Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Mikuláš a čerti
Určitě jste už všechny četly příspěvek o předčasném Ježíškovi. Před Vánocemi nás ale čeká ještě Mikuláš s nezbytným doprovodem čertů a anděla. Já jsem k tradičnímu pojetí přistoupila až loni. Nejstarší syn je poměrně dost bázlivý, a i když občas strašně zlobí, všichni mě odrazovali od použití Mikuláše a čertů jako výchovného prostředku. Nikdy jsem děti nestrašila, odsuzovala jsem hlavně babičku (manželovu maminku), když měla tendence strašit abstraktním bubákem, který čeká ve tmě. Odmala jsem dětem říkala, že strašidla nejsou, čerti jsou převlečení lidé, kteří dětem připomínají, že by měly být hodné. Loni bylo nejstaršímu skoro 6, mladšímu 3 a dceři rok a půl. Čerty s Mikulášem jsme objednali, na zkoušku. Nadílku a úvodní dopis jsem nechala na parapetu. Bylo tam, kdo v domě bydlí, s čím zlobí, za co je chválím a odměna pro Světce a doprovod (láhev něčeho ostřejšího a 100,- Kč) s prosbou, aby se čerti drželi zpět. Děti byly samá legrace, když ale vstoupil 2m vysoký Mikuláš lekly se, srdíčka jim bušila, ale statečně odříkaly básničku, vyslechly Mikuláše jak četl z knihy hříchů, v čem by se měly zlepšit, statečně od čertů převzaly odměnu a byly opravdu hodné. Co myslíte, od kdy je vhodné pustit k dětem Mikuláše a nebojíte se reakce?
Blanko, u nás to probíhalo docela podobně. Nejdřív byli kluci připravení, že se čerta bát nebudou a měli řeči, že převlečených chlapů se bát nemůže ani mimino. Pak měli doslova neměřitelnou frekvenci srdečního tepu, jak měli nahnáno. Když bylo nebezpečí zažehnáno, začali zlobit a já jen mezi řečí řekla, že se čerti zase vrátí, když uslyší takové zlobení… Asi v 10 minutách zazvonil u vrat kamarád, který něco nesl manželovi, neviděli jste, jak začali sekat latinu.
Já jsem Standovi čerty pozvala ve dvou letech, sliboval, že čerta chytne za ocas, rohama ho zapíchne do země a bude ho kopat, aby nestrašil děti….. tak jsem si řekla, když má takové silácké řečičky, že to zkusím….. stál v úctyhodné vzdálenosti od čerta, k Mikuláši se přiblížil jen proto, že slíbil, že s ním vymění dudlíka (měl ho na spaní) za dárečky….. vysypal ze sebe básničku a oddychl si, že jsou pryč. Když se přesvědčil, že jsou opravdu pryč, zase se vytasil se siláckýma řečičkama.
To určitě strašení není, to mu jen vysvětluješ, co se stane – protože to je pravda. Já myslím, že trocha strachu dítěti neublíží, pokud je ve správné míře, jen ho naučí větší ostražitosti a taky to, že na světě nejsou jen hodní lidé a bezpečná místa (děti nemají zkušenosti, tudíž ani pud sebezáchovy). Takže určitě neublíží ani čert s Mikulášem, ale je velice důležité odhadnout správnou míru – jednak podle nátury dítěte, věku atd. Takové stavy, kdy dítě z čerta „oněmí“ a začne koktat jsou určitě úplně špatně.
Tak já letos ještě nebudu zvát čerty, sice si myslím, že malý (skoro 2,5roku) by z toho měl srandu, ale třeba by se taky mohl dost leknout, zatím se snažím takových věcí vyvarovat on je sice přátelský až moc, ale taky je dost citlivý, asi se půjdem jenom podívat ven a povykládám mu co a jak. Jinak, co se týče strašení, tak to nedělám, ale když mi třeba zdrhá venku nebo nechce jít, tak jsem mu třikrát řekla, že jdu sama (na jedné straně je to sice špatné, ale na druhé straně chci ať pochopí, že sám nikde chodit nemůže, že by se mohl ztratit) a nic jiného na něj neplatí. No a takové „strašení“, že když bude stát na cestě, že ho může přejet auto a bude mít jauvej nebo, že nemá pít vodu s pěnou, ve které se koupe, protože ho bude bolet bříško, tak to si myslím, že ani strašení není.
