Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Máme doma leváka...?
Někde jsem četla, že „označit“ leváka není možné do až do předškolního věku, že teprve tehdy se děti vyhraní… Přesto si myslím, že Any je levák. A myslím si to už od jejích cca roku-roku a půl. Dokud si holky jen hrály s hračkami, nic jsem nepozorovala. No, asi jsem ji ani moc nesledovala – prostě si hrála s hračkou. Do očí mě to praštilo, když začaly holky kreslit (koupila jsem pro začátek kulatou pastelku) a zkoušet samy se krmit. Lu stále brala vše do pravé ruky, Any do levé. A tak je to dosud.
Švagrová je taky levák, i když je to sporné. Možná. Je mladší než manža. A když se manža učil do školy, psal úkoly, sedla si prý vždy proti němu a vše dělala zrcadlově. Když manža psal pravou rukou, ona zákonitě levou… Dneska je schopná dělat vše oběma rukama, ale preferuje levou.
Taky mě napadlo, jestli se Any „nenaučila“ zrcadlově ode mě – při jídle holky od začátku sedávaly proti mně – ale proč se tedy levorukou jeví jen Any, a ne taky Lu?
Ale sleduji to nejen u jídla či kreslení – když se holky zouvají, začíná Lu zpravidla pravou papučí, Any levou. Když svlékají tričko, chytá Lu pravou rukou levý rukáv, Any levou rukou pravý rukáv…
S manžou jsme oba praváci. Já tedy 100% – vše dělám pravou, levou ruku mám fakt levou (když jsem měla pravou ruku pár týdnů v sádře, byla to hrůza – už jenom levou rukou např. odemknout dveře bytu…). Třeba ostříhat si levou rukou nehty na pravé ruce. Použít při líčení levici – skoro nemožné…
Manža je v omezené míře schopen použít i levici.
Našla jsem si jedny stránky o leváctví a začetla se a koukala, co nás tedy asi s leváčkem doma čeká. Od naučení zavazovat tkaničky, používání kuchyňského náčiní apod.
A že budeme muset některé věci (nejen) do domácnosti pořídit speciálně pro leváka (jako první mě napadá škrabka a nůžky…) A že existují písanky pro leváky…
Tak vítej do klubu! Synáček s tím stříháním má taky problém, ale jinak je všechno v pohodě. Dokonce je na to docela pyšný, že je levák a všude to hlásí.
No já nevím, u nás jsou pokud vím taky všici praváci a já už tak nějak přestala řešit proč zrovna já nejsem, ale krom mé první třídy jsem s tím neměla žádný nepřekonatelný problém (spíš se trápila máma když se mi snažila něco ukázat nebo naučit). Fakt jedinou křivdu co cítím bylo to že mi doma pořád vyčítali že špatně stříhám – to byl skoro nepřekonatelný problém se trefit na čáru.
No, tady aspoň máme vysvětlení, po kom že ty děti teda jsou, když my jsme všichni praváci???? (To cituji našeho dědečka, kterému trvalo docela dlouho smířit se s tím, že náš Martínek je levák) Docela mě napadlo, jestli sám není přeučený 🙂 Hmmm, ten inkoust je dobrý tip, i když náš Marťa je už čtvrťák, a musím říct, že když se snaží, píše velice hezky. Jen ty ostatní úkony – stříhání, krájení atd. … to je kapinku problém. Ale zas má dobré logické uvažování – prostě každý je na něco jiného,musím to tak brát. Jo, jinak jsem našla webovou adresu na pomůcky pro leváky – dostala jsem tip ve škole: http://www.yoropen.de
Jsi perfekcionista, nemaže. V dnešní době se totiž dá koupit i rychleschnoucí inkoust, který je opravdu suchý hned po napsání (šest bombiček za 16,- Kč). Nabídla mi to paní v papírnictví, je to prý výhoda právě pro leváky.
Můj děda byl pravák, přesto měl písmo skloněné na druhou stranu, z dálky vypadal jeho rukopis nádherně, ale babička si spoustu jeho dopisů z vojny přečetla až po jeho návratu, protože se nedaly přečíst 😀
a nemaze si to rukou?….a co se tyka spravneho smeru:)….me treba v 7. tride prdlo v hlave a psala jsem schvalne na druhou stranu…a pismo bylo uhlednejsi:)
Brmbulko, mně to tak poradila paní učitelka. Když si to představím u sebe, mám nakloněný list papíru, tak doleva, on prostě doprava. Vidí na to dobře, jen někdy prostě přestane psát a koukne se, co už má a co mu chybí, to ale spíš připisuji jeho „psacím“ zkušenostem, vždyť píše teprve od září 😀
Paní učitelka říkala, že se tak zabrání natáčení písma do protisměru, jak to často leváci dělají. Nevím, ale zatím to funguje a píše se správným sklonem.
