Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Mám ambiciózní rodiče......POMOC!!!
Někdo mne nedávno požádal o napsání článků o dětech, které mají rodiče, jež je přetěžují a jaké to může mít následky. Protože nejsem pro odborné názvy a složité vysvětlování, převtělím se do dítěte a pokusím se Vám popsat, co může probíhat a většinou probíhá v dětských dušičkách a myšlenkách, když………se snaží rodiče vydupat ze své ratolesti to, čeho sami nedosáhli, a nebo i z jiného důvodu…
Dobrý den, jmenuji se Honzík, jsou mi dva roky, sedím na pískovišti. Maminka si se mnou vyšla mezi ostatní děti a maminky. Sice mi mluvení moc nejde, ale už rozumím tomu, co se kolem mne povídá.
Maminky si zrovna na lavičkách hrají na hru: Kdo , kdy , co dřív:):
„Naše Deniska už je bez pleneček“….tssssss….“To náš Lukáš už umí pískat na flétničku“……tssssss..“Náš Ondra udělá šňůru..“…atd.
Koukáme na sebe s přáteli z pískoviště Deniskou a Lukášem…..hmmm..Deniska je bez pleneček, ale zrovna se počůrala a pláče, protože jí je zima…to čemu teď všichni rozumíme je, že je písek jaký je a že moc nechutná…nějak moc nerozumíme tomu, proč je dobře , že někdo něco dělá mnohem dřív než ostatní….vždyť přece ani já ty plenky nebudu nosit věčně no ne?
povyrostl jsem a mám nastoupit do školy….už teď se trošku bojím (samozřejmě už jsem bez plenek jako vetšina mých vrstevníků….jen Deniska má stále problémy s nachlazeními…)protože mi kdekdo říká,,,počkej , tam ti ukážou…ano jsem trošku sígr…no a kdo není?
ma maminka je moc hodna …rika mi ze u nas je to vse jak u zviratek…stejne se rodime…stejne se zvireci maminky staraji o sva mladatka…davaji jim to co by davat mely..hlavne lasku…zaopatreni…nakrmi je..pohladi je…..ve skole poznavam ze ne vsechny maminky jsou takove….ja ve svych sesti letech netusim cim chci byt…ale vetsina mych spoluzaku rikaji ze budou: Lekari…podnikatele…stejne jako rodice…a kdyz se pani ucitelka zepta proc?…oni odpovi ..protoze to chteji rodice….z techto deti jeden kokta, druhy ma tik v oku…a tak bych mohl pokracovat…ja sice nechodim na balet…nehraju golf…ale mama me vzdy ceka pred skolou a prvni co je ze mne obejme a polibi a ne ze mi otevira zakovskou a hubuje mi za dvojku z prvouky…mam svou mamu moc rad…a uz ted vim ze se ji budu snazit vse tohle oplatit…nechala mne vybrat si krouzek podle toho co mne vic bavilo….zkousel jsem toho hodne…ale az to posledni me chytlo….to muj kamarad Lukasek je na tom hur….uz 4. rokem piska na fletnicku a strasne ho to nebavi…a rika ze az vyroste…rozslape ji…..
povyrostl jsem…je mi patnact….ma mama mi ve vsem radi…a ja na jeji rady dam..protoze jsem poznal ze to mysli se mnou dobre…necha me se rozvijet samostatne…a jen koriguje kdyz je neco v neporadku….duveruje mi…ale proveruje me(jako ta lvice)…a ja to vim…Lukáš…stále muj spolužak už dávno rozslapal fletnicku…a nedavno utekl z domova…pry ze se sebou stale nenecha doma vlacet…no jo..je uz vetsi nez mama…a silnejsi nez tata….
a ja uz vim cim bych chtel byt…prisel jsem na to sam…pochopil jsem ze v zivote je nejdulezitejsi byt dobrym , spravedlivym, chapajicim clovekem, vse ostatni se clovek nauci sam….
chtel bych byt jako ma mama a tata………
….jé, jahodová dřeň! Na Moravě, kam jsme jezdily se sestřenicí k babičce, bývala Jednota naproti kostelu – sedmkrát jsme pendlovaly sem a tam – do obchodu na dřeň, na schodech ke kostelu jsme ji zbaštily a zas zpátky pro novou… A doma jsem bydlela poblíž vlakového nádraží, tam jsme si do bufetu chodili pro kofolu nebo žlutou limonádu za 1,- Kč – pak jsme zalezli mezi odstavené pražce a tam jsme hodovali… 🙂 Když tak přemýšlím nad sebou, systematický kroužek jsem taky neměla, akorát mě odmala bavily ruční práce, takže jsem jich vyzkoušela víc, ale nenudili jsme se nikdy – buď jsme lítali venku nebo jsme četli… Ale je pravda, že rodiče mě do ničeho netlačili, ani nenutili, prostě jsem měla hranice a v těch jsem byla naprosto svobodná 🙂
no ja rada vzpominam na pionyra:)…..krouzku jsem mela taky plno…jenze tehdy to bylo jednodussi…zaplatil se rocni polatek 30kc….a kdyz jsem chodila do 5 bylo to 150 na rok…ted je to nepomerne drazsi….
