Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Zamilovaný manžel-váš názor?
Tak mne napadlo.. Občas tu čtu příběhy maminek, které se rozvedly. Jak to probíhalo, jak on zahýbal a co zlého si navzájem kdo udělali. Nechci se teď absolutně nikoho dotknout, zajímá mne něco jiného. Čistě teoreticky – máte muže, milujete ho, on miluje vás, máte děti, hezký život. Pak, rána z čistého nebe, zamiluje se – do jiné. Trápí se, je ,takříkajíc, mezi dvěma mlýnskými kameny. Co vy? Chcete ho zpět, jak říkám, milujete ho, a víte, že on si vás váží, jen “dočasně“ ztratil půdu pod nohama. Co by jste udělaly? Mám opravdu hezké manželství a skvělého chlapa. Tak mne napadlo…Kdyby se mi zamiloval, to by byl vážně prů…., ale stálo by mi to za ten boj, co myslíte vy?
proc bojovat o cloveka ktery to nejcennejsi dava nebo daval jine?
Bramborko, jak bojovat? Já nevím, doufám, že nepřijde čas, kdy bych aktivně bojovala… 🙂
Ale pokud ano, tak si myslím:
1) nevyčítat nevěru partnerovi, nepředhazovat při každé příležitosti, prostě dělat jakoby nic
2) nepodezřívat a neužírat se tím, neptat se “kdes byl tak dlouho“, apod…
3) zajít si ke kadeřníkovi, na kosmetiku, koupit si něco hezkého na sebe
4) dbát na sebe! Žádné umaštěné vlasy, tepláky s vytahanými koleny, ale super kočka, jiná, proměněná
5) permanentní úsměv na tváři, veselá nálada
6) sem tam si někam vyjít – s kamarádkou do kina, zacvičit si, dělat nějaký koníček a prostě občas nebýt doma
7) probudit lehce v partnerovi žárlivost (ne se před jeho očima tahat s jinými chlapy…:-))
8) zkušené holky určitě poradí víc… 🙂
Koukám, že jsem se dotkla asi dost citlivého místa. Přesto, když bojovat, jak? Poslední dobou nám s manželem připadá, že vztahy kolem nás se rozpadají jeden za druhým. Objektivně vzato, většinou se projeví, že na obou stranách “by se něco našlo“. Rozhodně nechci “vrtat“ to soukromých záležitostí těch druhých, ale potíže těch druhých mne prostě jen přivedly na myšlenku, co bych dělala já, kdyby… Je spravedlivé dodat, že jsme oba z rozvedených manželství a jako dětem nám to moc fajn nepřipadlo. S odstupem času, z pohledu dospělého, mají už určité věci jiný vzhled. Každopádně, vím z vlastní zkušenosti, je to již velmi dávno, co to znamená, milovat dva lidi zároveň (nikdy bych nevěřila, že je to možné) a bylo to teda peklo. V poslední době mívám pocit, že stát se to mě, byla bych asi opravdu nekompromisní protivník, mělo-li by to nějaký smysl, pokud, jak již někdo výše moudře poznamenal, by ten druhý nestál o to, být milován, poslala bych ten vztah do kytiček, ale až po té, co bych byla přesvědčená, že jsem udělala, co se dalo… Já vím, že je to samé co bych, kdybych, Pánbůh dá a nebudeme to muset řešit vůbec. Jak jsem říkala, jen mne tak napadlo….
odpusti odpusti…..ale kdyz prijde slaba chvilka vzdy ma ten jeden v zaloze poznamku ktera velmi zaboli…..
Katule, necetla jsem do konce, ale narazila jsem na to jak pises, ze slysis poprve, ze nevera upevnila vztah. U nas to tak vlastne bylo, poznala jsem ho v dobe, kdy byl uz sice uredne rozvedeny, ale v hlave mel stale tu byvalou. Ja s nim hned otehotnela, ale v te dobe jsem se desne trapila, protoze zahybal. Pak se vse upravilo, po dvou letech vztahu jsme se vzali, stal se z nej opravdu skvely clovek. Pred rokem zacal jezdit kamionem a nas vztah je paradoxne jeste lepsi. Vubec nemam myslenky na nekoho jineho a mam pocit, ze lepsiho chlapa jsem si nemohla prat. Ted je to pres pet let co jsme spolu, a ted v cervnu 3 roky manzelstvi. Muzeme si dlouze povidat, nebo jen tise sedet a presto je nam tak krasne. Navic jsme si vzacni prave kvuli jeho zamestnani. Takze z me zkusenosti – ano jde to i pres neveru. Stoji to hodne usili pro oba dva.. pro toho prvniho, ktery byl podveden, aby byl schopen se pres to prenest a snazit se odpustit a pro toho druheho – duvera se lehce ztrati ale je velmi tezke ji opet nalezt… samozrejme musi chti oba..
