Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Nevím, jak to dopadne
Jsem rozčarovaná, je mi smutno. Nedávno jsem psala, jak jsem hloupá a naivní….. dnes jsem nezamhouřila oka, večer jsem zjistila, že si přítel byl zalétat letadlem a ještě se pochlubil s fotkama (jestli prý chci vidět, jak pilotuje letadlo, jenže mu nedošlo, že poznám podle fotek, že to muselo být před pár dny, protože si nafotil stavbu, kde dělá a já vím, v jakém stadiu ta stavba je)…. to mě dorazilo – nejen, že mi o tom neřekl, ale že já tu škudlím a otáčím každou kačku a on o takových problémech mluvit nechce…. na bydlení nic nepřidá, navíc ničím nešetří – až přijde vyúčtování za vodu a elektřinu, to bude pořádná rána.
Neměla jsem chuť se s ním bavit a jen jsem čekala, až začne útočit, že s ním nekomunikuji – začal s tím ráno, než odešel do práce. Já řekla, že si musíme promluvit, ale až bude mít čas a né, že mi opět od problému uteče, že už to nemůžu táhnout dál všechno sama. Nic se nevyřešilo, pohádali jsme se hned ráno a samozřejmě, že hrozně spěchal do práce… ale až se večer vrátí, budu v tom pokračovat, ať to stojí co to stojí. Připravila jsem si na papír poznámky co všechno nasliboval a nesplnil…. co všechno musím platit a na co by měl přispívat a když to neskousne, tak si zabalí své drahé věcičky a půjde….
Nemůžu si dovolit věřit, že se to v lepší obrátí, jak slibuje.
Blani, to je hrozné, odhodlala ses správně a už to dokonči, když je to stejně načaté, i za cenu, že svátky strávíš s klukama sama. Pamatuj si, že nejsi první, ani poslední, jsou to jenom svátky a jsou tisíce lidí, kteří prožívají totéž. Vyčisti si hlavičku a všechno mu řekni, teď fakt všechno – co tě trápí. Nechová se hezky, ve mně po přečtení toho co píšeš, vždycky bublá krev, že bych ho vedle sebe nesnesla, tak už se netrap a neboj se, věřím, že tebe to “navždy spolu“ teprve čeká, ovšem někde jinde. Myslím na tebe a posílám sílu!!!
Zlatíčko, to je mi moc líto… A na svém rozhodnutí trvej, i za cenu ultimáta! Ono se to sice asi nemá, ale to, jak se chová taky ne. Držím palce a myslím na Tebe! *
Jsem rozčarovaná, je mi smutno. Nedávno jsem psala, jak jsem hloupá a naivní….. dnes jsem nezamhouřila oka, večer jsem zjistila, že si přítel byl zalétat letadlem a ještě se pochlubil s fotkama (jestli prý chci vidět, jak pilotuje letadlo, jenže mu nedošlo, že poznám podle fotek, že to muselo být před pár dny, protože si nafotil stavbu, kde dělá a já vím, v jakém stadiu ta stavba je)…. to mě dorazilo – nejen, že mi o tom neřekl, ale že já tu škudlím a otáčím každou kačku a on o takových problémech mluvit nechce…. na bydlení nic nepřidá, navíc ničím nešetří – až přijde vyúčtování za vodu a elektřinu, to bude pořádná rána.
Neměla jsem chuť se s ním bavit a jen jsem čekala, až začne útočit, že s ním nekomunikuji – začal s tím ráno, než odešel do práce. Já řekla, že si musíme promluvit, ale až bude mít čas a né, že mi opět od problému uteče, že už to nemůžu táhnout dál všechno sama. Nic se nevyřešilo, pohádali jsme se hned ráno a samozřejmě, že hrozně spěchal do práce… ale až se večer vrátí, budu v tom pokračovat, ať to stojí co to stojí. Připravila jsem si na papír poznámky co všechno nasliboval a nesplnil…. co všechno musím platit a na co by měl přispívat a když to neskousne, tak si zabalí své drahé věcičky a půjde….
Nemůžu si dovolit věřit, že se to v lepší obrátí, jak slibuje.