Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Made in doma
Tak mě napadlo (mmch, díky, Karamelko, za zajímavý zápisníček 🙂 ), jak si samy zdobíte „to doma“? Malujete sami? Máte drobnůstky ozdobené ubrousky? Pletete nebo háčkujete? Šijete?
Prosím, sem s tím, ať máme inspiraci :-))
Na jídlo do kuchyňky / a taky na šperky, korálky, knoflíky…./ doporučuji hmotu FIMO – prodává se ve výtvarných potřebách v mnoha barvách, pracuje se s ní podobně jako s plastelínou, ale nelepí, nešpiní, barvy se dají krásně míchat a vytvářet nové a nové odstíny, jde to velice snadno…. Po vytvarování se upeče v troubě.
FIMO je fakt super.
jako dítě jsem se naučila dělat tapisérie, ale dneska už to nikdonemá, vyšlo to z mody a já to přestala dělat. Postila jsem se do drhání, a když jsem dospěla už na to nezbýval čas. Když se mi narodila neteř tak jsem se naučila plést věcičky a docela mě to i baví, pletu pořád. Líbí se mi i háčkování, ale to nevim jak na to a je to škoda, když vidím nějaké věci, kde je právě i to zmíněné háčkování, tak mě i mrzí, že nevim jak na to
Tak šití jsem kdysi taky zvládala, teď už jen zašívám a sem tam si upravím záclony 😀 Ušila jsem si kdysi pár kousků – kalhoty, dvě halenky, tři sukně… ale to už bych asi neuměla.
K tomu šití – pár kousků (na sebe) jsem ušila. Vrcholem byla dvojitá sukně, zdánlivě zavinovací, ze šifonu. Šila jsem to podle Burdy a návod na postup jsem četla asi 14 dnů vždy večer před spaním – místo knížky. ;o) (No, jedna „profesionální“ švadlena mi řekla, že ona ty návody v Burdě taky nechápe…)
Taky jsem si ušila batůžek (velice používaný, do roztrhání), tátovi několikero obalů (na rádia, holicí strojek) – vše bez střihu.
Teď mám stroj ještě zaskládaný, ale už bych ho potřebovala – i když spíš jen na opravy (věci holčiček a manži…)
Ahoj,
tak já jsem v původním „bytě“ pomalovala Tomíkovi zdi obrázkama – stejný motiv, co na kobercích. Bylo mi teda fakt líto to tam nechat, snad dva měsíce mých volných chvilek, kdy byl T. z dohledu, aby si nemyslela, že se na zdi může malovat… Teď se chystám na slona nad postel v pokojíčku – čekala jsem, o co si Tomík řekne, a už nějakou dobu mi říká, že slona. Tak se jen dokopat.
Marečkovi nad postýlkou visí korálkovo – květinovopěnové perpetum na vlasci, na vrchu kruh z drátu, na něm navlečené korálky, z kruhu 5 vlascových šňůr a na nich korálky a kytky z pěny. Kolotoč už ho moc nebral, tak obměna.
V obýváku máme na lustrech obrázky jarních motivů už od předvelikonoc, vyměním asi až za letní – malované barvičkama na sklo, ale na pevnou fólii, která se pak vystříhne a zavěsí na vlasec. V pokojíčku takhle mají dva závěsy i na oknech – na každém jeden, se zvířátky – králíčci a ptáčci. Tomíkovi se to líbilo a líbí.
Okna ozdobená klasicky barvama na sklo.
Malování na sklo vitrážníma a vypalovacíma barvama je moje další vášeň, ale zatím jsem tím obdarovávala, pro sebe něco vytvořit jsem si zatím nevyšetřila čas a nevymyslela, co že by to mělo být. Mám jen pár ubrouskovaných hrnků, co sjem si dělala kdysi do práce.
Nejnovější kousek – místo stínítka původního na lempu (máme v rohu za sedačkou, museli jsme ji převrtat, takže kruhové stínítko se tam nevešlo) jsem pomalovala právě jednu tu tvrdou folii vitrážkama a konturou, lepší, než holá žárovka, i když by to chtělo žlutou nebo oranžovou, červená se mi sem moc nehodí, ale ještě sjem se nedokopala do obchodu a malovala jsem ze zásob.
A asi před měsícem jsem namalovala obraz na plátno – do dětského pokojíčku, akrylovýma barvama, motiv žiraf, určo to má chyby, ale mně se to na první pokus docela líbí, i ostatní chválili, tak snad to jde..
K tomu sem tam něco ušiju – kdysi pytel do kočáru – jen flís, na přechodné období, opět používaný, to byl první větší a vydařený kousek, pak stínítko a nebesa na postýlku, povlečení kamarádce do postýlky, jeden top pro sebe, dečku, ubrus, dneska nejnovějc povlaky na 2 polštářky – bílé plátno a ne něm zbytek záclony, co máme v obývákokuchyni, tak jsem si udělala radost…
No a taky korálky – ale to moc do bytu ne, to spíš na sebe ;o)) A měl docela úspěch růženec pro mojí babičku, je věřící a udělal jí radost. I když ketlovaný by byl lepší, tak třeba až tam pojedeme příště…
Jen teda doufám, že to nevypadá jako chválení se a vythování, chtěla jsi inspiraci, tak třeba tě něco oslovilo….
Jako 12letá jsem si upletla 4 svetry, už na to ale není tolik chuti ani času, baví mě křížková výšivka, pár obrázků mám za sebou, většinou věnované svým blízkým. Na zeď maluji ráda a jen co se jednou přestěhuji do většího, hodlám Sáře namalovat na zeď motivy s Medvídkem Pú. Pokojík stále preferuji pistáciový:-) Jinak doma si to vykrášluju, zdi maluji většinou sama (na malování jsem snad úchylná, málokdo má tak často vymalováno jako my:-)) Hodně se snažím mít vkusné doplňky, když už není na super nábytek, prostě máme tady útulno a tak to asi má být.
A taky jsem zapomněla, že nám byteček vykrášluje Adámek. Přibývají nám na zdech nádherné kresby… 🙂
Já jsem vždycky pletla, háčkovala, trochu i vyšívala. V 18 letech jsem spočítala, že jsem upletla a uháčkovala 18 svetrů, pak jsem počítat přestala, malé věci (ponočky, šály) nepočítám, těch byla spousta…
Dneska to už nedělám hlavně proto, že to pak nenosím… Mám i něco málo na prcka, ale taky mu to neoblékám…
Ale hrozně mě baví focení, fotoalbum pro malého, digiscrap a maluju na sklo. Obrázky už visí na oknech u spousty kamarádek i u naší dětské doktorky,… 🙂
Pořád se chystám na ubrouskování, ale zatím jsem pořád jen u chystání…
Pavlínkav, jako moje babička – celý život chodila v kroji (i do rakve ho chtěla, co na tom, že už dávno nebydlela na jižní Moravě) a děda – její muž – byl sedlák a vinař, než jim to v 48. roce vzali 🙂
ja jsem tapetovaci expert:)