Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Umřel mi tchán
Tak mi dnes ráno umřel tchán. Volala nám švagrová, že jí dali zprávu z nemocnice. Letos by mu bylo 85. Obrečela jsem to v objetí s manželem, Jeník se šel přitulit, co se to děje. Nejstarší to taky obrečel, prostřední pětiletý to prožívá jinak, asi mu to zas dojde až na pohřbu(loni v květnu manželovi umřela maminka a brečel až tam).Kromě mě a Jeníka mají chlapi chřipku korunovanou bakteriemi, manžel snad už je lepší, ale je to stejně dost náročné. A do toho kluci zlobí, protože to jsou jen děti a už druhý týden doma… Užívejte si rodiče,jak to jen jde a pokud to jde jen trochu, držte je při umírání za ruku. Je mi moc líto, že jsem tam nebyla a ani nikdo z rodiny…
Pami, myslím na Vás, upřímnou soustrast. ..
Pami to je mi líto upřímnou soustrast.Hlavně se drž teď bude potřeba hodně síly.Jana
85 let je krásný věk. Mě odešla vcelku nedávno babička (84 let) a děda (88 let) se po její smrti svezl, je inkontinentní, rozjel se mu Alzheimer a já se už přistihuju při myšlence, že smrt by pro něj (a moje rodiče, kteří se o něj permanentně starají) byla nejlepším vysvobozením. To už není život.
Paminko, přeju ti (a vám všem) hodně síly. Musíte žít dál, určitě vám zůstane na něj spousta krásných vzpomínek a to je na tom asi to nejkrásnější, jak moc náš život obohatili…
Je mi to líto, držte se …..
Paminko, je mi to moc líto. Taky jsme zažili velkou ztrátu před třemi lety (5.2. nám zemřel milovaný děda). Neměl to „štěstí“, abychom u něho mohli být, jeho zdravotní stav nás donutil ho týden před smrtí nechat hospitalizovat.
Budu na Tebe i všechny Tvoje blízké moc myslet a držet vám palce. Tobě moc děkuji – Ty víš za co. Tak na oplátku…
Ahoj Pami,tak to je mi upřímně líto.Budeš potřebovat hodně síly.Je toho asi nabe tet´hodně,tak se drž.Myslím na vás.Tobě i celé rodině upřímnou soustrast.
Pami, vím jak ti je. Tak se držte a i když ti to teď nepřijde, čas to spraví. 85 let je krásný věk a je dobře, že tu mohl být s vámi tak dlouho.
Pamino, to je mi moc líto. Taky jsem to zažila. Každý se s bolestí musí vyrovnat a prožít si to sám.
Je to těžké, ale život jde dál.
Paminko, upřímnou soustrast.
Tak mi dnes ráno umřel tchán. Volala nám švagrová, že jí dali zprávu z nemocnice. Letos by mu bylo 85. Obrečela jsem to v objetí s manželem, Jeník se šel přitulit, co se to děje. Nejstarší to taky obrečel, prostřední pětiletý to prožívá jinak, asi mu to zas dojde až na pohřbu(loni v květnu manželovi umřela maminka a brečel až tam).Kromě mě a Jeníka mají chlapi chřipku korunovanou bakteriemi, manžel snad už je lepší, ale je to stejně dost náročné. A do toho kluci zlobí, protože to jsou jen děti a už druhý týden doma… Užívejte si rodiče,jak to jen jde a pokud to jde jen trochu, držte je při umírání za ruku. Je mi moc líto, že jsem tam nebyla a ani nikdo z rodiny…