Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
sobotní večer
Holky, musím se pochlubit! 🙂 V sobotu jsme měli s mou drahou polovičkou výročí (od 1. rande). A neb jsme spolu (bez 8 dnů) celý jeden rok nikam jen sami dva nezašli, rozhodli jsme se to napravit. Babička s dědečkem hlídali, dostali odstříkané mlíčko pro malou, spoustu rad a my jsme vyrazili! 🙂 Šli jsme do divadla na balet – 4 různé představení, každý si v tom mohl najít to své, něco se líbilo mně, něco manželovi, prostě paráda! 🙂 A pak ještě skvělá večeře. Domů jsme přišli až v 11 večer totálně vyčerpaní (neb tou dobou oba míváme hlubokou půlnoc), ale strašně šťastní. 🙂 Sice jsem se nedokázala uvolnit a furt chtěla volat, co malá (volali jsme nakonec “jen“ 2x), ale jak už spala, nic jsem neřešila a užívala si krásného večera. Po roce jsem se zas cítila jako normální krásná žena v krásných šatech (půjčených) a ne uštvaná máma na mateřské, co má věčně zablácené boty od kočárku. Tak jsem se vám musela pochlubit. 🙂
Tak já bych mohla jedině závidět :-))) – ale to už dlouho nedělám 🙂 My jsme nebyli sami dva vůbec nikde od narození staršího, což je skoro 7 let. Prostě není nikdo, kdo by děti navečer pohlídal, ani potěch 4 letech, co bydlíme v novém paneláku. Bydlí tu samý teenager, ti rozhodně netráví doma večery, a už vůbec ne hlídáním sousedových dětí :-)) Takže přeju zase brzké opakování, ne až za bezmála rok :-)))
Kekunko, to je paráda, že jste si užili krásný večer!
My byli v pátek s manželem na plese, bylo to poprvé, kdy syn šel spát k babičce (je mu 26m). Ale zvládli to oba na 1 a já se tak krásně a dlouho vyspala:-))
Do divadla bych také moooc ráda, v kině jsme nebyli ani nepamatuji, to spíš koukáme na DVD.
Já se přiznám, že jsme s manželem, když bylo nejstaršímu 18 měsíců, utekli do Chorvatska a nechali ho mým rodičům. Bylo to v srpnu 2002, v době obrovských záplav. Celý ten týden jsme byli nervózní, co s ním je, takže už bych to neudělala.
Ahojky. To je fakt bezva a hlavně důležité, občas vypnout a nechat se bavit bez starostí a kolotoče doma. Já mám úžasnou neteřinku, kterou Štěpík zbožňuje, takže když ho hlídá, je to pro něj za odměnu:-). Ale je to vždy jen na chvilku, je jí teprve 15.(nebojte, bydlíme ještě s tchýní a tchánem, kdyby náhodou něco.) Máme super vesnici, pořádají se tu taky zájezdy do divadla, na hory, do bazénu apod., takže můžu taky vyrazit s kamarádkama. Taky máme v léťe na parketě u lesa zábavy pod širým nebem, to je vážně bezva, nebyli jsme dva roky, takže doufám, že letos už se budeme moct vypravit. Mariata
Tak tohle taky znám … když můžeme jednou za čas konečně někam vyrazit, všechno předem pěkně nachystám, uložím kluky do pelíšků, uspím (někdy dělají problémy, když zjistí, že se něco chystá bez nich) hlídají většinou tcháni, někdy děda, někdy oba … udělám bohaté občerstvení … dám instrukce a vyrážíme. Stejně jsem trochu nervózní, kontroluji pořád manželův mobil, který má vibrační vyzvánění a tak ho “musí mít“ u sebe v kapse. Do půlnoci musíme být až na vyjímky (maximálně do 1 hodiny) doma, aby tcháni mohli jít spát. Letos jsme vyrazili v lednu na ples, na další akci si budu muset počkat asi až do léta …
Také jsem si takové večery vychutnávala. Mobily v té době začínaly a tak si babička musela poradit sama. Nikdy se mi nestalo (jako mojí kamarádce), že bych si v noci pro děti musela jet nebo mi je přivezli. Když jsme zjistili, že to babička zvládne hravě, začali jsme jednou měsíčně vyrážet do kina a potom na večeři. Potom se nám narodila dcera a babička to pořád zvládala. Pouze jsme to museli hlásit dopředu, protože při dvou dětech nezvládla uvařit. Mám kamarádku (také byla na mateřské) a s ní jezdíme na výlety pouze samy dvě (místní organizace pořádají různé zájezdy – výstava v Litoměřicích, Země Živitelka, Chodské slavnosti apod.). To je potom největší relaxace a pokec.
Tak to je bezva,přeju hodně takových krásných večerů.Taky mě příští týden čeká divadlo a pak ples.Dlouho jsme nikde nebyli,tak už se moc těším.Hlavně na to divadlo.Manželovi jsem pořád říkala,že jsme kulturní barbaři a pak jsem od něj dostala k narozeninám lístky do Brna do Divadla na provázku.Ještě jsem tam nikdy nebyla,tak jsem dost zvědavá.To je ve čtrtek a v pátek ples.Bude to dost náročný,ale žijeme jenom jednou,ne? Tak vám potom napíšu,jaký to bylo.
Moc ti to přeju!!! jen kdyby bylo takových večerů více….
Kekunko, to známe! Když si po dvou letech vyrazíme na ples, cítím se taky krásná, ve tři ráno padáme do postele jak sťatí (kdeže ještě manželské radovánky, není nám 20 :))), ale domů volám snad 4x, abych se ujistila, že je všechno opravdu vpořádku… Je to krásná zprávička, zase si to zopakujte, vím, jak takový “voraz“ člověka nabije energií… Tak dále užívejte 🙂
Díky za reakce. 🙂 Kéž by takových večerů bylo víc! Jenže je to krapet komplikované. Ale malá roste, za pár dní má rok, tak snad si podobný večer zopakujeme dřív než zase za rok. 🙂 A Jovanko, neboj! 🙂 Přišli jsme tak vyčerpaní, že jsme každý padli do své postele (máme oddělené ložnice kvůli malé) a hned vytuhli.