Ájíku, náš levák je taky Martínek. Fakt je, že pozorovat některé běžné úkony je docela legrace, doporučuji ale nezkoušet třeba levou rukou krájet chleba – tedy pro praváka, mohlo by to skončit krvavě…
Lenousku, můj syn druhý v pořadí 🙂 je také levák, prostě v tom měl odmalička jasno 🙂 K přeučování měl u nás tendence snad jen dědeček, a to jsme včas zarazili. Poradil si s tím docela dobře,(tedy syn, ne dědeček 🙂 ale je pravda, že je kapku nešikovnější. Psát se naučil velice hezky, s malováním mu to chvíli trvalo, ale kreslí také pěkně… jen je mi ho někdy líto, když ho pozoruji, třeba jak se snaží ukrojit si vánočku nebo jak zkoušel – pod mým dozorem – otevřít konzervu. My si to opravdu neuvědomujeme, i když už je dost pomůcek pro leváky,i na netu… při používání našeho „běžného praváckého náčiní“ 🙂 mám pocit, že se musí cítit jako v nepřátelském světě, všechny běžné pomůcky jsou konstruovány pro praváky, tak se nedivím, že při jejich používání jsou nešikovnější. Jsem ráda, že těch pomůcek je už tolik, Martínek má sice nůžky a podobné nezbytnosti, ale začnu mu toho asi pořizovat víc. Jo, a po kom že to má? 🙂 Vážně nevím, ale i když dnes jsem pravák, vím, že jako dítě jsem běžně kreslila oběma rukama a i dnes si často pomáhám levou docela obratně 🙂
lenousi…kdyz ma sesit natoceny doprava…vidi si na to co pise?…jen mne to zajima protoze mi levaci ve tride preferuji natoceni doleva, protoze pry si na to lepe vidi….
Já mám doma jednoho stoprocentního leváka, nejstaršího syna. Levou ruku preferoval od malička, teď je v první třídě a píše levou rukou. Jsem ráda, že jsem s ním nějak necvičila, abych ho předělávala. Píše docela hezky, nemá zatím tendence některých leváků kácet písmena na opačnou stranu, kroutit zápěstím při psaní, snažím se ho pouze naučit, jak má mít natočený sešit, praváci doleva, leváci do prava.
Já sama jsem možná přeučený levák, protože spoustu věcí (držení hokejky, klouzání, navlékání jehly, držení hrábí nebo koštěte) dělám levou rukou, ale píšu pouze pravou.
Druhý syn je na hraně, někdy pravák, někdy levák. Dcera se zdá být pravačka, dokonce ve dvou letech správně drží tužku, aniž jsem jí to učila.
Myslím, že v dnešní době je spousta věcí, která levákům ulehčuje jejich „úděl“. Někde jsem viděla i stránky s prodejem pomůcek pro levoruké, není to žádný handicap, není ani pravidlo, že mají ošklivé písmo.
Nezáleží na tom, jakou rukou člověk píše, ale na jeho šikovnosti, jak píše Chmjorka, pokud je ručka ztuhlá, pomůže grafomotorika, ať pro praváka nebo leváka.
Nedávno jsem kupovala první plnící pero, v papírnictví se mě paní prodavačka zeptala: Pro kluka nebo pro holku? Pro praváka nebo pro leváka? – To mě překvapilo, musím říct, že příjemně, takže věci pro leváky jsou běžně i v prodejní síti. A ve třídě s mým synem je z 16 dětí leváků skoro polovina.
Já bych nebyla vůbec nešťastná když dítě dejme tomu ani jakožto předškolák nemá vyhraněno – střídá ruce, něco dělá tou a něco tou druhou. Asi bych se zaměřila na sledování kterou rukou dítě kreslí – jestli je to vždy stejná ruka nebo jestli tužku přehazuje. TO je potom důležité ve škole pro psaní. Ale jestli jednou rukou kreslí a druhou pak sní polévku by mě tolik netrápilo. Jsou lidé, kteří nemají vyhraněno ani v dospělosti a používají obě ruce.
Nesnažte se za každou cenu mít leváka nebo praváka, člověk má přece ruce dvě a když jsou šikovné obě tak to ničemu meublíží.
Jinak co se týká té ztuhlosti a neobratnosti – existují různá grafomotorická cvičení, která pomáhají ruku uvolňovat – pro menší děti například klubíčko ve velkém formátu, klidně si dát papír na zem a kroužit – nejdřív zkusit aby pohyb vycházel z ramene a dělat obrovské kruhy, pak z lokte menší a pak zápěstím nejmenší.
Nevím jak je dítko staré, ale existují i kurzy grafomotoriky které pomáhají dítěti za prvé uvolnit ruku a za druhé ho dovedou ke správnému úchopu.
Kurz trvá asi tři měsíce, vyžaduje denní procvičování a po dobu kurzu nesmí dítě krom zadaného cvičení používat jiné náčiní jako pastelky a nůžky. Smí pouze trhat papír nebo použít prstové barvy. ALe určitě to pomáhá a vyplatí se tomu věnovat čas.