Včera nám po třech letech vrátila psa čivavu paní s tím že už se o něj nemůže starat. A já si ho vzala protože už je starší a u cizího člověka by se utrápil.Jenže mám dvěděti ve věku 27 a pět měsíců. Snad se snesou ale zájímá mě váš názor a rady jestli máte doma pejska.I zkušenosti díky moc
taky máme doma hafana(pouliční směsku) a je to naše prvorozené dítě jak se nám narodilo první dítě tak jsme se báli že na ní bude pes žárlit ale nestalo se. když jsem šla do obchodu vždy byla u kočáru a když se někdo příblížil bylo zle)je trochu zákeřnější)
po narození druhého dítěte jsme měli obavy že psa trefí šlak s dalšího mučitele ale taky si zvykla. mrňata ma ráda a hlavně když spí.
myslím si že hodně záleží na tom jak ke psovi přistupujete když se dítě narodi.
Už od malička jsme měli psy – ovšem lovecké, takže jsme je moc rozmazlovat nemohli a bydleli venku. Když jsme se s manželem před 6 lety brali, dostali jsme svatebním darem štěně vlčáka a čuvače – skvělý hlídač. Tehdy to byla malá roztomilá kulička, teď velký hafan. Máme velký dvůr a zahradu, takže je venku, boudu má zateplenou v závětří a když už je hodně velká zima, pustíme ho do garáže. Psa ano – ale venku, nikdy bych pejska doma nesnesla. Nezlobte se na mě maminky, které máte pejska v bytě. Myslím si, že i když je malý a často venčený, stejně to není ono. Pes má být venku, mít dostatek pohybu, procházka několikrát denně na chvilku kolem paneláku je jako vycházka z věźení. Nehledě na línající chloupky, pach … případné alergie členů domácnosti.
Naši kluci nedají na psa dopustit, on je vždycky hlídal u kočárku, když zabrečeli, zahlásil … teď si spolu hrají, pejsek je jejich kamarád, i když je větší než oni. Je to ale rozdíl mít psa u dětí venku nebo přímo v bytě.
Každý pes je jiný.
Nedávno jsme pochovali manželova 17-ti letého psa, který si na naše děti nikdy nezvykl, a proto bydlel pak u tchýně. Naučili se vedle sebe (pes a děti) být, ale bez kousanců se to neobešlo.Museli jsme děti i psa na každém kroku doslova hlídat, aby se nedostali příliš blízko sebe. Pes hned útočil. Čím byl starší, tím to bylo lepší, v tom smyslu, že si dětí už tolik nevšímal.
Žárlil ale strašně, od začátku, až do svého konce. Nepomohlo nic.
Výchova psa zmůže něco málo, tak jako u lidí si psi s sebou nesou svou povahu, která se zcela změnit nedá.
Přimlouvala bych se za pořízení pejska až PO narození dětí. Pak odpadne žárlivost a je to vynikající výchovný prostředek pro děti.
Vyrostla jsem se psy, které jsem milovala, a oni mě, a byla to nádherná symbióza, nenahraditelné vzpomínky. když se vztah psa a dítěte vydaří, je to nádhera. přála bych to každému zažít.
Tak my máme 4 letou dceru a pejsek má 3 roky
Máme labradorského retrívra. Snášejí se velice dobře Sára s ním blbne tahá ho za ocas dává mu psí kokynka háže mu balon a vše je v pohodě.
Ale je to taky asi tím, že Sára měla rok a pejska jsem si pořídili jako štěňátko že se znají od mala. Staršího psa bych asi k dítěti nepustila kor když se neznají.
Máme velikou zahradu takže když nebyl čas pejsek šel na zahradu a pak jsme posbíraly ty jeho bobany. A jsem ráda že ho máme protože fakt hlídá jen se něco šustne je v pozoru. Je to na Tvém uvážení, ale staršího psa bych nechtěla pokud by se tedy neznali od malička.
