Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
A zase moje maminka
Taky přidám do šedivců svůj díl.
Rozhodla jsem se, že k rodičům tentokrát pojedu před vánoci a to teď v sobotu. Už jsem tam nebyla ani nepamatuju, což je mi také náležitě mojí matkou vyčítáno, jelikož chce vidět malou. Tak jí dnes volám, že přijedu, očekávám, že bude mít radost a ona mi řekne, že to je hezký, ale k ní ať nechodím, že jí tam malá šahá na věci a mohla by něco rozbít. Ať jdu tedy jen k babi, že se staví podívat na malou. No můžu říct, že by se ve mě krve nedořezal. Mám sto chutí nechodit už tam nikdy a k nikomu. Pojedu k tatímu a vůbec nevím, jestli se u babičky stavím. Ta sice za nic nemůže, ale já tam snad ani nechci matku potkat. Možná mě to do soboty přejde, ale teď bych brečela. Asi člověk nemá nic očekávat a nebude se potom divit.
Lien, musela jsem si ten rozhovor přečíst několikrát………musím ti napsat, že je mi teda hrozně moc líto, že máš takovou mámu:((((((
At je moje máma jaká chce, nikdy mi neřekla, abych držela držku a nebo hubu, copak jsi nějaký nácek, aby s tebou takhle mluvila?????
Jsi dospělá, tak může s tebou mluvit jako s rovnoprávnou osobou a ne takhle:((((((
Já si myslím, že jsi na ní šla až moc pěkně a ona takhle…………a že ty jsi jí řekla kdysi dávno nějaký sprostý slova, nad tím bych se nepozastavovala, pokud to bylo jednou nebo párkrát, pokud tak s váma mluvila, když jste byly děti, tak je jasný, odkud se ta slova vzala:((((
Můj názor na to???? Pokud na ní nejsi nějak existečně závislá, pokud ti nebude chybět, pokud ti vadí ta její mluva, tak se s ní nestýkej……..třeba si časem uvědomí, kdo udělal chybu a bude se jí snažit spravit:(((
Je škoda, že to tak dopadlo, už i kvůli malé, která je tím pádem bez babičky:(((((
Držím palce a doufám, že tohle bude mít dobrý konec:)))
Teda Lien, to je mi líto.
To je síla. Takováto mluva mi přijde hodně zlá a ne aby takto mluvila matka k dceři.
Nemyslím, že bys ještě mohla udělat něco líp.
I když to musí být moc těžké, na tom slušném mluvení bych trvala.
A moc bych Ti přála, aby to mamce došlo a byla ochotná to změnit.
Tak jak jsem slíbila, dávám vědět, jaká byla sobota. U tatího dobře, u babičky už mamina čekala, nepadlo o tom, že kní nesmím jediné slovo a vše probíhalo poměrně dobře. Potom mě šly doprovodit a mamina začala o kočárku, jak jsem debilní, že ho nepoužívám. No řekla jsem si, že je správná příležitost na rozhovor o jejím slovníku. Napíšu tedy, jak si ten hovor pamatuji. Po této větě.
Já: Mami, už jsme o kočáru mluvili xkrát, tak už to nebudeme rozebírat znovu, ale chtěla jsem ti říct, že mi vadí, jak mi neustále říkáš, že jsem hloupá, debilní apod. natož ještě před malou.
Mamina: Prosimtě, copa to meleš za kraviny, ta tak něco ví.
J: to je jedno, mě to vadí i bez ohledu na ní, prostě už mi to neříkej, můžeš?
M: No tak už drž radši hubu.
J: To je nějaké řešení, že budu ticho, říkám, že mi to vadí, můžeš to přestat říkat?
M: Takže ty tu držku nezavřeš?
V tomto okamžiku už emoce překročily únosnou mez a zvyšuji hlas: Líbilo by se ti, kdybych s tebou tak mluvila já a v každé druhé větě ti řekla, že jsi blb nebo debil?
M: Víš co, drž hubu a táhni někam dopředu. (Myslela tím, abych nešla s ní, ale před ní, když mi to vadí)
J: Tak jestli to nepřestaneš dělat, asi se s tebou nebudu vídat, protože mi to fakt vadí.
BABI: Dosud přihlížela bez zásahu: No, to bude nejlepší, když se s mámou nebudeš stýkat, ty jsi jí říkala mnohem horší věci, tak nevím, proč by ona nemohla.(ano, v pubertě jsem jí řekla všechny nadávky co znám a odstěhovala jsem se)
Já Překvapeně: Mluvím s mámou.
Babi: tak ahoj my jdeme otočila se a šly obě pryč.
Já: Nechci se hádat, mohla bys tedy zkusit přestat takhle mluvit?
