Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Už jsem pěkně nervózní
Ještě pořád nic nevím, zbývá mi jen čekat, jak dopadl odhad nemovistosti, ještě netuším, jestli hypotéku dostanu .
“Přítel“ se překonává – všechno děláme spolu – sušíme, grilujeme, vaříme, vypijem si spolu kávičku i pivečko… nechci jen tak sedět a nic nedělat, ale nechci, aby si myslel, že je všechno zas dobrý. Ale když mu něco řeknu, určitě bude řádit a bude zle. Taky už to dokážu jako on, být milá a příjemná i když mám úplně jiné plány.
Nevím jak to mám udělat, chci, aby věděl, že odcházím, že to myslím vážně… ale bojím se mu to říct. Já mu to řekla přece jasně, že s ním na dovolenou nejedu a že sháním byt.
On řekl, že můžeme zůstat, než se to vyřídí a že se k sobě budeme chovat slušně……. jenže on se chová, jakoby se vůbec nic nedělo a já se rozhodla zůstat (ale nic takovýho jsem mu neřekla). To je hrozná situace. Jak byste se zachovaly vy?
buď ráda,že máš klid:-))) Až budeš mít podepsány všechny smlouvy tak si s ním můžeš sednout a říct mu všechno co si o něm myslíš. drž se a drřím palečky ať to klapne…jsou to hrozné nervy…
Já prodávám byt a taky se to pořád nehýbe a na druhý mám rezervačku a musím ho zaplatit…je to děsné,když se háže miliony:-((( tak tfuj tfuj štěstíčko:-))))) K
Pokud máš momentálně chvilku pohodu, tak ji zbytečně ničím nenarušuj, když chce věřit tomu, že je téměř všechno OK, tak ať si to myslí, aspoň nevyšiluje a ty pak nejsi tak moc ve stresu. Stejně to máš za pár, ale chápu, že je pro tebe těžké se překonávat, když už ho máš plné zuby. Trocha divadla a vcelku neškodné komedie ještě nikomu neuškodilo a to drama tě teprve čeká, až se budete stěhovat a on konečně pochopí, že to myslíš vážně. Relaxuj, problémy tě čekají, tak ať jsi na ně připravená a odpočinutá.
Hrej to dál Blani, a až budeš odcházet, připomeň mu jen to, co píšeš, že ti sám řekl,že můžete zůstat,dokud se to nevyřídí a že se k sobě budete chovat hezky, neděláš nic špatného, ale hlavně: prosím tě, jestli to vyjde a vy ten byt dostanete, proboha už necouvej a běž si za štěstím, nezůstávej u něj za žádnou cenu. Sama si za nějakou dobu řekneš, žes udělala dobře a hlavně – budeš si sama sebe vážit, protože Blani nezlob se, pokud se k němu zase vrátíš, tak už ti vážně nerozumím…. Pamatuj si, že všechny trable jdou překonat, i ty co se týkají lásky. Držím ti pěsti.
Darča
Pro klid v domě bych dál hrála tu jeho hru, že je vše OK, a až bych měla vyřízený byt, přestěhovala bych se. Myslím, že nemá cenu zbytečně vyhrocovat situaci, nevíš, co by mohl začít vyvádět.
Jejdanánku – nemysli na to a užívej si ten klid. Jasně jsi mu řekla, co máš v plánu, tak jaképak další rozebírání. Možná si myslí, že když bude hodnej, že si to ještě rozmyslíš. Krátkej proces je to nejlepší, co můžeš udělat!!!
Cvrček
Ještě pořád nic nevím, zbývá mi jen čekat, jak dopadl odhad nemovistosti, ještě netuším, jestli hypotéku dostanu .
“Přítel“ se překonává – všechno děláme spolu – sušíme, grilujeme, vaříme, vypijem si spolu kávičku i pivečko… nechci jen tak sedět a nic nedělat, ale nechci, aby si myslel, že je všechno zas dobrý. Ale když mu něco řeknu, určitě bude řádit a bude zle. Taky už to dokážu jako on, být milá a příjemná i když mám úplně jiné plány.
Nevím jak to mám udělat, chci, aby věděl, že odcházím, že to myslím vážně… ale bojím se mu to říct. Já mu to řekla přece jasně, že s ním na dovolenou nejedu a že sháním byt.
On řekl, že můžeme zůstat, než se to vyřídí a že se k sobě budeme chovat slušně……. jenže on se chová, jakoby se vůbec nic nedělo a já se rozhodla zůstat (ale nic takovýho jsem mu neřekla). To je hrozná situace. Jak byste se zachovaly vy?