Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
lumpárny
Jen tak si sedím u pc,oběd se peče,dítě si hraje…pohodička :-)))
a v tom křik a dítě volá maminko podás to??? Co Kryštůfku? TO! a už to vidím…. v troubě se spolu s těstovinami zapéká i umělohmotná miska pod květináč…jééééééé…..týýýýý zmizni…nebo Ti zakroutím krkem. No okamžitě větrám,vypínám troubu a kontroluju škody. Plast drží svou pověst polymeru a roztéká se a mění tvar na placku…naštěstí je trouba mastná:-) a po vychladnutí se dá ,,dílo zkázy“ dobře sloupnout…
Dítě nakukuje za rožkem a ptá se ,,Maminka se zjobí?“…NO zlobíííí,to se přece nedělá…..
tak kdo mě trumfne? :-)))))))))
No kdyby byla Matildo ta trouba s kocourem zapnutá, tak byste tím Karamelu asi trumfli. Jinak vaše příhoda mě velice pobavila, úplně to vídím, jak ten malej lump drží kocoura v troubě:)))
Krásné příhodičky…:-) Karamelko, Kryštůfka asi netrumfnu ani já, ale tento týden mě pobavila příhoda o mém 17-měsíčním synovečkovi Adámkovi – mají doma kocoura Žolíčka, se kterým jsou skvělá dvojka. No a Adámek si hrál v kuchyni, a když už byl dlouho hodný – všechny maminky to známe, jak reagujeme sluchem z jiného pokoje – tak jeho máma se šla z obýváku kouknout, Adam sedí před troubou a dělá “mňau mňááuu“, tak to mamině přišlo divné, kukla přes sklo do trouby a okamžitě ji otvírala- naštvaný kocour vyletěl ven zježený jak dělová koule:-)))
pokračování – omlouvám se, nějak mi kus zprávičky včetně podpisu zmizel.
…“vomejvali“ – namočil si ji v záchodě.
Přeju Vám jen takovéto krásné zážitky s Vašimi ratolestmi.
Halina
Ahoj, holky,
To mně můj syn (dnes je mu sedmnáct) taky pomáhal péct v troubě – krásnou stavebnici. Naštěstí se mu nic nestalo, jen tu troubu jsem čistila ještě dlouho – nechtělo to pustit.
A ještě jeden zážitek, V době, když ještě nedosáhl na kohoutek u umyvadla, aby si mohl pustit vodu, mě viděl, jak myju okna (i balkonové dveře). Za chvíli přijdu do obýváku a koukám, že mi ty dveře myje Tom znovu. Když jsem z něj dostala, kde sebral vodu, aby si tu houbu mohl tolik namočit, málem mě \\
Teda Karamelo, já napřed myslela, že tam ta miska byla už když jsi to zapnula. A on je zatím Kryštůfek tak šikovný, že umí otevřít i horkou troubu – s tím má problémy i můj manžel 🙂
A co se týká lumpáren mých kluků, to by bylo na román, tak snad jen to nejčerstvější – včera jsem byla nakupovat a když jsem chtěla dát maso do mrazáku, byla celá horní polička plná krabiček od ramy se zmrzlým ledem a ještě něčím neidentifikovatelným – to byla práce Edy – když přišel ze školy, vysvětlil mi, že to jsou zmrazení dinosauři (plastové hračky z kindervajíček) a že je tam nutně potřebuje mít ke svým experimentům :-))
Nevím jestli trumfnu, ale jak už jsem zde psala s našim Adamem je takkových zážitků móře. Ale tento je vyjímečně s nejstarším Vládíkem a jeho o rok a půl starší sestřenicí. Když jim bylo asi 4 a 5 let, byli jsme u našich na návštěvě. Vládík je velice vynalézavý a nápaditý chlapec a tak když slyšel dědu, jak říká babičce, že musí dojet pro šťávu do auta, tak chtěl ušetřit dědovi práci a s pomocí jeho sestřenice načepovaly dědovi do auta stojícího před barákem plnou nádrž vody z hadice se kterou naši zalévali zahrádku. Po odvedené práci přišly za dědou a vítězoslavně mu oznámily, že už nikam jezdit nemusí, že už má plnou nádrž. Čekaly pochvalu, které se jim ale bohužel nedostavilo. Naštěstí děda má pro takové věci pochopení a tak jim ani nějak nehuboval. Byl rád že mu to alespoň řekly dřív než auto nastartoval.
Ale jinak by to bylo hezké, kdyby to na tu vodu opravdu jezdilo co?
Karamelo, asi netrumfnu, ale kluci jsou takové továrničky na výrobu blbinek. Moc se mi líbil jeden pětiletý kluk, kterého jsem viděla v parku. Vzal kočárek a vozil svého šestinedělního bráchu. Pak na něj maminka v poslední chvíli zavolala, když chtěl kočárek nechat sám sjet zprudkého svahu. Ptala se ho: “Proč takové věci děláš? To o tom nepřemýšlíš?“ On se zamyslel a zcela správně a upřímně řekl: “Já vždycky přemýšlím a pak najednou přestanu a udělám nějakou koninu.“ A tak to dělají všichni chlapi, někteří až do smrti:-))
Koniny mých kluků raději hned zapomínám, ale dobrý byl třeba Jakub v sedmi letech, kterého jsem poslala zalít zahradu. Za chvíli jdu zkontrolovat a krom navlhčeného čtyřletého bráchy Jakub plynulým silným proudem zaléval první patro našeho domečku! Proč to se nikdy nikdo nedoví. Asi myl okno:-)
Karamelko, ufff :))) To je teda číselko, ten Kryštůfek, hlavně že se nespálil 🙂 No, jinak lezení na parapety, to je naše, Jenda posledně vlezl na parapet manžovi (taťka si šel zakouřit) a když se vrátil, Jeník dřepěl v rohu a řval jak tur, neboť nemohl dolů 🙂 A s oblibou zase strkají do pračky autíčka, to musím vždycky před praním dobře prohlédnout. Jinak zatím ťuk ťuk – dlouho žádná katastrofa :)))
Tý jo, tak to jen tak někoho nenapadne…Marťas se mi jednou (to mu byli dva roky) vyškrábal po topení na parapet a koukal z otevřeného okna – naštěstí jsme asi týden před tím nainstalovali takové ty pojistky, takže se okno nevyklopilo úplně, když se o něj opřel. Nemohl slézt dolů a věděl, že udělal něco špatně, tak tam tak tenounce plakal, jako ta panenka z pejska a kočičky…Jen náhodou jsem ho slyšela (měl už spát uličník). Když jsem otevřela dveře a viděla ho tam, málem jsem omdlela. Nasázela jsem mu jich za to tenkrát moc – byl to šok. Pak jsem šla věšet prádlo a přes slzy jsem na to neviděla.
To já jsem jednou takhle “upekla“ plastovou misku, prostě jsem si nevšimla, že je v troubě a zapla…
Filda když byl malý, nalil mi do pračky celou lahev Silanu, prádlo jsme měli úplně mastný ještě asi další 4 várky.
Martaska