Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Kdy další mimi?
ahojky, holky, vzhledem k tomu, že tady čtu, že vás už spousta má dvě děti, tak pořád přemýšlím, jestli si náhodou nepořídíme brášku. Říkali jsme si s manželem, že počkáme, než půjde malá do školy (budeme mít splacenou půjčku, možná že bych měla práci -kvůli mateřské) ale teď zase nad tím přemýšlím, jestli to pro malou nebude lepší, kdyby jsme toho brášku měli dřív? Jak to máte vy? A jak vám to vyhovuje? Díky
My máme také dvě děti (kluka a holku) a je mezi nimi 4 roky rozdíl.Měla jsem naplánovaný menší věk.rozdíl, ale příroda to zařídila úplně jinak. Mezi 2 těhotenstvími jsem 2x samovolně potratila, takže dcera je dost “vymodlená“. Také jsme to měli po finanční stránce dost těžké (půjčka a manželův plat nebyl moc velký), ale jsem ráda, že jsme do druhého dítěte “šli“. Všechno se dá zvládnout, když se chce. Pořád bych si říkala teď ještě ne, až bude to či ono. A až by byla “vhodná“ příležitost, tak by to druhé mimi také nemuselo být. Všechno jsme zvládli a brácha svoji ségru nikomu nepůjčoval, dokonce babičky se ho musely “dovolit“ aby si mohly svoji vnučku pochovat. Dával jí dudlíka a neustále houpal kočárek. Musela jsem mezi ně dělit čas, aby nežárlil, ale o to více si toho vážil a začal se dost mazlit, ale vždy trpělivě čakal, až na něj “přijde“ řada. Pomáhal mi vařit a uklízet, abychom si mohli dříve hrát. Jó to byly krásné časy. Zato teď, puberta s ním začíná pěkně mlátit a o nějaké pomoci si budu moct za chvíli jen zdát.
Já osobně bych se jen vyvarovala věkového rozdílu většího než 6let… z mé zkušenosti (brácha je o 7,5 roku starší, on sám má mezi synem a dcerou 11 let věkový rozdíl) – je to, jakoby byli dva jedináčci a často k sobě nachází cestu až v dospělosti, i když zezačátku si můžou rozumnět – budiž, třeba devítileté dítě se dvouletému ještě přizpůsobí, ale sedmnáctileté desetiletému dost těžko. I když můžou být výjimky, já spíš jen předávám, co vidím a s čím mám zkušenost. Myslím, že čím blíž jsou k sobě děti věkem, tím větší je naděje, že si budou opravdu rozumnět.
tak jedináčka bych nechtěla ani náhodou věkoví rozdíl je jedno jaký je stejnak sourozenci drží většinou při sobě já mam 22letou dceru pak 20letou dceru moc si spolu rozuměli hráli po 4 letech jsme chtěli další mimi a narodila se další dcerka pro holky živí miminko a žádní problém holky si moc rozuměli nadále pak jsem ovdověla a zůstala s holkama sama byly mi velkou oporou za nějaký čas jsem našla současnýho přítele a pořídili jsme si kluka a opět holky nesklamali když byly doma ze školi moc jsem si prcka neužila jenže po 2letech se nejstarší vdala další bydlí s přítelem a další je na intru (přítele dcera z prvního manželství 20letá která s náma donedavna bydlela je už taky s přítelem)tak nám prcek zůstal sám moc se mu po holkách stýskalo i když hodně často jezdí domu tak jsme mu pořídili další sestřičku jsou jí tři měsíce ale on jí nikomu nepučí je z něho velkej brácha všichni sourozenci drží pořád při sobě podnikají společné výlety a akce oslavy je to supr tolika dětí jsou sice starosti ale hlavně více radosti
Babofko, no jo, ale brácha nebo ségra, to je něco jiného než kamarádi… :)))
