Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Nejspíš to vyřeším do vánoc
Pokračování? Jsme jako na houpačce. Večer jsme se s přítelem opět pohádali po telefonu – on vystartoval kvůli naprosté blbině. Řekla jsem, že nebudu do nekonečna řešit nesmysly, které za rozebírání ani nestojí…. ale on se asi chtěl hádat, já ne, proto jsem ten hovor ukončila. Dorazil, ani neodpověděl na pozdrav – teď tedy prozměnu mlčíme. Začíná se mnou jednat jako s dítětem a to vážně nemám zapotřebí. A navíc to se mnou ani nezamávalo – mám spíš radost, že o pokračování vlastně rozhodne sám. Myslím, že mu o víkendu sbalím věci. A všímáte si, že to ani není v šedivém rámečku???
Pro mě byla ta hranice překročená ve chvíli, kdy jsem se začala těšit ne na něj, ale na to, že bude pryč. Potom už netrvalo dlouho a každý vztah vzal rychle za své. Myslím, že už i ty jsi za hranicí. Hodně sil a velikáááááááánskou úlevu po tomhle napětí.
Blaní, divila jsem se, že to není zaprvé v černém rámečku, ale asi bude takhle líp, oddychcneš si a i když bude sama, ale nervy budou v pohodě. Tak se drž!
Ač smutné,hned to vypadá v tomto rámečku líp:)
Je vidět,že z toho nejhoršího si skoro venku,tak se drž.
Držím palce, ať vše zvládneš.
Blani, já ti chtěla včera psát do O.V. něco ve smyslu: A nebylo by ti o Vánocích líp jen s klukama? :o) Jsem ráda za tebe, že máš jasno!!! Teď se bude řešit daleko líp, ne?
Když to nejde, tak proč se trápit? Není to vlastně větší trápení s ním, než bez něj?
Na tohle sis odpověděla sama a to je fajn. Držím palce!
A asi bych neměla, ale nenech se zlomit nějakými sliby. Bylo jich, podle tvých řádků, zřejmě víc než dost a ke skutku nedošlo, takže by to bylo zase jen protahování. *
TaHad, moc a moc Tě chválím, tak to má být – s klidnou hlavou, s rozvahou a bez pláče… Uvidíme, jak to dopadne. Čas ukáže.
Je moc dobře, že sis to ujasnila. Teď se můžeš posunout dále. Držím palce ať to dopadne dobře.
Je dobře, že tě to nějak nerozhodilo, já myslím, že takový vztah nemá smysl. Vpodstatě nic moc ti nepřináší, spíš se mi zdá, že tě to naopak už dost unavuje a otravuje. Přeju ti hodně sil, ať už se to bude vyvíjet jakkoli, ale už jsem psala dřív, že si myslím, že lepší to zřejmě nebude a tohle nemá perspektivu.
Myslím na tebe.
myslím že se to ubírá tím směrem co jsi tušila ale nějak si to podvědomě nechtěla připustit….drž se, ono to asi vážně nemá smysl….