Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jak zvládly vaše děti nástup do školky?
Možná to tu už někde bylo, ale toto téma se mě od září začne týkat, tak jsem zvědavá na každou odpověď. Malou vychovávám sama, tatínek s námi nežije, koncem léta malá dovrší 3 let a od září patrně nastoupím do práce, tak si z toho všeho trošku lámu hlavičku, jak to vše zvládnu… a hlavně jak to zvládne Sárinka. Hlavně se tedy bojím, zda mi malou do školky vezmou, preferovala bych zpočátku ty 4h denně. Přes všechnu snahu začlenit dcerku do kolektivu dětí je zcela zřejmé, že je na mamince závislá…Rodina si mě kvůli tomu dobírá, ale já vážně nebudu od rána do večera venku, aby malá byla mezi vrstevníky. Mám to pořád na talíři, že malou mi budou muset ve školce doslova vyrvat z náručí … že děti z jesliček byly otrkanější a ty co mají sourozence taky… Já nemůžu za to, že mám takový osud, že jsme se s přítelem rozešli a tudíž plánovaný sourozeneček se nekonal… a tak celkově bych se vás maminky , chtěla zeptat, jak vzpomínáte na první dny ve školce, jak jste to zvládaly a tak celkově na ty začátky… Děkuji.
Arabart do listopadu bude všechno 100x jinak…já můžu říct,že každý týden je malý jiný..jak dřív utíkal ze hřiště, tak teď ,když jsou u klouzačky děti tak se odtud nehne:-))) ani si na mě nevzpomene:-))) tak to ťukám a uvidíme:-))) K
Ahoj taky nastupujeme od listopadu do školky:)Ale u nas je to tim,ze mame druhe dite 3 mesice a mala dost place (zatim) a maly se neskonale nudi ,neni na neho cas, jako byl zvknutej ,tak doufam,ze to ta skolka alespon trochu vyresi.Nevim zda je pripraveny to pozname, ale nemluvime,ale myslim ze to neni zas takova prekazka, je samostatnej vycura , vykadi,umyje, naji se,takze v tom problem nevidim.Jenze si rikam,jestli nebude problem, ze ja budu s malou doma a on bude muset do skolky, jestli to nebude brat ze ho nechci doma.Mate s tim nektera zkusenost?No rikam si,ze v nehorsim bude s nami doma nic horsiho neni:)Jne me to tak zajima jak jste to resili vy?Zatim se na skolku tesi, ma rad deti a co mame malou je rad kdyz si ho nekdo vezme a je s detmi,ale na druhou stranu pozoruji,ze si hlida jestli si ho vezmu na zpet a nani tam moc dlouho:)
I já toto téma vítám. Už jsme do školky byly přijaty a Natálka nastoupí od listopadu, páč je listopadová. Ještě nemám dořešené, zda nastoupí od 1. nebo až po narozeninách tedy od 18. To se musím domluvit. Protože od prosince nastupuju do práce, tak chci, aby těch prvních 14 dní chodila na půl den a pak už holt na celý.
I na mě je malá značně závislá. Je zvyklá na kolektiv, na děti, chodíme do mateřskýho centra, všude možně, ale stejně brečí, když jí opouštím. Když chodíme cvičit a dávám ji do koutku, tak mi to rve srdce, protože se mě křečovitě drží a “mamiko, mamiko“. Ale taky vím, že jakmile odejdu, tak je v pohodě. Posledně jsem jí po cvičení chvilku pozorovala, že o mě nevěděla a ona byla tak veselá, tancovala, zpívala si… No prostě potvůrka.
Jsem prostě připravená na každodenní ranní scény, který mi budou rvát srdce, ale doufám, že tam taky potom bude v pohodě. Bude muset, do práce prostě musím. Nedá se nic dělat. Bydlení je potřeba z něčeho platit a jídlo taky :o/
Ahoj Piškotko.
