Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Asi jsem zlobila
Možná vás napadne, co bude následovat. Nejspíš jsem zlobila, ježíšek mi od toho mého nepřinesl NIC…. jel večer z práce a ptal se mě, co má koupit mým klukům (v sedm večer na štědrý večer – to teda fakt nechápu) – řekla jsem, aby to nechal být, když to doteď neřešil. Čekali jsme na něj s večeří a teď mě to mrzí. Nakonec strkal narychlo pro kluky do obálky (kdybych mu ji nedala já, ani by to neměl do čeho strčit) peníze. Kluci pro něho dárky měli – hezky zabalené. A já jsem čekala na nějaké to překvapení a NIC – vůbec nic. Že si prý něco vyberu sama…. na to mu zvysoka…. Fakt nevím, co si o tom myslet. Kdyby zapomněl na narozeniny nebo svátek nebo výročí, ale vánoce?
To je mi moc líto, co tady čtu.
Podepsala bych se pod Jovanku a babofku. A krásně to napsala Virenka.
Jelikož jsem nikdy nic podobného nemusela řešit, tak možná házím silná slova, jak bych se zachovala v momentě, kdy bych to zažila, to nevím.
Ale na vašem místě bych se asi po rozbalení dárků zvedla, dárek “milému“ zabedněnci zase vzala a s úsměvem mu řekla, že se Ježíš spletl, že ten dárek nebyl pro něj. A ať se trošku zamyslí.
Tady nejde o to, že někdo zapomněl, ale ukázka toho, že jde o hovado, ne o člověka. 🙁
A zase i tady platí staré známé…chlap se prostě nepředělá a pokud tomu ženské věnují tolik energie, maří svůj čas.
Zlatíčka moje, je mi Vás obou moc líto. Také musím hlasitě říkat, co by se mi líbilo. A již jsem mu jednou řekla, že se má podívat do koupelny na kosmetiku a v drogerii vybrat a oni mu to tam i pěkně zabalí. Oblečení na sebe si raději kupuji sama, abych potom nebyla u stromečku zklamaná, že se mi to moc líbí, ale bohužel mi to není. Dost manželovi poradí i moje kamarádka, když jí požádá o radu a letos jsem dostala krásný svetr, po kterém jsem toužila ( i velikost byla správná, byli nakupovat spolu) a balíček kosmetiky.
A již 15 let mám kolem 15.12. od taťky telefon, abych mu poradila, případně koupila něco pro mamku, aby měla pod stromečkem nějaké překvapení.
Vzpomínám si na dětství, že jsme byly s mamkou nakupovat v tehdejším Prioru a nějaký pán, tam požádal moji mamku, zda by mu nevyzkoušela kabát pro manželku pod stromeček. Prý mají skoro stejnou postavu.
Navíc jsem manžela naučila, že když za ním přijdou děti, tak jim s výrobou dárků pro mě pomůže.
Blani, určitě jsi nezlobila. O dárcích na Vánoce se v televizi a rádiu mluví skoro již od října(tak zapomenout teda rozhodně nemohl)a Vánoce jsou od toho, aby se lidé na sebe usmívali, měli se rádi, usmířili a vstupovali do nového roku s nadějí, že bude lepší než ten současný. Já bych s takový sobcem teda rozhodně nebyla. Samotné by Ti bylo určitě líp. Držím Ti palečky, ať to zdárně vyřešíš.
Já jen k tomu zlobení, já za “zlobení“ dětem říkám, že jim to spočítá Mikuláš a doprovod (byť osobně se s nimi doma nikdy nesetkali). Ale Ježíšek, to je čistá esence dobra a naděje, ten na zlobení nehraje. I nejvíc zlobícímu dá aspoň něco, pod stromečkem na zásluhy nehrajeme. Za nějaké velké provinění bych asi u dětí došla k nějakému “trestu“, ale to by muselo být něco opravdu rozsáhlého, dejme tomu třeba to, co způsobila dcera Danasi rodině. Ale jinak, na Štědrý den to spíš cítím na lásku bez podmínek. Malé děti to vidí vyjádřené v hmotě – dárcích. My velcí už víme, že dárek není to jediné. Pokud by v rodině selhal jen ten dárek, za řeč mi to nestojí. Pokud by selhalo to okolo, nůše dárků na tom nic nezmění…
Já manžela také tahala, aby šel vybalovat dárky nebo spíš se dívat co dostala dcerka. Nebýt jí tak vůbec žádné vánoce nedělám, nemělo by to už žádný význam. On je už i líný vstát a jít se na tu chvilku podívat. Nebyl lepší ani dřív a tak jsem si zvykla, může to být už jen horší. Manžel je z deviti dětí a nikdo se o ně nestaral a tak jak vyrostl tak to prostě u něj je, vánoce u nich byl jen den kdy se víc najedli a to bylo vše. Dostaly pod stromeček tepláky v kterých chodily do školy a tak prostě s tím nic nenadělám, věděla jsem jaký je a s tím jsem si ho brala a náprava už nebyla možná, kdo k tomu nei vedený od dětství tak už to u něj nezměníte.
