Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Rušíme sousedy
Dobrý den, před nedávnem jsem se v Tam – tamu zmiňovala o našich sousedech, které obtěžuje běhání a poskakování našich dětí, chodí si k nám neustále stěžovat, volají v noci policii, vyhrožují sociálkou… Dnes tu byl pan soused znovu – prý se jedná o poslední varování a už se vše bude řešit jinak.
Můžete mi, prosím, někdo poradit, co nám sousedi můžou a nemůžou udělat a jak se my můžeme bránit?
Předem děkuji za rady.
Ahoj tady taky Petra a děti mám dvě 2,5 roku a 5 měsíců. Dvě patra nad náma taky berčí v noci dítě a člověk si jen řekne chudáček, co ho trápí. Já slyším sousedy ráno jak čůrají:-)). Ale co dělat, jsme v paneláku. Přece nebudu dávat děti do ohrádky (ani ji nemáme).Nevím, co ti poradit, tak ti alespoň držím pěsti, ať se to rychle vyřeší.
Petra
jO-a abych nezapoměla-když si přišla už stěžovat po několikáté na jakoukoliv prkotinu,tak jsem už nebyla mírná,ale taky jsem ji honem od plic něco řekla a párkrát,když jsem otevřela a zjistila,že tam je ona,tak jsem zase zavřela.A od té doby klid.
Ahoj-taky s tebou soucítím,protože jsme s naší sousedkou pod náma měli taky takový problém hned,co jsme se sem nastěhovali do podnájmu-v té době ještě bez dítěte.Ale stěžovala si na to,že máme nahlas zaplou tv,že já hraju na kytaru,sprchujem se večer,atd.Vždycky přišla,řekla,co jí vadí a než jsme se zmohli na slovo,zase odešla-a ještě vyhrožovala,že dá stížnost na bytovým družstvu.Taky jsme obíhali sousedy a zjistili jsme,že je to chronická stěžovatelka,který vadí vše.I nájemci před námi s ní měli problémy.A na byťáku nám řekli,že si nikdy nestěžovala a i kdyby,tak máme obejít sousedy a sehnat si podpisy o tom,že je nerušíme.Když se nám narodila malá,měli jsme strach,že si bude stěžovat na noční pláč atp.-ale ustalo to samo.
Irko, to s těmi křídly mi spíš přijde smutné, protože vím jaké to je!
Soused nám doporučoval zavřít dítě do postýlky nebo dát do vany, fakt magor. Nenechte se!!!
Rozhodně se snažte nestresovat děti. Já vím, je to jako mezi dvěma mlýnskými kameny. Já mám takovou pitomou povahu, že chci každému vyhovět, ale pozdě jsem se naučila, že to opravdu nejde. Takže vol priority. Děti a jejich zdraví je přednější, než sousedi!!!
Přeji vám, aby to nedošlo tak daleko, jako u nás, kdy k nám vtrhnul soused do bytu a muži dal pěstí do obličeje…:o(
Díky všem za podporu, já momentálně zápasím s nějakou virozou a teď ještě toto, dost mě to ničí, brečím, kudy chodím.
A Dášo – ptáš se, co manžel? Byl to on, kdo obíhal ostatní sousedy a zjišťoval, koho ještě rušíme. A teď přišel se spásným nápadem – prý od zítřka budou děcka pít Red Bull, ten přece dává křídla:-)))
gita…a to v lepsim pripade…my bydleli v 1+1 a tady udelali soudruzi nekde chybu…pokoj hnde sousedici s WC sousedu:((((…des a hruza….
Ahoj Irko. Je tedy na zváženou, jestli ten problém je opravdu dítě, nebo máš za sousedy notorické stěžovatele. Když se s tebou odmítají bavit, zkus to řešit přes třetí osobu (třeba správce domu). Každý obyvatel panelového domu přece ví, že jeho konstrukce neumožňuje úplné soukromí. Slyšíš, když někdo šije, dívá se na televizi, pere pračka, štěká pes. Je mi jasné, že sousedi chtějí mít klid, ale v paneláku ho mít nebudou nikdy. Zkus zmenšit míru hluku hlavně v nočních hodinách (ne vždy to u takhle malého dítěte jde), ale řešit to, jestli si dítě smí poskočit, zakřičet, zazpívat, nemá cenu.
Irko,
ani nevíš, jak Ti rozumím.
Toto jsme řešili před pár lety.
Normálně to nechte dojít tak daleko, až na Vás zavolají kohokoli.
Hygiena může změřit hlučnost ve dne, kdy děti pobíhají-jistě nepřesáhne limity zdraví.
Jiná možnost není, než jim dokázat, že to JE NORMÁLNÍ, že děti běhají.
Všechny děti běhají. I doma.
Já jsem došla tak daleko, že jsem dětem zakazovala jakýkoliv pohyb, byla jsem úplně na hlavu z těch sousedů, až mě manžel musel „vrátit nohama na zem“.
Sousedé ať si stěžují našemu socialistickému stavitelství.
Děti potřebují pohyb. Klidně si děti nechcej vyšetřit, poraď se s dět. lékařkou, psycholožkou…hlavně se nenech zdeptat!
Co na to manžel?
Pokud neděláte schválnosti, jste v právu. Sousedé mají smůlu. Ikdyž je chápu, mají prostě smůlu.
Fandím ti. Nedej se!!!
Ano, bydlíme v paneláku, ale máme všude koberce. Udělali jsme si takový menší průzkum, jak jsme na tom u ostatních sousedů – nikdo další problém nemá (ti „dětní“ koukali dost nevěřícně, prý co chceme po děckách), dokonce ani sousedi ob patro, kteří si na nás údajně měli stěžovat také. Po přímém dotazu vyšlo najevo, že to bylo opačně, soused pod náma vyčítá sousedům ob patro to, že paní šije atd.
Sousedi pod námi (ti, co si stěžují), jsou penzisti, hodně nenápadní, člověk má problém je potkat, protože jezdí zásadně až do sklepa, využívají zadní vchod, který vede akorát na pískoviště a pak přes trávník pokračují dál, pokud by snad mělo dojít k setkání, tak raději nevystoupí z auta a počkají, až přejdeme a když už náhodou není vyhnutí, tak se raději otočí zády, aby nemuseli ani odpovědět na pozdrav…
A Petro – prosím Tě – jak velké máš děti Ty? Asi jsem neschopná matka, ale prostě nedokážu tomu dvouletému děcku vysvětlit, že musí chodit pomalu a nesmí si ani poskočit!!!!
Petro,ty máš děti?