Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Vánoce, čas lásky
Nechce se mi moc do těchto vánočními přáními protkaných vzkazů tohle napsat, ale nemám se komu a kde ulevit.
Myslím, že jsem vcelku tolerantní člověk, i tu trpělivost bych měla na rozdávání, ale některé věci jsou na mě dost silná káva a kor, pokud se udějí o vánocích.
S manželem jsem nějakou tu desítku let a protože ho znám lépe než své botky, tak občas z některého jeho chování vyčenichám něco, co tam nepatří. A je to snad poprvé co nevím, jak se zachovat.
Protože vím, co se děje, tak nemám potřebu ho sledovat nebo mu lustrovat telefon, protože stejně vím, na co narazím. Ale večer, včera večer, když se koupal, chtěla jsem ještě dodatečně popřát některým známým k vánočním svátkům a nebyla jsem si jistá, komu všemu jsme rozesílali sms, tak jsem prošla svůj tel a pak i jeho, abych někomu nepsala dvakrát. A jak krásně na mě vykouknul vzkaz jakési krásce k vánocům, kterou by chtěl ještě někdy obejmout.
Takže nevím co dál. Bylo..je tu mnoho plánů a ztracím do nich chuť. Nebaví mě to, čelit tu a tam těmto překvapením. Jsem už dost stará, abch tohle musela snášet. Jsem tak znechucená, že se snad ani neumím rozčílit. Chtěla bych utéct někam hodně daleko, minimálně tak daleko,aby mě důsledky toho všeho nikdy nedostihly.
Jsou vánoce a chtěla bych být milá, ale nejde to. Chtěla bych být vstřícná, ale nemůžu. Snad najdu řešení a doufám, že brzy.
Jinak všem milenkám přeji šťastné a veselé, neb my manželky je máme díky nim také velmi šťastné a veselé :-))))))
Holky netrapte mě!
Vaše rozebírání situace jsou velmi smutný,přece nemůže po tom všem co plánovali /a není to zas tak dlouho/se to najednou tak zvrtnout.
Nevím….ale mám z toho pořád pocit,že chce naší Evinu nějak pošťouchnout,blbej humor mužských,aby si nemyslela,že má “své“jistý.
Trochu přešláplá snaha oživit vztah…
Nééé,nevěřím,že po tom všem co oni spolu přestáli by měl být takový závěr:)
Přece není přízemní,aby nechával takovou SMS v telefónu,to opravdu beru na to,že čeká jak budeš Evi reagovat.
Jako mi potřebujem slyšet,že jsme jejich nej…,proč by oni nechtěli slyšet to samé.Vždyť chlapy jsou víc než my ješitní,nemám pravdu????:))))
Děvčata, aby nedošlo k nedorozumění, já nepsala “neřešit“, ale připravit pro to řešení půdu. Pokud teda chceme, aby byl muž k řešení dobře naladěn. Jinak je to asi jedno.
Já se snažím se vcítit i do toho mužského, proč tak jedná.
TaHad, HP má počítač v opravně prý, tak proto neodepisuje:))))
Já nevím, já bych to řešila, radši bych se v tom pošťourala, zjistila, co tím bylo myšleno, jinak bych se uhryzala, trápilo by mě to, prostě je lepší zjistit, co tím bylo myšleno…….i pouhé obejmutí je známka něčeho a pokud je od neznáme ženy, tak tím tuplem:((((((
A pokud už to udělal dřív, jak psala HP, tak bych to teda plavat nenechala:(((((
A s tou romantikou je to pravda, ale na romantiku jsou dva, ne aby vše vymýšlela žena, musí i on chtít něco podniknout, vím, že měli v plánu několik sezení a vždy z nich sešlo………takže si to chce sednout a probrat to horem spodem:(((((
Z toho, co píše HP není tak úplně jasné, o kolikáté opakování a čeho se jedná. Pokud by mi manžel opakovaně zahnul a mě by z toho bolelo srdce, pak bych ťala, s rozumem. Jen rozum vše neřeší.