TaHad, nějak si neumím představit, že Ty bys zlobila… Je to “balvan“ (dlouho jsem musela hledat slušný výraz). Vnímám to asi dost podobně jako většina holek – mohl Ti koupit cokoliv (knížku, lak na nehty, řasenku…. ) a třeba i cestou z práce.
Pravdou je, že jste spolu krátce a tohle jsi nemohla vědět předem. Ono se to předem nikdy neví. Příště bys musela prostě “přitáhnout opratě“ – ve smyslu, jak píše babofka : přeji si od Ježíška to a to (sic v tom není překvapení ani romantika, ale dárek pod stromečkem najdeš).
TaHad, já Ti nevím, na mě to působí dojmem, že je to sobec. Hledí jen na sebe a své zájmy. Mně by se takový partner do života nezamlouval… Soužití s takovým člověkem by bylo vyčerpávající… A dospělýho mužskýho nepředěláš, to nejde.
Jinak Ti samozřejmě rozumím – mně by to bylo líto a možná bych to i obrečela, takže Tě chápu a posílám Ti pohlazení.
sluníčka! Napište adresu, Ježíšek Vám něco pošle dodatečně! Je mi to za vás moc líto. Ani si to neumím představit. Měla jsem vánoce, kdy jsem dostala jen to, na čem jsme se domluvili a i to mi bylo líto. Že si nedal tu práci a nevymyslel něco sám. Dost nahlas říkám, co se mi líbí. A vy až tak! Horempádem, u tebe jsem si myslela, že máš chlapa všímavého a fajn! No, asi mu tohle není dáno. A TaHad – tohle tvoje zpovídání mě jen utvrdilo v tom, že tvůj současný partner má rád jen jednoho člověka na světě a to je on sám. Moc bych mu přála do příštího vztahu dámu podobného ražení. On by se mohl tentokrát řádně zamilovat a ona by ho mohla řádně vysávat! Škoda, že to neumíš ty.. Holky, držte se!
Holky zlaté, TaHad, i HP, předně – mrzí mě, že jste měly zkažené svátky. Ale… třeba mě ukamenujte, ale myslím, že na vině není chlap (“je to jen chlap“), ale vy samotné. Jste to Vy, které musíte ŘÁDNĚ naznačovat, nebo rovnou říkat, po čem toužíte, co potřebujete! Nebo psát “Ježíškovi“ emaily, sms, dopisy. Nebo rovnou kroužkovat zboží v ženských časopisech – ideální je konkrétní věc, konkrétní obchod (značku) a hlavně správnou velikost!!! Je to sice absolutně neromantické, ale aspoň se nedočkáte překvapení, že pokud vyslovíte slovo NIC, že to NIC skutečně nedostanete.
TaHad, to mě mrzí, víš, jak jsi to tu teď napsala, uvědomila jsem si, že podobného člověka taky znám. Jen brát, nic dávat, hezky česky vyžírka. Nebyla jsem s ním sice moc v kontaktu, ale i tak mi to stačilo. Doufám, že se na tebe co nejdřív usměje štěstí v podobě fajn a pořádného chlapa, kterého si zasloužíš.
Holky,tak to tady čtu a je mi teda smutno za vás, to bych taky těžko nesla. Já s bývalým vlastně nejsem, ale přijel kvůli malé a mám od něj dva dárky, on od nás taky pár. I když nás pojí jen malá, dali jsme si dárky. Být to můj manžel a nic mi nedat, asi bych byla smutná… O Vánocích bychom si měli vzpomenout na nejbližší, a manželé nepochybně to nejbližší jsou… TaHad, nechápu, že s ní ještě ztrácíš trpělivost, né kvůli dárku, ale jak to čtu, trvá to dlouho a prodlužuješ to úplně zbytečně, promiň mi upřímnost.
HPádem, už jsem holt taková 🙂
Ale fakt mě to mrzí za Vás. Nemyslím, že zrovna vy dvě byste si toto zasloužily…. (na druhou stranu je pravda, neznám nikoho, komu bych tohle přála….)