Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Včera jsem bilancovala
Včera na mě padla trochu depresivní nálada…. Nic mě nebaví, opět na mě zaútočil bacil….. ale na druhou stranu jsem trochu bilancovala: teď když se s „přítelem“ nevidíme, začínám si na to zvykat a když zapátrám v paměti, jaký dokáže být….. už nevidím jen to, že ztrácím to krásné, ale taky to druhé. Znovu jsem si přečetla jeho dopis a znovu jsem si živě připomněla, čím jsem musela projít.
V noci jsem měla podivné sny, s každým jsem se loučila…. musela jsem opustit všechno a všechny a vykročit do neznáma….. zajímavé je, že jsem stála a sama na sebe se dívala, jak odjíždím, jak mizím
Tahad je to sobec co si sedí na svém hradě,chce Tě jen využívat a neumí dávat,neumí nebo se nechce obětovat,jeho romantické činy jsou jen přetvářka,velká gesta a pak couvne…Tobě se z něj klepou kolena a on Tě má jen na…když Tě ztrácí tak slibuje,když se vrátíš dostaneš zase ránu pod pás….život je krátký na to, čekat jestli se změní…
Rozumná slova, Blaničko, tak na to prosím tě mysli i nadále. Taky mám občas pocit, že tím vzpomínáním na krásné chvilky se znovu a znovu propadáš. Řeknu ti, že právě to mi přijde na vašem vztahu zvláštní. On má barák, ty pronájem, máte vztah bez antikoncepce, tudíž nikdy nemohl mít jistotu, že neotěhotníš, pak se to stane a on zareaguje takhle… Už jenom to přebíhání jednoho za druhým, to se přeci nedá dlouho vydržet, když se lidi milují, tak mají touhu vytvořit rodinu, bydlet spolu, žít spolu v dobrém i ve zlém…
Takže není nad čím přemýšlet – nebrat telefon, nečíst zprávy, neotvírat dveře, v životě udělat tlustou čáru. A já ti moc a moc fandím.
On už to na mě přece hodil. Nakonec napsal, že to nechal na mě a že jsem se rozhodla správně. Že bych určitě nebyla šťastná, kdybych musela opustit svůj krásný byt a s klukama se nastěhovat k němu do baráku. Tvrdí, že já nechci. Jednou mi nabídl, abych se k němu nastěhovala i s dětma, ale to jsme spolu ještě ani nechodili. Zrovna jsem se rozváděla, manžel od nás odešel a já neměla ještě nájemní smlouvu…. vůbec jsem nevěděla, jestli budu mít kde bydlet (ale toto hrozí pořád). Teď, když jsme došli už tak daleko, myslela jsem, že by se mohlo něco změnit, že bysme po dvou letech přebíhání od jednoho k druhému mohli být konečně spolu na plný úvazek. A najednou to nejde??? Tenkrát by mě přijal i s mýma dětma, ještě jsme se ani pořádně neznali a teď už by to nešlo??? Když to nejde teď, tak kdy tedy??? Asi nikdy!!! Tak proč to nechápe??? Nechce nás, tak čemu se diví??? Co tedy chce??? Abych za ním pořád běhala na návštěvu s obědem v batohu? Pak mě naloží do auta, odveze domů, přespí u nás a zase odejde??? Teď už v tom žádnou budoucnost nevidím. Čeká, až kluci odejdou a já budu sama??? Na to ale já čekat nechci.
Vykašli se na něj a drž se hodně daleko. Víš, z nějaké Tvé zprávy jsem měla pocit, že kdyby jste to dali náhodou zase dohromady a něco se mu někdy nelíbilo, tak by Ti byl schopen vyčíst i to miminko. Ještě by to celé hodil na Tebe. Prostě nečíst, tel nebrat, dveře neotvírat. Nic, nula, vakuum.
Blani, jak to tady čtu, opravdu se bojím, že do toho zase spadneš. Přitom bych ale řekla, že podvědomě se s tím už srovnáváš, nebo strašně moc chceš…(tvůj sen).
Být tebou-textovky od něho bych vůbec nečetla-prostě je rovnou maž a telefony mu neber….
TaHad,mám obavy,že jseš schopna to dát s Tvým „přítelem „zase dohromady a za nějaký čas si budeš na těchto stránkách zase stěžovat !Komu není rady,tomu není pomoci !! Na deprese je nejlepší dobrá zábava jinak Ti může zachvíli z toho „jebat “ a ještě bys spěla k nějakému psychiatrickému onemocnění !!Pokud bys viděla ve snu světlo na konci tunelu,znamenalo by to ,že už natahuješ brka !!
Já se taky bojím, že ještě pořád nevím co chci. Jestli jsem ta z toho snu, co zůstává a hledí za tou, která odchází…..nebo jsem ta co odchází ani se neohlídne.
Průšvih je v tom, že já se ohlížím pořád.
Blani, sleduji, jak se Tvoje situace vyvíjí a mám trošku strach, abys do toho zase nespadla. Když mu odepisuješ na SMS, on je určitě šťastný, že na něho reaguješ. Rozhodně Ti nechci radit, musíš vědět sama, co dál, ale já bych si o takového člověka ani kolo neopřela, natož mu posílala SMS. Kdysi dávno jsem zažila podobný vztah a proto vím, jak je těžké udělat rázný krok, chce to být přesvědčená a nedát mu šanci.
Když něco končí, tak vzápětí něco hezkého začíná, ale Ty to možná ještě nechceš vidět – neumím to dobře zformulovat, kdysi mi přišel email v tomto smyslu a moc se mi tato myšlenka líbila.
Přeji hodně štěstí.
Jo, rozesmála, použil opravdu dobré přirovnání. Jako ten bacil, ten mě taky tak trápí a taky se ho nemůžu zbavit…. nedá pokoj a není mi to příjemné 😀 jako ten BACIL
Doufám že jenom rozesmála, vykašli se na jeho SMS, protože pokud se v tom budeš pořád hrabat, tak se z toho nikdy nedostaneš, neřeš sny a běž se pořádně odreagovat, nemusí to být pařba nebo lahvinka ….