Vladi, to ne, to bych si psa nepořizovala, aby byl celý den zavřený…. sice se stane, že někdy běhá jen půl hodinky (když jsme třeba pryč) – ale z toho lítá venku třeba půl dne, z čehož si docela dost s ním hrajeme – hážeme mu hračky, jeho oblíbená hračka je klubíčko provazu… je na kluky zvyklý a oni na něj, takže to je v pohodě. S těmi cizími lidmi – no jo, to už jsme asi prošvihli, je to náš první pejsek 🙂
Ale myslím, že by nekousl, on dost štěká, ale spíš uskakuje (“otestovali“ jsme to na jednom známém, co chová psy a chtěl, ať ho pustíme 🙂 ), ale jistota je jistota… Na domácí i naše příbuzné je zlatý, on je hrozný mazlík, jen tě někdy samou láskou porazí :)))
A právě už se dost zklidnil oproti tomu prvnímu roku, takže také doufám v jeho důstojný střední věk 🙂
Ájíku, když s ním děti lítají po venku, tak to je něco jiného 🙂 Nejhorší je, když někdo psa zavře do kotce a pustí ho 2x denně ven na 10 min. Takhle už náš soused “vychoval“ třetího psa rozdílné rasy, kterej napadl jeho i jeho rodinu 🙁 Tam teda ještě navíc hraje roli to, že oni na sebe běžně řvou a mlátí se navzájem a to všechno před očima toho psa – na zahradě. Tohle opravdu může vydržet jen pes anděl 🙁
Naše Berry je retrívr a hlídá dobře 🙂 Za plotem štěká na každého kromě lidí, kteří k nám často chodí a cizí člověk se sem vlést neodváží.
Ono – zkoušet reakce na cizí lidi – to chce už od štěněte… Od toho je tam to sicializační období (teď už nevím které týdny to jsou), zkoušet dospělého psa, to už bych se také bála. Berry byla také hodně temperamentní – do 2 let, řešili jsme to dostatečným pohybem, vzpomínám si, jak se jako štěně nechala normálně pochovat jen když spala :-DD A dnes je z ní důstojná klidná dáma 🙂
Njn.. Má výbornou povahu a je inteligentní, chtěli bychom od ní štěně, ale už je jí 7 let. Jednou už štěňata měla, tak třeba se to na jaře ještě podaří.
My máme německého špice..byl dřív než prcek,ale není to autoritativní typ..není vůdce smečky..alfa pes jak se říká..takže se podřídil malému. Náš prcek je aktivní:-) a docela byl na Donečka drsný..když ho ,,pohladil“ tak mu zůstaly chlupy v ruce…pes se mu vyhýbal a spíše byl schovaný na pelíšku. Už se to konečně zlepšilo a teď mu prcek háže balon a létají spolu po bytě…kupodivu se pes nijak nezatvrdil-to jsem se i bála- a vůči ostatním dětem i dospělým je vstřícný a nechá se i pohladit. Pes má letos 7let.prcek 3roky:-)
Jo, a to jsem nezmínila hlavní důvod, proč náš pes v bytě ne – alergické astma nejstaršího syna.
Vlaďko, zatím ho celodenně puštěného nenechávám, prozatím nebyl čas nějak ohradit záhony a fakt nechci mít všechno vyryté a rozhrabané 🙂 Ale on je bobek, už se zklidňuje, není takový živel, takže určitě i na to dojde…
Jinak na naše děti zvyklý je, odnaučuje už se pomalu i skákat po malých (od radosti 🙂 ), kluci s ním běžně lítají povenku, jen k cizím ho nepouštím, ale to bych asi nepustila žádného psa, protože bych si prostě nebyla jistá, jak zareaguje.
Jinak chtěli jsme původně retrívra, to je zlatíčko, jenomže potřebujeme taky pejska na hlídání a to retrívr moc není 🙂
A do bytu bych ho nechtěla už z jediného důvodu – ten náš je totiž neskutečné prasátko a když vidím, v čem je schopen se hrabat a co eventuálně zbaští… a pak se nechat olíznout – na to nemám 🙂
My máme naštěstí plovoučky a dlažbu – takže zametám a sem tam sbírám plíživé chuchvalce… ;o)
Ale museli jsme začít zavírat dětský pokoj, kde má pejsek noční pelíšek (on má i denní v obyvkáku), protože začal holkám skákat na postel. A to se nám nelíbí…
No, začal se mstít – tahá třeba sběr z pytle a roztahá to po baráku…