No a taky 3,50Kčs na jahodovou dřeň – velký kelímek! Vždy jsme si pro jeden s holkama skočily a pak u lesíčka baštily a kecaly a kecaly…
Jinak třeba já chodila do baletu. Nikdo mě nijak nenutil, ale po čase mi dryl ZUŠ moc nevyhovoval. Ale rodiče mě nenutily prakticky k ničemu, což dnes zase na druhou stranu vidím jako chybu.
Peťko…my si nosily i piti s sbeou vem:)…vodu se sirupem…jooooo…to byla doba:)…honka na klepáči…..atd:)
Možná to bude i tím, že se dnešní rodiče o své děti více bojí. Použití slova více asi není až tak na místě. Bojí se jinak, jiných věcí…
My jsme opravdu s holkama běhaly po venku, chodily jsme se jen ukázat a popadnout svačinku. 🙂
Možná je i méně prostoru, nevím jak ve městech. Všude samá budova, málo místa pro děti.
Peti, určitě… 🙂 Však taky neříkám, že jsem nadšená, když kluci sedí u kamaráda u počítače, zas to beru tak, že ke kamarádovi jdou jednou za měsíc… Co se týká pohybu venku, toho mají víc než dost… Mně někdy jen kapku vadí, že každý se zajímá o „kroužky“, do kterých děti chodí… jakoby kutění s tátou v dílně, pomoc mamce na zahradě nebo lepení si modelů autíček doma u stolu nebylo „dost Prestižní“… možná jsem se blbě vyjádřila… prostě myslím, že každé dítě má právo dělat to, co těší jeho a ne to, co mu rodiče zaplatí bez ptaní (tím nemluvím patrně ani o jedné z vás, jen jsem uvedla příklad). Je někdy velice velice těžké nakombinovat tu správnou dávku svobody, mantinelů, autority a lásky… Jen prostě chci,aby mí kluci nebyli zakomplexovaní chudáci, kteří jsou „špatní“ (ve svém vnímání), protože nesplňují očekávání svého okolí, hůře rodičů. O to asi v tomhle článku šlo… Jo, a šopování… potřebovala bych hóóódně rozzuřeného smajlíka :)))Co se týká školních uniforem, klidně jsem pro.
:)….skoda je ze tady na VD chodi jen maminy ktere na deti hledi….a zajimaji se…..nahnala bych sem ty co tu nejsou
Brmbulko, však píšu, že jsem ráda…že moje dcera zatím nemá podobné zájmy, jako to „šopování“. ( taky to slovo – pokud to vůbec je slovo – nesnáším, proto uvozovky ):-)
Mobilu se nebráním. Na druhou stranu musím říct, že máme pevná pravidla i co se týče výše kreditu a dcera se do limitu vejde bez problémů. Volá pouze pokud to je nutné a to z větší části volám já jí, z organizačních důvodů atd..
Na PC se naučila ve věku někde kolem 4 let. Výukový program na krátkou chvilku – to mi nevadí. Dnes si PC pustí jen když hledá něco do školy, na zábavu minimálně. Takže i když k PC měla a má přístup, je u něho max. hodinu týdně. :-)To více u něj prosedí ve škole, kde děti dělají různé úkoly a projekty na PC.
A už vůbec neříkám, že jsme žili hůř. Měla jsem pěkné dětství a ráda na něj vzpomínám.
Školní uniformy – tak zde jsem v názoru tak nějak napůl. Na jednu stranu říkám ano, na druhou ne.
virenko….ja ve tride je mam…ale asi v jine forme nez si nekdo predstavuje uniformu…proste mame stejna trika(3 druhy)..ktere jsme si sami pomalovali…batikovali…namalovali….detem se libi a stira to co by mezi detmi byt nemelo:)
Za školní uniformy bych zvedla obě ruce a někomu vedle sebe bych je ještě přidržela nahoře :-)))