Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Pomoc od manžela
Ahoj holky, nemám sice žádný aktuní problém, ale dnes jsme se s kamarádkou bavily o domácích pracech a o tom, jak se na nich podílejí naši muži. Jak je to u Vás, děláte všechno samy nebo Vám (a jak moc) pomáhají Vaši manželé/partneři?
Díky, jsem zvědavá na Vaše názory a zkušenosti 🙂
Maro, ono je to asi tak:
1. určitě základ dala manžovi tchýně
2. bydlíme sice u rodičů (manžových), ale manža s bráchou bydlí v patře, rodiče dole, tkže jim mamka naprosto ukončila uklízení u nich (dřív měli pokoj vedle ložnice rodičů, tak když už ten binec nemohla vydržet,tak poklidila i tady)
3. když jsme spolu začali bydlet, tak já chodila z práce v osm, on ve čtyři, pracovala jsem i v so dopoledne…
4. taky je to určitě tou pochvalou a tím, že většinou říkám, že mi pomáhat nemusí, že to zvládnu…. No a ono mu to většinou nedá a pomůže mi. Tak ho pochválím a poděkuju za pomoc.
Teda teď když se prtě bojí vysavače, tak uklízím když manža přijde – ale to on s ním většinou někam odejde (dolu k tchýni, nebo vždy do jiného pokoje, než zrovna luxuju…) a já uklidím – nebo pokud mu ho dole babička „zabaví“, tak mi přijde sám od sebe pomoct.
Teda quendolíno to jsi je nechala dost dlouho zahálet, hlavně to starší.
Mě manžel taky moc s domácími pracemi nepomáhá. Má dost náročnou práci, takže to docela toleruju. Navíc je kutil, takže veškeré drobné opravy zvládá bezvadně.
Když ho někdy požádám, aby pomohl s vařením (tak perfektně jako on nikdo čočku nerozmixuje), musím ho pochválit a vyslechnout si řeči o tom, ať si na to nezvykám, že to je vyjímečná událost. Na konci roku jsem se už ale naštvala a spočítala, že mě denně v průměru 2,5 hodiny zaberou právě domácí práce. Zapřáhla jsem tedy děťátka. Už jsou dost velké (8 a 15) a zavedli jsme systém, kdy mají povinné domácí práce (nádobí, vysávání, koš, kytky). Týdně jim to zabere celkem asi 2 hodiny, takže nic moc. A mě to ušetří čas. Ať si chlapci zvykají pracovat. Slibuji si od toho, že nebudou v budoucnu vyžadovat od svých manželek kompletní servis.
Jovanko jsme z OV-zábřehu,trochu jsem nad tím přemýšlela a jak tady psaly některé holky,s domácími pracemi jsou na tom sami,ale cose týče různých oprav atd.jsou k nezaplacení.ten můj si všechno dělá sám,v létě jsme rekonstruovali náš byteček a zvládli to s kamarádem ve dvou(musím ho taky trochu pochválit,ne?),teď zrovna dodělává oběd.S tou maminkou na tom něco určitě bude,i když tchýně je rázná paní,která si nenechá nic líbit a jak vím tak cepovala všechny svoje děti,i když je pravda že manžel je nejmladší a po dvou holkách konečně kluk,tak možná v tom pomáhání v domácnosti spíš využila své dcery.zatím papa Martajsek.Už se musím taky konečně zaregistrovat,ať nejsem pořád anonym.papa
Martajsku, a odkud z Ostravy jste? My bydlíme taky v Ostravě 🙂
Jinak k těm domácím pracem – dost jsem se divila, když jsem se o tom bavila s kamarádkou – viz můj původní příspěvek, že ještě u mnoha mužů (a bohužel i žen) přetrvává pocit, že domácí práce jsou „ženské“ nebo něco ponižujícího. Záleží hodně na výchově v rodině, jak píše i Hanča.
Naštěstí já si stěžovat nemůžu, i když taky z mého milého občas šílím, ale to on ze mě určitě taky 🙂
ještě než se narodil syn,tak jsme dělali s přítelem všechno tak nějak půl na půl.I vaření.Vždycky jsem si hledala takové partnery,nechtěla jsem nikdy dělat vše sama.Přítel dřív bydlel sám,takže byl zvyklí si uvařit,vyžehlit,vyluxovat,…Jeho nejlepší kamarád to má doma taky tak,takže mu na tom naštěstí nepřijde nic divného.Je tedy fakt,že teď mi pomáhá míň a vaří jen o víkendy když je doma.Ale ani bych po něm nechtěla,aby přišel večer unavený z práce(někdy dělá i měsíc bez volna)a ještě žehlil.Většinou když přijde domu,tak vyluxuje a když tu vidí bordel(rozházený hračky,neumytý nádobí)tak to v pohodě uklidí nebo si veme nastarost syna a jdu to udělat já.Když vidí,že mám hodně prádla na žehlení,přijde mi v půlce vystřídat a o nákup se stará jen on.
Většinou dělám vše sama, občas manža pomůže vysát nebo vykoupat děti. Občas se chopí vaření, ale to je málo kdy :o(
U nás je to jak kdy s pomocí, ale manžel je šikulka.Umí zařídit takové ty věci jako poličky, vymalování, obklady atd.,spíš tedy takové ty stavební věci.Někdy se musí poposrčit.Spíš si myslí, že mám domácí práce dělat já.Ale pomohl by kdybych to nezvládala.Není zase až tak náročný na pořádek.
Obdivuji manžela Pomněnky, to je fakt asi rarita.Pomněnko, ty musíš mít na svého manžela dobrý psychologický vliv a umíš ho asi vhodně pochválit, nasměrovat.
To bohužel moc neumím, i když manžel si to nemyslí,asi to vše bude v té pochvale a nátuře.
Samozřejmě,že by někdy mohl udělat víc,ale myslím si že jsou i horší(můj švagr)ten si neumí uvařit ani kafe.Někdy je to prostě moje zlatíčko a jindy bych ho přizabila,prostě má své přednosti jinde,kolikrát jsem tak unavená že celý den nic pořádného neudělám a taky se nic neděje.Jinak jsme z ostravy,já sem mu ten článek dala přečíst,tak uvidíme no.martajsek
Jo, Hanča má pravdu, určitě záleží na mamince…
Martajsku – odkud jste??? Že bysme mu toho mého miláčka ukázaly… ;o)