Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
jak naučit děti ukízet
U nás je to totiž neustálý problém. Už nevím, jak na tu naši slečnu vyzrát. Máme jednoduché krabice (bedny), kam se ty hračky nahážou, žádné velké složitosti. Knížky do polic, některé hračky mají své místo také na policích. Jeden kufřík na oblečení pro panenky. Fakt, nic co by 3 a půl leté dítě nezvládlo. Ale když ona to všechno vykrámuje, že se nedá v pokojíku projít a pak, když jí řeknu, že má jít uklízet, okamžitě je šííííleně unavená a kdeco jí bolí (prostě výmluvy). Když to uklízíme spolu (což už mě docela nervuje a vyčerpává), ptá se mě na každou věc, kam ji má dát (přitom to ví). Jenže nejen, že na to nemám občas náladu, ale vzhledem k tomu, že očekáváme příchod miminka, tak už na to tolik času mít nebudu a vlastně ani nechci. Párkrát jsem nevydržela a přes řev našeho dítěte, hračky posbírala, naházela do igelitek a třeba měsíc jí hračky nedala. To jí zas tam moc nevadí, vykrámuje ten zbytek co jí tam zůstane, takže je to takový začarovaný kruh. Poraďí někdo nějakou fintu? Prooosííííím.
Už jsem několikrát hračky posbírala do igelitek, ale jak jsem psala, bylo to málo platné. Prostě si tam hraje s tím co jí tam zbylo. A to vždy začnu s hračkami na kterých jí více záleží, je jí to fuk. Vždycky to samozřejmě obrečí a oprosí (jsem neoblomná), ale efekt to v závěru nemá žádný. Právě teď máme na mrazáku v šatně 2 plné (co plné – narvané) igelitky asi čtvrtý den a dneska krámovala v pojkojíku zas. Je pravda, že dneska uklízeli s taťkou (možná uklízel jen taťka, je měkkosrdcatější), takže nebylo co sbírat :-))).
… hm, já někdy vyhrožuju, že co nebude uklizené, vyhodím… ale problém je jednoznačně v tom, že jsem to nikdy neudělala 🙂
ahoj,
u nás zafungovalo to, že sem malé (4) řekla,že když se jí budou válet po zemi hračky,tak jí je vysaju a už si s nimi nebude moct hrát, světe div se, ale funguje to …(ťuk ťuk)
sárina
Brmbulko, asi náš případ :-))), neznám šťastnější a veselejší dítě (tedy dokud nemusí uklízet) než to naše.
Ze začátku alespoň fungovalo, že jsem jí poprosila, aby si udělala pořádek a až to bude hotové ať mě zavolá. Já dělala překvapenou, jak to skvěle zvládla…jenže nám to vydrželo jen 3 měsíce a jsme zpátky tam kde jsme byli. Někdy Ájíku funguje to co píšeš ty, ale už to ten náš malý lump prokoukl a asi jí to jako zábavná hra moc nepřipadá :-).
Skoro se začínám smiřovat, že budeme chodit po
hračkách.
bordel v bytě …sťastne ditě:)
odpoveď: těžko ..anežko:)
Vici, u nás je to taky boj, ale NĚKDY 🙂 zabírají finty jako: kdo první uklidí autíčka, knížky, kostky… prostě závodíme. Jindy musím přitvrdit – pokud nebudou uklizené hračky, nebude večerníček. A za dobře odvedenou práci chválím a chválím, malému Jeníčkovi i zatleskám 🙂 Prý je dobré udělat z úklidu hru – třeba každý uklízí kostky nebo auta… jen určité barvy, a jak píše Vlaďka, je dobré, když je na konci úklidu malá odměna – čtení, večerníček, pohádka, malá sladkost… Jenomže někdy nezabírá nic 🙁
Já jen můžu napsat, jak to dělám s Terezkou. Je jí 6 let, ale má ADHD a příkaz „ukliď si hračky“ je pro ní neřešitelnou šifrou.. Takže každý den ve stejnou dobu před večerním rituálem (aby jí čekalo něco hezkého – čteme, hrajeme si hry) jí řeknu „ukliď si všechno oblečení pro panenky“ a stojím u ní, dokud nezačne uklízet (případně jí donutím fyzicky začít uklízet), pak řeknu ať uklidí další skupinu a další, až na zemi zůstane jen malý zbytek a ten roztřídíme spolu :-))
Když byla Terezka mladší, tak jsme si rozdělily pokoj na půl a ona uklízela svoji polovinu, já tu svou a přitom jsem jí radila.
Bez problémů je to ale asi až tak od těch 5ti-6ti let.
U nás je to totiž neustálý problém. Už nevím, jak na tu naši slečnu vyzrát. Máme jednoduché krabice (bedny), kam se ty hračky nahážou, žádné velké složitosti. Knížky do polic, některé hračky mají své místo také na policích. Jeden kufřík na oblečení pro panenky. Fakt, nic co by 3 a půl leté dítě nezvládlo. Ale když ona to všechno vykrámuje, že se nedá v pokojíku projít a pak, když jí řeknu, že má jít uklízet, okamžitě je šííííleně unavená a kdeco jí bolí (prostě výmluvy). Když to uklízíme spolu (což už mě docela nervuje a vyčerpává), ptá se mě na každou věc, kam ji má dát (přitom to ví). Jenže nejen, že na to nemám občas náladu, ale vzhledem k tomu, že očekáváme příchod miminka, tak už na to tolik času mít nebudu a vlastně ani nechci. Párkrát jsem nevydržela a přes řev našeho dítěte, hračky posbírala, naházela do igelitek a třeba měsíc jí hračky nedala. To jí zas tam moc nevadí, vykrámuje ten zbytek co jí tam zůstane, takže je to takový začarovaný kruh. Poraďí někdo nějakou fintu? Prooosííííím.