Já ti můžu nabídnout svoje dva “případy“,naprosto odlišné v tom,jak si děti zvykají na vstup do školky.Mám dvě holky,té starší bude zanedlouho 11.Ve svých 3 letech musela v podstatě během týdne nastoupit do školky,nebot mi byla nabídnuta práce a já ji nechtěla odmítnout.První dva dny šla Míša na zvykání a už tehdy jsem tušila,že bude zle.Moc se jí nechtělo,přitom na děti byla zvyklá,jsme z vesnice a tady není o kamarády z “písku“ nouze.Moje tušení se záhy potvrdilo.Po určitou dobu se vždycky ráno opakovala stejná situace-p.učitelka mi ji musela doslova servávat z nohy nebo krku,jak se mě držela.No chodila jsem s brekotem domů,ale nedalo se nic dělat.A víš co?Během měsíce si zvykla tak,že pak mi zase nechtěla chodit domů,hlavně když chodili na zahradu-to jsem taky občas dostala vyhubováno,že jdu dřív.
Ta mladší,Martina,byla oproti ní uplně jiný případ.Šla ve 3,5 letech,od začátku se těšila jak nikdo,první den mi dokonce utekla ze šatny do třídy.Ale u ní jsem to tušila,že to tak bude.Je povahově jinak založená,miluje děcka a kolektiv.Asi hodně záleží na povaze dětí,Míša byla takové trdlo,hodná poslušná,v podstatě kam ji postavil,tam ji našel,dokázala se sama zabavit,věděla jsem,že když ji nechám si hrát před domem na písku,tak tam i za hodku bude.Zato Martina je pravý opak.Hlavně se zbytečně nestresuj,nedá se nic dělat,určitě si zvykne,zvykly si všechny děti.A vem si jen to,že naše generace vyrostla na jeslích,v půl roce jsme “šli“ a nikdo se s náma nemazlil a taky jsme vyrostli a žádnou ujmu neutrpěli.Tak ti přeji hodně štěstí a pevné nervy,alespon pro začátek.Uvidíš,zvykne si!
Radka
Darčo možná si moc bereš každou malou kritiku…je to pochopitelné,protože Ty jsi ta,která je za vše zodpovědná..nikdo další není,kdo by dcerku vychovával….ale tak si mysli o pr…a usměj se…já vždycky říkám na mamčino: ,,on u toho jídla neposedí“ ,,on je divoký“ ,,,no tak ho mám za to mlátit nebo co?“ jak to mám asi udělat aby seděl u jídla déle než 10lžiček-když je najezený tak prostě řekne že už je napapaný a jde pryč a může být na talíři maso,čokoláda cokoliv-nakonec je to správný stravovací návyk:-)
Trvej si na svém…to je normální chování-je ještě malá. K
Tak tohle je pro nás aktuální! Hanička nastoupila včera na 4h do školky. Včera bylo všechno v pohodě, ale dneska už se asi trošku “předvedla“:-( Jinak nebrečí a do školky se těší. Jen říkala paní učitelka, že je “svá“ (no, zkrátka je tvrdohlavá, ale snad jí to přejde). Paní učitelky jsou zlaté, ale opravdu to s naší malou nebudou mít lehké. Naštěstí je tam ještě poslední 2 měsíce se starším bráchou (od září už nastupuje do školy). Uvidíme, jak to půjde dál. Na druhou stranu si říkám, že ne každé dítko je tiché, klidné a hned poslušné….