😀 😀 😀 Milá Julčo nebo jak se tedy vlastně jmenuješ??
Musím reagovat na Tvůj článek,protože se neuvěřitelně chechtám a to Tobě.Promiň!!!
Jsi sice zastáncem věrnosti,ale to neznamená že Ti manžel třeba nezahýbá.
Doma hraje neviňátko a tluče Ti do hlavy jak je to hrozné a na co by si teda hledal tu …. jak ty píšeš,ale ráda bych tě vyvedla z omylu.
Znám spousty takových manželství.Jsou spolu spokojení vše je v pořádku spí spolu jezdí spolu na dovolené vychovávají děti a přitom ten chlap má milenku a dokonce několik let.
Dále mě celkem překvapilo že jsi mu na první schůzce řekla že jsi ho vezmeš už to mě přijde celkem nelogický když jsi ho obsolutně neznala.Tvoje názory a pocity Ti neberu,ale musím se smát ,protože že Ti manžel duje doma do hlavy něco o tom že je Ti věrný tak právě proto bych možná měla to podezření že někoho má proč by Ti to jen tak vykládal a utěšoval tě!!Chlapi umý vše dobře zamaskovat a to vím velice dobře!!!!
Tak můj názor asi moc vás holky nepotěší?Jsem za stánce věrnosti,když vám řeknu když sem potkala svého muže před 12lety tak sem mu řekla,že vím že si ho vemu přímo na první schůzce!To je co tak taková asi není žádná zvás?A opravdu sme se vzali,jestli to byla náhoda kdo ví?Když sem si ho brala rovnou sem mu řekla pokud nebudem moc mít děti doufám že mě neopustíš?A o zahybání sme hodně taky mluvili (můj muž tvrdí už tu celou dobu co je se mnou že to maj ty ženský všechny stejný a hledat jinou “kundu“nehodlá!!).A to tvrdí do ted.Já vím možná mě to některá zvás bude hanět moje názory a pocity,ale i tak nedokázala bych ho opustit je moc hodný a já ho i po těch 12letech manželství miluju!Julča
souhlasím s babofkou…je nevěra a nevěra…pokud jde jen o sex a není to vztah tak bych oko asi zavřela…každopádně by se to nesmělo dotknout dětí,tudíž by se to nemělo denně probírat a předhazovat…takže pokud jeden ,,ujede“ a druhý odpustí myslím,že manželství má šanci…většinou to bývá takové ,,ohlédnutí a postesknutí si“ za mladými léty,kdy si člověk dělal co chtěl a s kým chtěl a vztahy byli na týden,na měsíc…a když máš pocit,že Ti ujíždí vlak tak do toho spadneš….
nejlíp když se to ten druhý nedozví vůbec.
Jenže ze svého okolí vím,že málo lidí má jen sex na jednu noc….většinou pak má dotyčný/ná milence/milenku a manželství jde do háje…děti trpí hádkami a lidi se začnou nenávidět,protože jak dojde na dělení majetků je zle….
Osobně nevím jak by se ve mě city rvaly kdyby na něco takového došlo…ale jsem připravená,že se to může stát…denně to mám na očích všude kolem…nějak je ta naše doba nevěry plná…jsme spolu 11let a i když je to pořád láska,tak vzah je jiný..jsme partneři…vidíme si do duše a myslím,že nechceme jeden druhého ztratit…manža je docela konzervativní a na rozvody v okolí se dívá se zamračeným čelem…nového přítele mojí kamarádky odmítal poznat dokud se ona nerozvede:-)…ale jak se říká…vždy budou ženy mladší,krásnější a chápavější než je manželka…. K
Určitě je to případ od případu. Pokud je vztah fungující a “jen ujedou nohy“ a jak jsem psala o něco výše, a v ideálním případě se to ten podvedený nedozví, pak si trvám na svém. 🙂
Pokud se rozvine z “jednou“ vztah, pak už je to problém. A na to myslím neexistuje řešení, na které se člověk už předem připraví. Že až to jednou přijde , pokud to přijde, zachová se tak a tak. Pokud vztah nefunguje delší dobu, je asi prokázaná nevěra jen spouštěčem k rozvodu/rozchodu.
Já sama u partnera známky možné nevěry nevyhledávám, po ničem nepátrám. A stejně tak si hypoteticky umím představit situaci, kdy ujedou nohy mě a byla bych asi nerada, kdybychom “jen“ kvůli tomu s partnerem ukončili vztah.
Tož tak. P.S. Změna je život 🙂 (A nemusí jít vždycky o změnu trvalou, stačí jen chvilková:-)))
a ver ze nejstezsi v te dobe bylo bojovat s vlastni matkou a s jejim: “co tomu reknou lidi“