Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Den matek
Jsem prostě jen zvědavá. Slavíte tento den?
Přejete maminkám? Přejí vám vaše děti? Upozorňujete partnery, že mají taky maminku a mají ji popřát?
Mám typického muže, který není na data. Všechny narozeniny a svátky, včetně dětí, které zplodil a společně se mnou částečně odrodil, mu unikají. Neberu to jako mínus, já zase nemám orientační talent (hlavně když zapojím mozek, ten mi v orientaci doslova překáží, intuice je mnohem spolehlivější), tak to beru jako že každý jsme nějaký. Jen to musím připomenout včas a opravdu decentně, abych nezranila mužské EGO. Jistě to znáte… :o)
Jdu popřát mamince, protože nevím, jak dlouho tu ještě bude…
Vím, že samotná skutečnost, že žena porodí dítě nic neznamená, ale ty mámy, co jsou skutečnými matkami, ikdyž mají mnoho chyb, a napáchaly nevědomě ve výchově škody na dětech (a která z nás ne?), ty si zaslouží přáníčko, kytičku, pusu…
Můj mladší syn ja na to expert. Píše mi klidně 3x denně “milostný dopis“, jak mě má rád, nezapomene srdíčko, a to klidně hodinu po mém výstupu, kdy s ním nejde napsat ani oprava diktátu.
Tak to mě vždy rozhodí a mám slzy v očích, a fakt nevím co dělat. Lituji všeho. Sebe, dítka (nemůže za to, jaký je). Včera mi řekl, že ve škole dělají přáníčka na DM pro maminky…Jiřík je vždycky tak bezprostřední, že mu to fakt věřím, všechna ta srdíčka s nápisy , z lásky (mám jich schovaných desítky, sotva se naučil pár písmen kolem 6 let), asi se teď musím pořádně nabít, abych vydržela tu pubertu, pak se mi již něčeho takového nedostane. :o)
Co vaše sluníčka, nosí vám přáníčka?
Aji, vim, jak jsi to myslela, to je problem ve mne vis, porad me to jeste mrzi, kdyz na to myslim no.. chjo, neda se nic delat… ale ver, ze bych ji hrozne chtela poprat, dat ji pusu a tak.. ja jsem takove tele, porad o ni desne stojim a pritom vim, ze ji je to jedno… kdyby se ji cokoliv stalo, tak proste hned zapomenu na to, ze na me celou dobu kaslala jen aby videla, ze ji mam desne rada… i treba aby se zastydela, aby poznala, ze tady budu porad pres to vsechno …
Své mamce přeju – aspoň jí speciálně zavolám (jinak mluvívám spíš s tátou – on zpravidla zvedá telefon). A manžu upozorňuju.
No a letos nás – snad – čeká první besídka ve školce. Tak jsem zvědavá. Doufám, že nám to neunikne jako Mikulášská besídka.
Kathy, to je asi něco jiného… když o mě máma nejeví zájem a nedá mi o sobě ani vědět, tak zřejmě nestojí ani o žádné projevy lásky a vděku z mé strany – a asi bych se sama taky nevnucovala, když bych věděla, že o mě nestojí. Já to spíš myslela na to, jak psala Dáša – navzdory všem těm “výchovným kopancům a traumatům“ která nám NEVĚDOMKY způsobily – když vím, že mě má mamka ráda a bojí se o mě a stará se, jestli mi něco neschází, i když už jsem dávno pryč z domu.
O tvém vztahu k mamce vím a je mi to moc líto – za tebe 🙁
Ajiku, nektere maminky se bohuzel od svych deti samy distancuji… :-(( a uprimne z toho je mi smutno, protoze se to tyka i me, takze vim, jake to je..
Ahoj Dášo 🙂 Svátek matek je moc krásný svátek a jsem ráda, že ho u nás znovu obnovili.
Samozřejmě srdíčka a obrázky od kluků dostávám, co se naučili trochu malovat, Davídek to má jako specialitku, když něco provede a já se na něj zlobím. To přijde s papírkem pomalovaným srdíčky nebo sluníčky a “Tady jsem ti nakreslil obrázek, aby ses už na mě nezlobila“. A jsem totálně odzbrojená. Jeníček je ještě mrňousek, ale zase se pořád tulí a mazlí…
No a velcí kluci jsou zlatíčka, koupí mi nějakou čokoládu, namalují přáníčko. Manžel také nezapomíná, dá mi kytičku, bonboniéru nebo vůni… maličkost – a když by pozapomněl, svátek matek se slaví vždy v neděli a pan farář v kostele nikdy nezapomene všem maminkám popřát – takže se chlapi nemají na co vymluvit 😀
Maminkám samozřejmě přejeme – letos už jen té mé. Dostane kytku a přáníčko nebo něco dobrého na zub. Ať už jsou maminky jakékoliv, projev lásky a úcty je určitě namístě.
