Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Takový normální oběd
Matka:Kryštůfku,chceš oběd?
Dítě..jo..
M:nachystám,ohřeju..
M:brambůrky
D:..nééé..
M:ak masičko
D:..nééé..
M:tak brokolici
D:..hmmm…
D:..žvýk,žvýk,blééé..
M:tak pojíme za chvilku
D:..jo…
M:půjdem skládat puzzlíky
D:..nééé..
D:…nebudeme kádat pucíky..
M:tak já budu skládat puzzlíky
D:..nééé ty nebudes kádat pucíky..
M:tak já jdu obědvat.než příjdu tak to hezky poskládej
za okamžik.
D:..mamíííí,co dejáš?..
M:jím
D:ne Ty nebudeš est,já budu est
:-))))
M:pojíme spolu-skutečně obědváme
za chvilku sedí dítě na chodbě a sám sobě se vzteká…já se nechcu vyčurat bééééé,béééé,
M:Kryštůfku běž na záchod se vyčurat..nééé já nechcu…
za chvilku:
D:honééééém,vyčurAAAAT…úprk na záchod..
za okamžik
D: já cu oplatek
M: obleč si slipy a dám Ti oplatek
D: já necu slipy a necu oplatek
M: a co chceš?
D: já nic necu..bééééé
M: tak nic nedostaneš
D: já cu džus
M: obleč si slipy a dám TI džus i oplatek
D: jo
M: snažím se dítě obléct do slipů-kroutí se a vzteká-chytnu ho a dám mu pusu
D: néééé nedávej mě pusinky!!!:-))))
taky máte takové vztekací dítko?
:)))))))))))))))
Karamelo :)))
Ajik:-))))
Pavli,no děkujiiii za odbornou radu:-)))
¨těžko nevyjít vstříc s jídlem 3letému dítěti které váží 12kg.
Myslím,že prochází dalším obdobím vzdoru a mě to přijde spíše úsměvné když se vzteká a válí po koberci-je vidět,že je osobnost a že se to v něm pere..tyto emoce jsou hodně silné a já je potlačovat nebudu…nemíním si VYCHOVAT zakřiknuté dítě.
netluču ho za to,beru to jak to je.
Pokud se jedná o spaní…přečtu pohádku a malý si jde lehnout sám,usíná sám.
Pavli, asi jsi to špatně pochopila… my tady NEŘEŠÍME, že by nás děti nechtěly poslouchat – i když to tak asi vypadá… my se tu společně smějeme tomu, co stvoří v těch svých hlavinkách. Víš, nezlob se na mě, já ti rozumím – sama mám čtyři kluky – u nás se o podstatných věcech taky nediskutuje – je čas oběda, spánku, atd. , s více dětmi by to ani nešlo… ale na druhou stranu si myslím, že je vpořádku, když dítě občas zavzdoruje nebo zaprotestuje – je nutné, aby se umělo trochu vyjádřit a i když poslechnout musí, je asi vpořádku, že vždy mu to po chuti není…. zrovna tak jako tobě se třeba nechce vstávat v půl sedmé, ale musíš, abys ty puberťačky vypravila do školy – například. A to, že dítě občas vzdoruje, jen dokazuje, že přemýšlí, že umí vyjádřit to, co chce ono samo – nechceme mít přece z dětí loutky, které bezmyšlenkovitě plní všechno, co jim dospělý přikáže? Svůj názor by mít měly a i když ano – o podstatných věcech nediskutujeme (o tom je ostatně řeč v nedávné diskusi), rozhodnout o tom, co si oblékne nebo s čím si bude hrát nebo jestli si vybere nanuka nebo čokoládku… to by snad MOHLO mít i tříleté dítě, nemyslíš? I tím ho vychováváš – ke schopnosti rozhodovat se. Tak se měj hezky a třeba přidej k lepšímu taky něco veselého, co tvé děti zplodily 🙂
No tak Brmbulko já nevím, asi jsem taky divná, ale já tohle taky neznám, a to mám děti tři a nejmladší je právě tak starý, jako Karamelin syn. Ani se staršími holkami ani teď s malým nesmlouvám. Mluvím samozřejmě o podstatných věcech tj. jídlo, spaní, odchod někam, kam je nutné odejít včas apod. Diskuze o nanuku, hraní atd. máme samozřejmě taky. Nic ve zlém děvčata, ale myslím si, že dítě ve třech letech je schopno pochopit, že je čas jídla, čas na spaní. Podle mě je to v důsledné výchově už od malička. Teď je oběd, tak jdeme všichni jíst a konec. Nechceš, nedostaneš nic až do dalšího jídla. Drsné, ale účinné. Po večerníčku se jdeme koupat, pohádka a spát. Jestli s vámi děti cvičí v tomhle věku, co asi budou
provádět až jim bude 12, 14, jako teď mým puberťačkám? Pavla
Ájíku, to mě pobavilo, fakt 🙂 Prostě Tě Dájík ukecal.
Holky, a to náááádherné rozoumkování – jak jsou vychytralí, opičáci 🙂 Včera jsme šli s Dájíkem do obchodu (pokakaného Jeníčka jsem nechala doma s tatínkem 🙂 ) Dájík mně prosil:
“Maminko, koupíš mi něco? nanuka?“
Já: Uvidíme, Davídku,trochu fouká, když bude teplo, koupíme nanuka. Když ne, koupím ti mléčný řez.“
Celou cestu rozoumkoval, jestli tedy ten nanuk nebo mléčný řez, i když jeho touha byla zjevná… 🙂
Nakonec mu to nedalo a skoro u obchodu si začal demonstrativně ovívat ručkou obličej a za patřičné intonace vzdychal:
“Ufff, to je ale dnes horko…. to je strašné horko!“
No, dostal ho – nanuka… 🙂
Cvrčku pohádkové zlobeníčko máme vzhledem k asi 40ti titulům také. Řekla bych že dětičky jsou velmi rozmlsaná generace:-))))))
většinou za mohutného řevu pouštím rádio a odcházím.
a někdy mě prcek překvapí a řekne,néé já necu žádnou pojádku.
dneska ráno,světe div se 🙂 se neprobudil s řevem a dokonce mi řekl doblé jáno maminko,už nepinkej:-)) Včera sem mu to hučela do hlavy jak je škaredé když se probudí a hned začne brečet a ječet. K
Lístek, to je přesný :-))) Takhle doma taky fungujeme 🙂