Až budu mít další poznatky (třeba po měsíci docházení do školky), tak se ozvu, jak jsme na tom:-)
Pavlinkav, děkuju za podporu:-) Já se jim to snažím říkat pořád, že to je jen období, vzpomínám si, jak teta malou chválila, že mě vůbec nepotřebuje a ať se klidně seberu na 2-3 dny pryč, že bude v pohodě. Teď přechází do 3.roku, je to samé “To je moje“ a “Já sama“. Cožpak si proboha ony samy na to nepamatují? (Mám na mysli tetu i babi). Ale samozřejmě ji zavrhovat nechci, jen mě to napadlo pro případ nouze, ona má malou ráda a jistě mi chce nejspíš pomoct, když už nemám rodiče, ona ještě vnoučátko nemá, synové ještě nechtějí… Tak to holt nechává sežrat mi:-)) Ale na druhou stranu mě chválí, že dcerku zdravě živím, že není vybíravá atd. Takže určitě zas tak zlá není:-))
Darčo, myslím, že to bereš rozumně a určitě to nějak zvládnete.
Ovšem úplně bych tu tetu asi nezavrhovala, pokud ti to nedělá úplně moc problém, třeba bys mohla dát Sárinku na celý den, aby ti ji vzali, a tak jako já s dědečkem se ty můžeš domluvit rozumně s tetou, že by si ji třeba občas (nebo ze začátku) po obědě vzala, uvidíš, jaká bude situace…
Mám pocit, že teď v tomto věku je na mě malá taky víc fixovaná, a to s ní nejsem sama a bydlíme i s prarodiči, takže má kolem sebe pořád spoustu jiných lidí než jen mámu . Je to asi takové období, kdy si dítko začíná plně uvědomovat, kam a ke komu patří…
Darčo, myslím, že to bereš rozumně a určitě to nějak zvládnete.
Ovšem úplně bych tu tetu asi nezavrhovala, pokud ti to nedělá úplně moc problém, třeba bys mohla dát Sárinku na celý den, aby ti ji vzali, a tak jako já s dědečkem se ty můžeš domluvit rozumně s tetou, že by si ji třeba občas (nebo ze začátku) po obědě vzala, uvidíš, jaká bude situace…
Holky, jste zlaté, jen pište, pište, já mám tu nevýhodu, že pravděpodobně budu muset nastoupit na celý úvazek a hned v září. Bohužel sama ředitelka školky nám řekla, že letos to bude náprask, že je plno dětí a přednost mají předškoláci a děti, které budou ve školce celý den. Vůbec si to nedokážu představit, takový šok pro Sáru, mám strach z počůrávání nebo nějaké jiné změny ze stresu. Ona je celkem v klidu, sice mívá období, kdy nechce ani k tetě, ale v momentě, kdy se rozloučíme, do minutky o mně neví a ani se neptá. Teta je taková, že mě furt stresuje, včera jsem jí na plnou hubu řekla, že už mě začíná štvát ta jejich generace, jak furt řeší kraviny, že každé děcko je jiné a ať si vzpomene, jak Sáru chválila, že tak hodné děcko v životě neviděla, že je zlatá, krásně jí a hlavně všechno, že poslouchá a krásně mluví… a tak říkám jaká má ještě být, aby se jí zalíbila??? Tak mlčela. Ona mi ji chtěla vyzvedávat ze školky po těch 4h a hlídat ji, než přijdu z práce. Teď uvažuju, že to vše udělám bez ní, jen ať už přestane srovnávat, jaké jsou jiné děcka v pohodě, když jim maminky odchází apod. Fakt mě to holky vytáčí, jak pořád srovnávají blbosti. Sára je prostě hodné dítě a myslím, že bude velice rozumná a opatrná, holt ji vychovávám sama a nemá sourozence, takže je na mě fixovaná. Ale že by kdovíjak vyváděla, to opravdu nemůžu říct.
Tak právě uvažuji, jak to vše udělat v tom září. Ona má 3 roky na konci srpna, dřív mi ji nevemou, takže ani nemůžu chodit na zkoušku, mají tady plný stav….
Karamelko, tobě tiše závidím ten nový byteček a neboj, že na tebe nemyslím, jaké to bude s vámi, vím, že tvůj syneček je nějak tak věkem k Sárince, často si vzpomenu, že budete mít asi taky pěkně pilno:-)))