Ahojky Dasi, tak musim rict, ze ja jsem se strasne tesila na to, az mala bude chodit do skolky a jak budou delat ruzne vytvory a tak. Take jsem vedela, ze urcite budou delat neco na DM a dneska kdyz jsem pro ni prisla do skolky, tak uz tam v satne na jeji skrince celako na me krasne srdicko. Ja jsem na to hrozny “cita“ vedela jsem, ze hned me to dojme a taky ze jo.. mela jsem hned slzicky v ocich…
co se tyce moji mamky… no moc nevim, co k tomu rict… ted byla v cechach a nejen ze mi to ani ona predem nerekla (dozvedela jsem se to jeste pred tim od mladsi segry, ze jedou do cech) ale ani nemela potrebu za mnou jet do Prahy a dokonce ani mi zavolat… uz je to dva mesice, co jsem ji psala mail a ona mi na to ani neodepsala, takze moje snazeni uz proste konci.. na to nemam..
ale poprejeme tchynce 🙂
No na svoji maminku myslím spoustakrát každý den, to už jsem psala. Snad víc, než když tady byla s námi i fyzicky.
A moje děti – Majdalenka mi stále kreslí srdíčka, dopisky apod., taky je mám schované. Když jí mažu chleba, tak jí tam udělám nožem srdíčko, ona mi zase srdíčky zdobí moje jídlo. Kristýnka už z toho vyrostla (ale doufám, že mi v neděli dá aspoň čokoládku 🙂 ) a Andrejka s Petřičkou jsou ještě maličké 🙂
Takže my s mužem “jen“ pošleme přáníčko jeho mamince a babičce a osobně popřejeme, až za nimi pojedeme.
Tož tak.
Ale svátek je to hezký. Myslím, že je dobrá každá příležitost, kdy člověk může dát (a dostat) najevo lásku.
Dášo, to je hezké:-) Moje sluníčka mi nenosí přáníčka sami od sebe, ale Martínek vyrábí ve školce a Eliška je na to ještě moc malá. Martínek je ale můj ochránce a pořád mě pusinkuje a hladí. Ptá se, jak jsem se měla, když byl ve školce a říká, jak mě má rád. Není jediný den, kdy by mi to neřekl. Nedávno jsem se na něj zlobila a dost jsem křičela a ono ho to asi opravdu mrzelo a tak řekl:“Maminko, já ti radši nakreslím obrázek, aby ses uklidnila!“ To mě úplně odzbrojilo a bylo po křiku.
Kytičky mi nosí děti pořád – včera jsem od Elí dostala nádhernou kokožku pastuší tobolku i s kořeny:-)))
Já na svojí maminku nikdy nezapomenu a manžel na svojí taky ne…Nejhorší je pro mě pomyšlení, že tu jednou nebude…
Jsem prostě jen zvědavá. Slavíte tento den?
Přejete maminkám? Přejí vám vaše děti? Upozorňujete partnery, že mají taky maminku a mají ji popřát?
Mám typického muže, který není na data. Všechny narozeniny a svátky, včetně dětí, které zplodil a společně se mnou částečně odrodil, mu unikají. Neberu to jako mínus, já zase nemám orientační talent (hlavně když zapojím mozek, ten mi v orientaci doslova překáží, intuice je mnohem spolehlivější), tak to beru jako že každý jsme nějaký. Jen to musím připomenout včas a opravdu decentně, abych nezranila mužské EGO. Jistě to znáte… :o)
Jdu popřát mamince, protože nevím, jak dlouho tu ještě bude…
Vím, že samotná skutečnost, že žena porodí dítě nic neznamená, ale ty mámy, co jsou skutečnými matkami, ikdyž mají mnoho chyb, a napáchaly nevědomě ve výchově škody na dětech (a která z nás ne?), ty si zaslouží přáníčko, kytičku, pusu…
Můj mladší syn ja na to expert. Píše mi klidně 3x denně “milostný dopis“, jak mě má rád, nezapomene srdíčko, a to klidně hodinu po mém výstupu, kdy s ním nejde napsat ani oprava diktátu.
Tak to mě vždy rozhodí a mám slzy v očích, a fakt nevím co dělat. Lituji všeho. Sebe, dítka (nemůže za to, jaký je). Včera mi řekl, že ve škole dělají přáníčka na DM pro maminky…Jiřík je vždycky tak bezprostřední, že mu to fakt věřím, všechna ta srdíčka s nápisy , z lásky (mám jich schovaných desítky, sotva se naučil pár písmen kolem 6 let), asi se teď musím pořádně nabít, abych vydržela tu pubertu, pak se mi již něčeho takového nedostane. :o)
Co vaše sluníčka, nosí vám přáníčka?