Je škoda, že máš v rodině “odstrašující příklady“ sourozenecké lásky…. na druhou stranu si představ, že by to taky mohli být skvělí parťáci. Já si vzpomínám, jak mi vždycky švagrová (když měli plánovaně ještě jen jedno) říkala, jak ji vždycky píchne u srdce, když viděla naše kluky (tehdy ještě dva), jak si spolu hezky hrají a nikoho k tomu nepotřebují… 🙂
Já myslím, že neexistuje ideální věkový rozdíl a už se to tu několikrát probíralo… Můj táta je s bráchou asi o rok nebo o 2 od sebe a co jsem na světě, nestýkají se, každý je z úplně jiného těsta. Máma je s bráchou asi o 3 roky a v dětství ji nesnášel, protože místo aby běhal s klukama, musel hlídat tu “malou holku“. Nikdy spolu žádný super vztah neměli a dnes on řeší dědictví a jestli nedostal za barák málo… Takže to, že má člověk sourozence (ať už věkově blíž či dál) ještě neznamená, že není v dětství ani v dospělosti sám…
Vici, já jsem taky jedináček a ano, často mi bývalo smutno. Nejhůř mi ale bylo po autonehodě rodičů, když oba leželi spoustu dní v bezvědomí na ARU, lékaři se báli dávat marné naděje a já čekala, že se každým dnem stanu sirotkem. V tu chvíli jsem si strašně přála nebýt na to trápení sama…
Jinak partner má ještě jedno dítě z předchozího vztahu a Adámek má tímto velkýho (18 letýho) bráchu. A oba se strašně zbožňujou. A má kolem sebe spoustu dalších dětí, kamarádů, tak snad mu smutno nebude… 🙂
My máme 2(manžel by rád 3 – no nevím :-D) Verunka 3 roky a 10 měsíců a Mariánek 3 a půl měsíce (obě děti “plánované“ – Verča na sebe nechala 3 měsíce čekat a Mariánek byl snad na poprvé). Zatím to shledávám (u nás) jako ideální, Verča už se o sebe více méně sama postará i si sama pohraje a až Marísek trošičku povyroste ještě si spolu budou hrát (doufám :-D). Peníze jsou sice důležité, ale ne na 1. místě. A víš co se říká?: Děti se mají dělat ne plánovat. (což lze samozřejmě brát s rezervou).
Babofko a nebude Adámkovi smutno samotnému?
Teda já nevím, ale pro mne by asi bylo důležitější mít splacené ty půjčky a pak si teprve pořizovat další dítě. Protože na mateřské se toho teda moc neušetří…
Ale MANKOš, dělej, jak myslíš…
Jinak my máme jedno a další už neplánujem.
Tak holky, děkuji vám za vaše zkušenosti, já si pořád říkám pro a proti, ale myslím, že nakonec stejně půjdou peníze stranou a zvítězí touha po miminku! S malu budu doma stějně do čtyř, tak snad to nějak stihnem. díky
Já mám kluka a holčičku po dvou letech, měsíci a jedenácti dnech. Samovi budou v pátek čtyři, Naty v srpnu dva. Stejně jako Kaťule mám za sebou krušné období, ale teď jsou z nich bezva parťáci, syna jsem nedávala do školky, půjde až v září. V pohodě si pohrají, malá je šikovná, Samík ochránce. Kolem mě mají kamarádky děti po třech letech, já jsem spíš vyjímka,jsem ráda, že jsem to udělala takhle. Ať jsi šťastná, jakkoli se rozhodneš.
Ahoj druhé dítě jsem taky chtěla až půjde kluk do školy a kvůli pujčce jenže za 6let to nešlo a tak jsme si vzali další půjčku a za dalších 5let znovu zkoušeli dalo to docela zabrat ale máme ročního kluka a 15 letého je to velký rozdíl někdy je to dobrý velkej se o sebe postará ,ale ta puberta ta s ním mláti a to pak nevím co dřív.Ale zase to beru ůplně jinak než tenkrát .Myslím si že není ideální věkoví rozdíl. tak hodně štěstí:)