Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jsem fakt divná!!??
Nevím co se to se mnou děje, ale ty pocity jsou opravdu hrozné a nedokáži se jich zbavit. Začalo to tím, že jsem předčasně porodila. Už toto mě dohnalo k tomu, abych si o sobě myslela, že jsem nechopná donosit dítě. Nenávidím se za to a nikdy v životě si to neodpustím. Teď, když okolo sebe vidím kamarádky, které rodí normálně v termínu miminka (taková jako mají opravdu být) a já porodila mimíska malého (hypotrofie), mám hrozné stavy úzkosti. Ze srdce zdravá a krásná miminka kamarádkám přeji, ale někde ve mě je pocit závisti. Je to hnusné, ale nemohu se toho pocitu zbavit. Když se dozvím o nově narozeném mimískovi, mám obrovskou radost, ale zároveň si vzpomenu na svůj problém a hodiny a hodiny brečím, že já jsem nebyla schopná porodit tak jak se má. Jsem opravdu divná! Co byste na to řekly? Dík
Laďka
Ahoj Leni,
to jsem moc ráda, že se Karolínka lepší. Bude to dobré, uvidíte, Karolínka bude brzy u vás doma. To svalové napětí se vyřeší cvičením, neboj. Už cvičíte? To vyšetření dělali Karolínce genetické? Moc přeji, aby byly výsledky v pořádku, aby beruška krásně papala a přibívala na váze a aby už ji brzičko pustili domů. Mějte se všichni statečně a hodně sil.
Laďka
Ahoj holky,
díky za podporu! Já jsem tam skoro pořád, jenom tam nespím, to chodím domů. Mám ještě jednu holčičku, tak to tak nějak plichtím dohromady. Karolínka je vyšetřená skrz naskrz, teď čekáme na nějaké výsledky. Pan doktor říkal, že s největší pravděpodobností tam něco je, ale že nemůže říci co. Naštěstí mám velkou oporu v manželovi, čímž mě moc překvapil, tak věřím. Ale je to hrozný, nevím, jak dlouho to vydrzím. Těším se, až ji pustí domů, snad domov udělá svoje a Karolínka se „chytne“. Na mě reaguje úplně super, ale je taková „lekavá“, když ji rozbalím, má v rukách a nožkách napětí, lepší se to, ale jde to hrozně pomalu. Mějte se holky fajn, díky za podporu!
Lenka
ano Leni,také se divím,že tě tam nenechají pořád i v noci a krom toho máš na to právo!!kodex pacienta-rodiče!!
má kámoška ted prožívá podobnou starost,byla jsem s ní dnes za synem na „jipce“..
držím ti palečky!!
Leni,
a to Tě nenechají s Karolínkou na neonatologii pořád? Já jsem tam byla s malým pořád, nedovedu si představit, že bych tam za ním jen docházela, to bych se usoužila. Určitě by bylo lepší pro vás pro obě, kdybys tam byla s malinkou stále.
Laďka
Ahoj Leni,
tak to je mi líto, úplně s Tebou cítím. Musíš být hodně silná a věř, že všechno bude dobré, jen tomu dej čas. Já byla s naším malým na neonatologii 14 dní, myslela jsem, že to tam nepřežiju, připadalo mi to jako věčnost, ty nervy a stresy co jsem prožívala se nedají ani popsat, bála jsem se každého nového dne, aby vše bylo v pořádku. Naštěstí, díky Bohu, se Míša hned chytnul na kojení a krásně přibíral na váze. Nejhorší je, že doktoři nedokáží hned říci jestli děťátko bude zdravé. Prostě čekat a čekat. Dodnes na to vše vzpomínám a přiznám se, že u těch vzpomínek pláču.
Leni, buď silná, všechno zvládnete, vaše Karolínka bude v pořádku. Věřte v to!
Laďka
ahoj Leni,uplně mi tvé trápení,vehnalo slzy do očí!!
ale nemůžu brečet,spíš se snažit nějak tebe potěšit a „rozveselit!!“
naše nejstarší,když se narodila,tak z dlouhého porodu byla „přidušená“,prostě při narození nedýchala,ani mi jí neukázali,ani jsem vlastně nevěděla,co se nám narodilo,tatínci tam tenkrát nesměli..
neviděla jsem jí den-nejdelší den mého života,pak mi ukázali krásný uzlíček v inkubátoru a já,ikdyž nevěřící,jsem se „modlila“,at je zdravoučká!!p.dok.mi řekla,že zatím neví,zda bude v pořádku,prý to neokysličení mozku,bylo nějak delší….
dnes je to šikovná kočka,naštestí zdravá!!…
já pevně věřím,že se vše v dobré obrátí a vaše Karolínka(krásné jméno!!) půjde domů k vám,zdravoučká a poroste do krásy a radosti vám všem doma!!!
mooc vám budu držet pěstičky!!a každý gram přírustku se raduj!!!vím,je to velice těžké!!
Lenka
Ahoj holky,
23.5.2006 se nám narodila vytoužená holčička Karolínka. Bohužel těhotenství muselo být předčasně ukončeno v 36.týdnu, protože se netvořila plodová voda a holčička strádala co se týče růstu. Když se císařkým řezem narodila, vážila 1.6 kg. 2 týdny strávila v inkubátoru, měsíc už je na postýlce. Chodím ji krmit, po 6ti týdnech váží teprve 1.870 kg, váhové přírůstky jsou strašně malé. Celých 6 týdnů jsem byla statečná, ale dneska brečím celý den. Připadne mi, že už to trvá hrozně dlouho. Pan doktor mi sdělil, že Karoli prohlídla primářka z genetiky, dále ji budou dělat krevní testy. Nic se teď nedá říct, ale dítě se jim nezdá. Je mi nanic. Docela mi pomohlo to vaše čtení. Díky Lenka.
Lenka
Mockrát všem děkuji, ani nevíte jak mi vaše názory a rady pomohly. Snažím se na věc dívat zase trochu jinak, snad to bude jen a jen dobré. Děkuji
Laďka
Ahoj Laďko! Já jsem porodila prvního syna o 6 týdnů dříve,také jsem vše obrečela. Teď už vím ,že to bylo zbytečené.Jířovi jsou 4 roky a vše do roku a půl dohonil. Cvičili jsme a vše se spravilo. Druhého syna jsem donosila a prožila si normální porod a vše ,co k tomu patří. Tak nezoufej a uvidíš,že všechno bude dobré. Ahoj Jana
Laďko, přidávám se k holkám, nezoufe a raduj se, že máš miminko, které tě teď jako mámu potřebuje silnou a pečující… kolem mě jen teď tolik případů nedonošených nebo dětí a případy ještě smutnější, bohužel… odborníci píšou, že max do 3 let nedonošené děti všechno doženou, tak nezoufej, nic si nevyčítej, určitě jsi nic nezavinila, matka příroda je prostě vrtošivá. Kamarádka má dvojčátka narozená v 7 měsíci, už je jim přes rok a jsou úžasný, druhá šla teš z porodnice s holčičkou 2.40 kg, takouvá droboučká princeznička…naopak ty malé děti vyzařují pocit dát jim ještě více lásky a péče… no a po porodu bývají stavy maminek různé, i těch od dětí čtyřkilových …
já dodneška /malé jsou skoro 3/ brečím nad každou kravinou – u pohádek, filmů, dokunentů se šťastným i špatným koncem..prostě jako máma jsem nějak citlivější než dřív…přeju hodně síly, lásky, radosti z chlapečka a samé veselé myšlenky!