Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Zamilovaný manžel-váš názor?
Tak mne napadlo.. Občas tu čtu příběhy maminek, které se rozvedly. Jak to probíhalo, jak on zahýbal a co zlého si navzájem kdo udělali. Nechci se teď absolutně nikoho dotknout, zajímá mne něco jiného. Čistě teoreticky – máte muže, milujete ho, on miluje vás, máte děti, hezký život. Pak, rána z čistého nebe, zamiluje se – do jiné. Trápí se, je ,takříkajíc, mezi dvěma mlýnskými kameny. Co vy? Chcete ho zpět, jak říkám, milujete ho, a víte, že on si vás váží, jen “dočasně“ ztratil půdu pod nohama. Co by jste udělaly? Mám opravdu hezké manželství a skvělého chlapa. Tak mne napadlo…Kdyby se mi zamiloval, to by byl vážně prů…., ale stálo by mi to za ten boj, co myslíte vy?
Borůvko, já mám pocit, že v životě hrají velkou roli také emoce a na ty je občas ten rozum krátký. Měly by být v rovnováze, není dobré, když ti jedno vládne.
Tak jsem pořád na svém, když to není každý měsíc do někoho, tak se to odpustit dá, nikdo není robot a citům se nedá poručit. Já takovou nevěru odpustit dokážu. Jsou horší věci.
neprocitam zpatky jen se ptam…..co v pripade ze se takto zamiluje zena?
Martas souhlasím s tebou-odejít.Stakovým člověkem se nedá žít.Právě kvůli dětem,nechceme pro ně to nejlepší?Nevěra je projevem slabosti charakteru.Člověk,který skutečně miluje,nezahne.Cožpak si na úřadu nepřísáháme věrnost,lásku atd?Stejně muž,který mlátí ženu je slaboch a nechápu jak s nima mohou být,to je neucěřitelné.Některým zde chybí jen obyčejný selský rozum a logická dedukce.Borůvka.
brmbulko moc ti rozumím, mám něco podobného za sebou, už jsem to tu i zminovala v jiné diskuzi, také nejsem pro to slepovat, také mi zahnul to jakým ponižujícím způsobem nechci rozebírat, nebylo to jednoduché a jak píšeš nejhorší to bylo s rodiči a spíš se ke mě otočili záda, protože si také mysleli, že se to nechá slepit….je to o lidech, já to odpustit nedokázala a nelituju, vím že bych už nedokázala veřit a stala by se ze mě stíhačka která by potom vše hlídala a stejně bych nebyla štastná…………….můžu říct, že kluci také netrpěli a jsou v poho a vztah s bývalým mám také dobrý i se chtěl vrátit několikrát………..ale do jedné řeky dvakrát nevstoupíš………..jo a nevěra je nevěra a je jedno jestli jednou nebo dvakrát, prostě když spím s někým jiným tak jsem partnerovy nevěrný…o tom jestli ji je schopen někdo odpustit to je pak na lidech, ale je to nevěra
Julčo to je perfektní,plně s tebou souhlasím.Člověk vždy věří tomu čemu chce.Nevěru neodpustím já ani můj muž.Žirafo ty máš zřejmě moc špatné zkušenosti s chlapama.Já tě seznámím s někoika VĚRNÝMI včětně mého,abys věděla a poznala i ty druhé,kteří nezahýbají.Jestli je ve vztahu důvěra a je opravdu pevný a oba dva se skutečně milují,jeden druhého nepodvede.Je dobré o takových věcech mluvit,o všem.Přestanete li spolu komunikovat je zle,protože se začnete odcizovat a to byste neměli dopustit.Každý muž je svým způsobem ješitný,musíte nebo spíš měli byste ho neustále chválit,održet ho vždy,stát při něm v každé situaci a nebude mít ani pomyšlení na jinou.Bohužel ne vždy a u každého to tak je,ale ti ostatní pak tedy nestojí za nic a nemá cenu se ponižovat.Není li důvěra anebo si partneři nebo jeden z nich začne lhát vztah končí,pakliže ne,už to není láska.Borůvka
Pokud bych manžela opravdu milovala, nevěru bych odpustila. Za to přece nikdo nemůže, že se zamiluje. Důležitější je, že to chce řešit jinak než tím, že odejde od své ženy. Nezavrhla bych ho, to se může stát každému (jednou).