Horempádem, tak jsem se konečně prokousala celou diskuzí a je mi z toho smutno. Tohle by mě taky hodně bolelo. Jak jsi mi napsala, nedal ti ani dárek k vánocům – protože prostě proto a hned když jsem to četla, cítila jsem za tím něco víc a teď se mi to všechno vyjasnilo. Nevím, jestli jsem dost silná – taky jsem spoustu věcí přehlížela, aby byl klid a doufala, že to není nic závažného co by narušilo naše soužití. Ale každým dalším zamhouřením oka se stáváme silnějšími a silnějšími a já nechci být tou silnou a věčně překonávat větší a větší překážky, protože jednou přijde taková překážka, kterou překonat nedokážu a pak se to všechno na mě nahrne najednou a všechny souvislosti se slijou v jeden velký, neřešitelný problém a já se ho musím zbavit, ale na to už je dost pozdě – problémy se mají řešit hned. Já s tím mám problémy, ale myslím, že ty nijak neotálíš a všechno si dokážeš se svým mužem vyříkat hned. Proto mě překvapuje, že dnes – skoro týden po – jsi ještě nenapsala, že bys o tom s manželem mluvila. Vím dobře, jak moc je to nepříjemné a těžké takový rozhovor vůbec začít. Sama si v hlavě přemílám co mu řeknu a jak jsem to dobře vymyslela, ale když má k tomu dojít, rozklepou se mi kolena a odsouvám to jak jen to jde a čekám, kdy mi sám nahraje, abych mohla začít. Horempádem, je mi to moc líto a zdá se, že nejde jen o nevinnou SMSku. Kukačka radí, moc se v tom nešťourej, dokud si nebudeš jistá – já myslím, že by se to mělo řešit, protože by mě ta nejistota trápila a myslím, že cítíš, že to nic nevinného není. Radí se dobře, ale já sama nevím, jak dlouho bych k tomu sbírala odvahu. Myslím na tebe…
Horempádem, mě nejvíc z toho všeho přijde, že tvému manželovi prostě chybí romantika. Takový ten povznášející pocit zamilování… Vím, že po deseti a více letech manželství už to prostě není jako dřív, a možná se to v tvém muži taky pere – romatika, kapka dobrodružství, nebo odpovědnost za blízké lidi, vztah , který už mnohé špatné překonal? Jak píšou holky – v té SMS bylo obejmout, ne lézt do postele. Podle toho soudím, že není ještě vše ztraceno. Ach, ti ješitní muži, musíme jim pořád hladit ego, chválit je atd. Nutno říct, že nám, ženám, to taky dělá dobře, když nás někdo chválí, je k nám pozorný. Takže směle do toho! Sežeň hlídání (vím, že to není nic lehkého, ale manželství za to stojí) a vyražte někam na procházku, na vínko atd. Nevím, jestli jsi z Prahy, kdyžtak v pražské botanické zahradě v Tróji je až do března večerní provázení po skleníku Fata Morgana. Nebo vymysli cokoliv jiného. Ale hlavně – moc se v tom nešťourej a nechtěj nic řešit, dokud si nebudeš jistá, že “ho máš zmáknutého“, jinak se zatvrdí, bohužel tak to většinou funguje, znám to ze své zkušenosti. Měj se.
Tak jsem z toho blbec:((((((
Nechtěla jsem se k tomu vůbec vyjadřovat, myslela jsem, že první odezva od Hpádem byl hloupý překlep k anonymní, ale když jsem si to tak přečetla týká se to přímo tebe, tak jsem vyvalila oči:((((((((((
Evi, ani nevíš, jak mě to mrzí:(((((((
My si doma teda hovory příjmáme, občas i SMS pokud tu není ten druhý:)))
Myslím si, že je to hodně o důvěře…….a ty jsi dostala velkou pecku, tak nevím, jestli nebylo lepší do toho telefonu nelézt a nebo vlézt:((((((
Nechápu tvého manžela, neví, co doma má, jsi úžasná, tvrdá, pracovitá, silná, skvělá mamina……..fakt nevím, co ho k tomu vedlo:((((((((
Určitě to chce nějak vyřešit, pokud ti to udělal už dřív, prostě zakročit, nenechej ze sebe dělat tu poslušnou, když on je takový:((((((((
Věřím, že to vyřešíte, máte tolik plánů a úžasnou holčičku, bylo by škoda, aby to dopadlo nejhůř:(((((
Evi, držím ti palečky a posílám veliké obejmutí!!!!!!!!!
Já bych to taky neudělala, kdyby se jednalo o jeden úlet, jednu paní, ale ono tohle tak nevypadá. :o((
Já se pod to cos napsala Padmé klidně podepíšu.
Ono je hezký zůstat hrdá a všechno zbořit co do tý doby se prožilo(myslím všeobecně),ale kde je dáno,že to nestojí za to nezkusit to znova.
Nejsme roboti-jsme obyčejný lidi se spousty chyb a někdy takový klopítnutí Tě pořádně probere…,když se stane.
Jak říkám :nechat vychladnout hlavu,pryč s emocema a hooodně zvážit a neunáhlit.
Lien, koukám, že jsi skoro stejně zvědavá jako já, snad nám Horempádem promine, že jí to tu měníme v diskuzi.
Já za sebe: za předpokladu, že by se manžel jinak choval obvyklým způsobem, staral se, trávil s náma svůj čas, vydělával peníze atd.atd. – už jsem to někde nahoře vypisovala, NE.
Já bych neťala.
Ale došla jsem k takovému názoru časem a věkem. Před 20 lety by letěl oknem… Teď bych si to setsakramentsky rozmyslela, než bych něco takového udělala. Jsme spolu spoustu let a jsme v pohodě. Takže bych spíš přemýšlela nad variantou, jak to ustát a přejít (ve smyslu “překousnout“).