Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Potřebuji se vykecat, vyplakat...
Ahoj holky,psala jsem dost u tématu “Amniocentéza“. kdy vyšly špatné výsledky T-testu a i plodovka potvrdila Down syndrom a také velmi vážnou vývojovou vadu srdíčka (chyběly jí obě srdeční komory). Rozhodli jsme se s přítelem,že toto těhotenství ukončím,tak jsem nastoupila do nemocnice k vyvolání porodu. Nejhorší zážitek mého života!! Hlavně, když jsem porodila, byla jsem sama na pokoji a cítila, jak leží mezi nohama a já nevěděla, co mám dělat, jestli ji mám aspoň pohladit, vzít si ji k sobě nebo prostě neudělat nic a ani se nepodívat, abych ji neustále pak neviděla před očima a nebylo vše ještě horší. Naštěstí sestřičky tam byly hned a nenechaly mě moc dlouho nad tím uvažovat, pak jsem usnula asi celkovým vyčerpáním. Vše se odehrálo během minulého týdne. Ještě je to dost živé a bolavé. Těšila jsem se na víkend, na Jarouška, do našeho nového bytečku,který opravujeme a chceme v něm být s našimi dětmi. Víkend skončil,já jsem se vrátila od miláčka. Víkend jsem samozřejmě probulila, ale Jaroušek je úžasný a ikdyž to pořád nemůžu skousnout, tak mám pocit, že to zvládnu a nikam na koleje si sedat nepůjdu.. Dokonce jsem jednu chvíli měla pocit, že jsem strašně dlouho spala a všechno se mi jen zdálo a já měla pocit, že jsem ani nebyla těhotná. Jenže na pocit, kdy malý Ježeček v bříšku kopal, se nedá zapomenout, takže zase smutek. Nicméně jsem přesvědčená, že to zvládneme a podaří se další miminko počít a přivést na svět zdravé a v plné síle.
Kdysi jsem byla u kartářky, jen tak, z nudy. Co se týkalo minulosti, trefila se do všeho. Co se týkalo budoucnosti, nevěřila jsem ani slovo. Říkala, že si najdu lepší práci,lepšího chlapa,přestěhuji se (v té době jsem byla max spokojená se vším,co bylo, ať práce nebo vztah) a dokonce i něco zdědím. Koukala jsem, jak asi za 2,5-3 roky se začalo vlastně všechno plnit.V práci se to hroutilo,hlavně finančně,vztah byl už v kélu,poznala jsem Jarečka, a i to dědictví proběhlo. Moc si toho už nepamatuji,co mi říkala, ale nezapomenu na poslední věty.Když už byla u konce,tak mi řekla, že mám myslet na své největší přání a sejmout karty, udělala jsem a ona bez otálení, aniž bych se za celou dobu zmínila (tím,že jsem nevěřila,tak jsem si hodně dávala pozor na pusu,co říkám:-)), řekla mi, že se nemusím bát, že děti mít budu. Strašně na to teď myslím a už delší dobu si říkám, že asi něco mezi nebem a zemí je…
V nemocnici mi stále opakovali, že se podaří všem do půl roku otěhotnět znovu a to i v těch případěch, kdy byly s otěhotněním problémy. Já v to opravdu věřím a to mě drží nad vodou a při smyslech.
Mějte se krásně a přeji všem, ať jste spokojené 🙂 Papa *Ježeček*
Já vám holky strašně moc děkuju za všechna slova, která mi dávají tolik nadějí a síly!!!
Život se mi pomalu vrací do zajetých kolejí a vše vypadá, že jsem opravdu v pořádku. Nejhorší bude návrat do práce po půl roce lenošení zase začít vstávat ve 4 ráno a zase si zvykat na noční… 🙂 Ale počítám, že to bude jen chvilka a já zase budu na nemocenské a tentokrát do samého konce!
Už se na svět dívám optimističtěji, i díky vám tady a vašim příběhům a vzkazům.Posílám aspon jednu pusinku na čelo, aby vám bylo veselo :-*
držím palce, abyses brzy vyrovnala se svou bolestí a podařilo se ti znovu otěhotnět a přivést na svět krásné zdravé děťátko – nedokážu si představit, čím si procházíš, ale moje první těhotenství skončilo v 9.týdnu – tzv. zmlklý potrat. Moc jsem se tím trápila, ale do roka se nám narodila krásná zdravá holčička (a pak ještě dva zdraví kluci). Občas si na to první miminko vzpomenu, jaké by asi bylo, ale pak si říkám – kdyby se narodilo ono, tak bych neměla Lucinku a jsem ráda, že ji i kluky mám.
Ježečku, připojuji se k holkám a přeji ti hodně síly a věř, že budeš mít ještě spoustu zdravých dětí. Znám několik případů, kdy muselo být takto těhotenství ukončeno, dokonce i jeden kdy ukončeno nebylo a miminko několik měsíců po porodu,kdy jen moc trpělo, stějně zemřelo. Všechny tyto maminky mají už další zdravé děti a jsou s nimi šťastné. Vůbec neměj strach, že by se to vám nepovedlo.
Ježečku !
Vůbec nevím, co na to říct. Je mi to moc líto. Držím Ti moc palce,aby to přebolelo a aby jste se brzo mohli radovat ze zdravého miminka. Hodně síly…..Mirka
Také Tě moc zdravím a vítám mezi náma.Opět tvrdím,že jsi statečná a taky silná holka.Přeji ti hodně síly a lásky,aby se z ní brzy narodil malý a zdravý človíček.Posílám pohlazení,Fany.
Ježečku…je mi to moc líto. Kartářce věř…karty nelžou…dvě mé kamarádky si prošli skoro to samé co Ty..píšu skoro..protože oběma se rozpadl idylický vztah a jedna nemůže už 2roky otěhotnět..a všechno to v kartách bylo…děti mít budeš. Život přináší mnoho bolesti a mnoho radosti…přeju Ti už jen samou radost. A držím palečky. K
Ježečku, bude líp, uvidíš!!! :-))
Ježečku, ahoj tady!:-) Moc tě zdravím a přeju teď hodně příjemného. Sluníčka je čím dál víc, tak si ho moc užívej a dělej si velké radosti, aby se všechny rány rychle zahojily a bylo ti jen dobře:-)
Jsi silná ženská. Neboj, špatný veci už máš za sebou a teď tě čeká jen krásné těšení na budoucí miminko.
Držím pěsti ať tady od tebe brzo čteme tu dvoučárkovou zprávu!!
Já jsem si myslela že se z “pouhého“ samovolného potratu dlouho nevzpamatuju a teď už mi tady běhá 1,5 letý ďáblík a špatné vzpomínky jsou pryč.
Ježečku,je mi ti hrozně moc líto!!!Přeju tobě i Járovi hodně síly a štěstí!!!Pevně doufám,že miminko bude brzo a úplně zdravé.Moc moc moc vám držím palečky!!!