Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Oslovujeme, voláme...
Možná už tu to někde bylo, tak snad mi prominete případné zdvojení…
Jak vás oslovují vaše děti?
Moje holčičky mi dlouho říkaly jen “maminko“, manžovi “tatínku“ – občas teda na něj volaly “Petve, Petve!“ – to když mě chtěly podpořit v mém úsilí manži se dovolat.
Teď, na konci prvního roku ve školce, mi začaly holky říkat “mamko“. A přiznávám, je to takové zvláštní…
No a ještě řešíme jednu záležitost – že holčičky, když mluví přede mnou o manžovi, tak kolikrát neřeknou “tatínek“ nebo “taťka“, ale prostě “on“. Tak v tomto je opravuji, aby používaly příslušné podstatné jméno a ne jen zájmeno (a přesně si pamatuji na obdobnou situaci, když jsem já byla v jejich věku. Akorát mě tehdy rodiče tolerovali jen oslovení “maminko“ či mami, “máma“ mi neprošla. Až v poslední době jsme se se sourozenci ustálili na “mamce“.)
A jak se oslovuje u vás?
Ahoj, u nás taky netoleruji “máma“ a “táta“. Naše děti od malička říkaly maminko,tatínku…Teď mi malá hodně často říká mamino:-) Ale vlastně je ani mockrát nenapadlo říct máma nebo táta…. My se s manželem taky oslovujeme mamko,maminko, mamčo… tatínku, taťko…. tak děti nic jiného vlastně neslyší..:-) Jak je hezké, když o vás děti i před kamarády mluví jako o mamince a o tatínkovi…:-) Náš Dáda občas i poučoval kamarády ještě ve školce, že říkat máma nebo táta neni hezké:-))
A Květko, to máme asi všechny stejné:-) Když hlídá babička a jsme s manželem třeba v obchodě po nákupech, ozve se pláč nebo křik…. a instinktivně se otočíme oba dva:-)
no to se mi stává že se otočím aji když začne plakat dítě :-)))
Tak u nás nejvíce “mami, tati“, velice často “mamííííí“ – karamelko 🙂 – dále “mamko, taťko“, někdy “maminko, tatínku“. Máma, táta, to mi přijde taky takové neosobní, děti jsme to takhle neučili, ani doma jsme tak rodičům neříkali. Upřímně – u nás doma neprošla ani ta “mamka“, to až teď, když jsme s bráchou dospělí. Zato taťka byl v určitém věku “tatík“ 🙂 A třeba moje mamka říkala své mamince po moravsku “matinko“ 🙂
Jinak Dája má občas taky tendenci oslovovat mně nebo manžela jménem (to v tomhle věku dělali i větší kluci), ale ta jejich “mami, maminka“ – to je prostě nejsladší 🙂
Holky, a taky se mimoděk otáčíte, když třeba v obchodě někdo zavolá “mamííí“ – přestože bezpečně víte, že vaše dítě je doma? :)))
Já ríkám už léta svojí mámě “maceško“. Nikoli od slova macecha, ale od té kytičky a podobnosti názvů 🙂 Tátovi Pepíno (kdysi z legrace podle Pepína ve filmu S tebou mě baví svět, a už mu to tak nějak zůstalo…)
A Adam mi zatím říká MAMA a když je to hodně naléhavé, tak MAMAMAMAMA 🙂
tak dcera vždy vyjmenuje všechno maminko mamko mami i maminečko.Ale znám rodinu kde děti říkají mamo tato babo.Vůbec se mi to nelíbí.Děcka nebyly učeni k slušnému chování je to rodina ze socialní skupiny a tam to je hrůza děs./myslím vychova/co se tíče uklidu tak to nevím jak to tam vypadá :-)))
Sára mi začala už s prvním slovem říkat “Mami“, nikoli “Máma“, jak se od ročních dětí očekává. Dnes (skoro 3 roky) mi říká v 80% “Maminko“, někdy “Mami“, tátovi říká “Táto“, občas do telefonu “Tatínku“.
me muj starsi syn kdyz neco potrebuje rika maminecko….jinak stara matko:)
No, možná bych mohla dodat, že když jsem já zkoušela jako dítě zavést to “mámo“, tak se mi zrovna narodil mladší brácha…
Jsem se cítila ukřivděná.
Si vzpomínám, jak jsem si “čistila/nečistila“ zuby, jak jsem se mamce věšela na kočárek, aby to měla těžší…
;o)
U nás malej(3r.) tati a mami, ale ted v poslední době …slyší manžela jak mě říká jménem….prostě mě říká a volá na mě Hanko. Manželovi pořád tati, ale mě všude a vždy : Hanko. Tak jsem zvědavá jak dlouho ho to bude držet
mami/tati, mamko/taťko,maminko/tatínku – NIKDY mámo-matko/táto – je mi to nějak proti mysli, takové neurčité, spíš jakoby obecné oslovení. Už jako miminko jsme ji učilinapř.: Mami/tati přišla/přišel. (ne máma, táta).