BEZ ODPOVĚDI, OBĚ ODCHÁZÍ JAKO BYCH TAM UŽ NEBYLA
Tak, omlouvám se za ten román, ale já teď vlastně vůbec nevím, jestli jsem to zvládla, nebo ne, co jsem mohla udělat jinak a jestli tedy to, že se stýkat nebudeme je dobře. Vlastně jsem docela zmatená, čekala jsem spíš, že řekne, tak jo, já to zkusím, nebo že to asi fakt přehání, ale tohle ne. Navíc mě velmi překvapila babi, která se vždy jevila jako nestranný, do ničeho nezasahující pozorovatel, ale teď to vypadalo, že funguje za mojí matku, která neřekne ani pumpička, když už babi promluví. Na druhou stranu cítím jakousi úlevu, že teď je to na ní, je to sice moje matka, ale nemusím se s ní přece stýkat za každou cenu a pokud není ochotná pro naše setkávání udělat ani to, že bude mluvit jako slušný člověk, tak o setkání asi moc nestojí, takže pište, ráda se zamyslím, co jsem mohla udělat lépe.
Děkuju za reakce, po vyspání je mi lépe, nechám věcem volný průběh, k babičce pojedu a co bude, to bude. Díky za podporu, člověku to vážně pomáhá přečíst si názory ostatních, díky moc.
Ahoj Lien, já bych se vnitřeně užírala a v takových případech si s tím člověkem promluvím, už jsem psala i dopis, mé tetě, né z neupřímnosti se podívat do očí, ale kvůli času si naprogramovat přesně to, co chci říct, v tom jsou dopisy lepší, ale vzhledem k tomu, že jde o maminku, asi bych šla do rozhovoru. Jaký máte vztah s babičkou? Nevím, proč mě napadlo si popovídat o tom, co tě trápí i s ní… Já tyhle bolesti znám od své rodiny taky, paradoxně ne od rodičů…. Neumím líp poradit… truc ať už z jedné nebo druhé strany asi nemá příznivý vliv na holčičku, a vlastně ani na vás obě, takže běž do toho a pořeš to s ní narovinu… Nemusíš ani tak teď, jako třeba po Vánocích…
Lien, vím, že to zabolí, ono to totiž vždycky bolí nejvíc od těch nejbližších… Nicméně – každý má právo i nárok na svůj “den blbec“, třeba zrovna mamka neměla, třeba to tak ani nemyslela, jak hloupě to vyznělo… Víš, jak to někdy je, člověk něco plácne a přitom to tak doopravdy nemyslí…
Jako řešení (jet/nejet) si zvol to, co Tě bude bolet méně.
Hlavu vzhůru. Teď máš před sebou Vánoce, užívej si svou malou dcerunku, dokud to jde a udělejte si pohodu spolu ve dvou.:-)
Ach Lien, vím jak ti je :-)) Ale to ti je na … Mrzí mě, že to máš takové. Hlavně a to je důležíté TY jsi nic špatného neudělala, tak nehledej chybu u sebe.
Já bych tam asi nejela, ale babička za to nemůže.
Držím palečky ať ten víkend zvládneš. Budu na tebe myslet. Pak napiš jak to dopadlo.
Hanni to je dost smutné co ti udělala mamka.
Lein to je mi líto , ono nikde nejsou ty vztahy 100% ale tohle by mě také bolelo….nevím jak ti poradit, ono maminu asi nepředěláš, jediná šance podle mě je si s ní sednout a říct jí jak tě to trápí třeba si to ani neuvědomuje, otázkou zůstává jestli to vezme a něčemu to pomůže, nevím co ti radily holky, ale já asi osobně bych pokud to nebude mít směr k lepšímu o takové setkání vůbec nestála a nevyhledávala ji když ten zájem je takový jaký je..jen tě to trápí a bolí a stále dokola, zkus se od toho odpoutat a vyprdnout pokud to aspon trochu půjde protože ty se trápíš a jak to chápu je to jen jednostrané….radši vyraž za kamarádkou která je ok a budeš z návštěvy mít dobrý pocit a né depky už předem………posílám pohlazení
No Vicikovko, já se právě divím, jak můžeme mít (dcera s matkou) tak odlišný pohled na …. VŠECHNO. Díky
Lien, na jednu stranu je mi tebe i malé líto, babičky jsou od toho, aby svá vnoučata hýčkali, romazlovali a zároveň by jim nemělo vadit, že jim doma tu a tam holt něco rozbijí, ohmatají….ALE zas na druhou stranu, vychováváš svou malou (podle toho co jsi i mě sama napsala) tak, aby byla samostatná, pokud něco chce, ať si to vezme, tak se zas na druhou stranu nemůžeš divit.
Ale Vánoce jsou tu od toho, aby se sešla celá rodina, z lásky…ne aby bylo všude čisto a naklizeno, takže posílám opravdu upřímné pohlazení tobě i malé, čert vem naleštěné skleničky, nažehlené ubrusy a vyleštěný nábytek. Hodně radosti s maličkou, ať už to dopadne jakkoliv a třeba to opravdu nebude tak horké :-).