Tak tuhle diskuzi jsem nějak přehlídla. Jsem také jedna z těch, kterou manžel opustil kvůli mladší, svobodné, bezdětné. Ale naše manželství nějak stejně nebylo to, co jsem si představovala. Až po svatbě jsem zjistila, že to není to pravé, že si moc nerozumíme, jsme jinak vychovávaní a i máme na věci dost různé názory. Ale to už jsme měli prvního syna. Já jsem té slečně dnes vlastně vděčná, že mě ho zbavila, protože sama bych tu odvahu ukončit manželství nenašla a jen bych se trápila.
U nás to ale bylo úplně jinak a to bylo to, co mě strašně stresovalo. Můj bejvalej totiž vůbec nepřiznal, že se chce rozvádět kvůli té jeho slečně. Prostě jí zapíral. Sváděl všechnu vinu na mě. Že se se mnou nedá žít apod. To mě právě trápilo. Přemýšlela jsem, co dělám špatně a jestli se můžu nějak změnit, abych dala vše dopořádku. Až po třech měsících co jsem spolu nežili jsem se dozvěděla, že už rok má tu jeho slečnu. To mně teprve spadl kámen ze srdce a uklidnila jsem se. Pochopila jsem, že vina nebyla určitě jen na mé straně. Kdyby mi to řekl rovnou, nechala bych ho jít a bylo by vše pro mne mnohem jednodušší. Já pořád nemohla pochopit, co se stalo, že se chce najednou rozvádět. Takhle jsem to pochopila a mohla jsem jí dál.
Já osobně bych nevěru neodpustila,za svůj poměrně krátký život jsem se natrápila s chlapama dost a dost.jsem toho názoru,že když si vyberu partnera a žiji s ním,tak jsem věrná,ale u chlapů to je těžký,jsou to prostě samci a loví ženský a následky jsou jim fuk,až na pár vyjímek,opravdu pár.Kdybych zjistila,že je mi ten můj nevěrný hrozně by mě to bolelo,ale určitě bych s ním už dál žít nechtěla,zůstala bych radši sama.No sama ne,mám čtyřměsíčního chlapečka.Přečkala bych tu dobu,kdy se od miminka nemůžete moc hnout a až by to bylo možné,tak bych si začala užívat života.Nejvíc mě štve,že se už nedokážu opravdově zamilovat,k tomu totiž potřebuji důvěru a moci se spolehnot na partnera,což se mi ještě nepodařilo,co si sama nezařídím to nemám.Ale třeba jsem toho pravého ještě nepotkala.Partnerský život je holt jedno velké klubíčko.
je tu moře příspěvku a u některých jsem se pobavila jiné jsou smutné…moje osobní zkušenost manžel si našel jinou, slíbil že to skončí po pul roce jsem řekla dost a jsem tři roky rozvedená, je s ní několikrát se rozešli škemral,ale nechci ho zpátky, ale jednak mám v srdíčku někoho jiného a kdyby né nejsem z těch které nevěru odpouštějí, nejsem tvrdá jen jsem spíš žárlivá nebo nevím jak to popsat,ale asi bych zbytek života prožila jako “stíhačka“ v podezřívání a sledování příznaků jestli se něco neděje ,myslím že slepování se nedaří znám i pár který to zkusil a je od sebe ta dověra je narušena, na druhou stranu znám i co si to odpostili a je to ok,ale je to asi pár od páru….a já host patřím k těm co tohle netolerují, příjde mi to podle když si človšk zvolí rodinu a děti tak si takhle nemá zahrávat….jen můj názor nic víc