K nám chodil převlečený za Mikuláše můj muž. takže mohl k dětem hezky promlouvat, za co je chválí a c o jim vytýká. “ Čerty“ nechává jako venku za dveřmi. Děti zatím nic neprokoukly a za čerty ven se neodváží. Ovšem nevím, jak to bude letos. Kluci už leccos slyšeli a myslím, že by muže prokoukli. Tak opravdu nevím, jak to uděláme tento rok. Asi pozveme někoho cizího, aby to měla hezké i naše nejmladší.
My domů zvát nebudeme, synovi je 22m, ani se nechystáme nikam na Mikulášskou. Ale před víkendem jsme si malovali a já nakreslila Mikuláše a čerta a povídali jsme si: že Mikuláš má košíček a nosí hodným dětem dobroty. A syn pak pořád chodil s obrázkem a ukazoval – hami hami a na sebe, bylo to úsměvný 🙂
Jinak my chodíme odpol. ven tak po 4, třeba už nějaké družiny potkáme…
Taky ničím nestraším.
Lenka
Mikuláše s čertem a andělem jsme poprvé pozvali, když byly Lucince 2 roky – celou dobu jsem jí měla na klíně, aby se moc nebála a zvládla to docela dobře, i básničku zarecitovala. Bubákama, čertama apod. se snažím nestrašit, i když někdy se neudržím – zároveň ale dětwm říkám, že žádní bubáci nejsou a čerti chodí jen jednou v roce.
Já to u nás vidím jen na návštěvu důstojného Mikuláše. Šimonek je ukrutně úzkostný a Mates má také teď nějaké těžké „obdobíčko“, takže si čerty s radostí odpustíme. Vůbec nejsem příznivcem takového strašení. Pamatuji si sama sebe ještě někdy v páté třídě, kdy už jsem dávno dávno věděla, jak to s čerty a Mikulášem je. Klečela jsem před maminkou a prosila jí, ať je k nám nevolá.
Také znám člověka, který od návštěvy čertů v dětství dodnes koktá. Nářez… To mi za to opravdu nestojí!!!
My jsme holkám zavolali mikuláše minulý rok, mladší bylo rok a půl, starší 4 a půl. No starší řvala jak pominutá a mladší si na čerta šahala, smála se.. Tenhle rok opět zavolám jsem zvědavá na reakci..
Tak já jsem taky proti strašení a když někomu(mámě,tchýni,kamarádce,…)ujede a malého posraší,tak on se tomu zasměje a důležitě té osobě(co ho straší)vysvětluje,že bubáci nejsou.Jediný s čím straším(důvodně)je,že když nebude nosit čepici,nebo se pořádně nevysmrká,že budeme muset zase k paní dr.na píchnutí ouška.to jediný na něj zabírá,jinak se totiž odmítá vysmrkat.Mikuláše už pozvu,v prosinci mu bude 2,5 roku,ale dohodnu se s nima,že dopředu půjde jen mikuláš s andělem a čerti zůstanou v povzdálí a nebudou se projevovat.Min.zimou jsme totiž vzali malýho ven a museli s ním „honit“ čerty s mikulášem.Hrozně je chtěl vidět a vůbec se jich nebál.Vzal si bonbón,fotili jsme se,……Malej už se těší,ví,že když bude zlobit,dostane od čerta uhlí,ale když bude hodný,přinese mikuláš za básničku dobroty.Tak to pořád každýmu vypráví,že mu mikuláš přinese dobroty a už se těší.Jinak je syn taky spíš bojínek,s nikým cizím by neodešel,venku mě musí mít všude na dohled(nejlépe za ruku),…ale staršidel a čertů se naštěstí nebojí