Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Máme doma leváka
Někde jsem četla, že „označit“ leváka není možné do až do předškolního věku, že teprve tehdy se děti vyhraní… Přesto si myslím, že Any je levák. A myslím si to už od jejích cca roku-roku a půl. Dokud si holky jen hrály s hračkami, nic jsem nepozorovala. No, asi jsem ji ani moc nesledovala – prostě si hrála s hračkou. Do očí mě to praštilo, když začaly holky kreslit (koupila jsem pro začátek kulatou pastelku) a zkoušet samy se krmit. Lu stále brala vše do pravé ruky, Any do levé. A tak je to dosud.
Švagrová je taky levák, i když je to sporné. Možná. Je mladší než manža. A když se manža učil do školy, psal úkoly, sedla si prý vždy proti němu a vše dělala zrcadlově. Když manža psal pravou rukou, ona zákonitě levou… Dneska je schopná dělat vše oběma rukama, ale preferuje levou.
Taky mě napadlo, jestli se Any „nenaučila“ zrcadlově ode mě – při jídle holky od začátku sedávaly proti mně – ale proč se tedy levorukou jeví jen Any, a ne taky Lu?
Ale sleduji to nejen u jídla či kreslení – když se holky zouvají, začíná Lu zpravidla pravou papučí, Any levou. Když svlékají tričko, chytá Lu pravou rukou levý rukáv, Any levou rukou pravý rukáv…
S manžou jsme oba praváci. Já tedy 100% – vše dělám pravou, levou ruku mám fakt levou (když jsem měla pravou ruku pár týdnů v sádře, byla to hrůza – už jenom levou rukou např. odemknout dveře bytu…). Třeba ostříhat si levou rukou nehty na pravé ruce. Použít při líčení levici – skoro nemožné…
Manža je v omezené míře schopen použít i levici.
Našla jsem si jedny stránky o leváctví a začetla se a koukala, co nás tedy asi s leváčkem doma čeká. Od naučení zavazovat tkaničky, používání kuchyňského náčiní apod.
A že budeme muset některé věci (nejen) do domácnosti pořídit speciálně pro leváka (jako první mě napadá škrabka a nůžky…) A že existují písanky pro leváky…
Lenousku, můj syn druhý v pořadí 🙂 je také levák, prostě v tom měl odmalička jasno 🙂 K přeučování měl u nás tendence snad jen dědeček, a to jsme včas zarazili. Poradil si s tím docela dobře,(tedy syn, ne dědeček 🙂 ale je pravda, že je kapku nešikovnější. Psát se naučil velice hezky, s malováním mu to chvíli trvalo, ale kreslí také pěkně… jen je mi ho někdy líto, když ho pozoruji, třeba jak se snaží ukrojit si vánočku nebo jak zkoušel – pod mým dozorem – otevřít konzervu. My si to opravdu neuvědomujeme, i když už je dost pomůcek pro leváky,i na netu… při používání našeho „běžného praváckého náčiní“ 🙂 mám pocit, že se musí cítit jako v nepřátelském světě, všechny běžné pomůcky jsou konstruovány pro praváky, tak se nedivím, že při jejich používání jsou nešikovnější. Jsem ráda, že těch pomůcek je už tolik, Martínek má sice nůžky a podobné nezbytnosti, ale začnu mu toho asi pořizovat víc. Jo, a po kom že to má? 🙂 Vážně nevím, ale i když dnes jsem pravák, vím, že jako dítě jsem běžně kreslila oběma rukama a i dnes si často pomáhám levou docela obratně 🙂
lenousi…kdyz ma sesit natoceny doprava…vidi si na to co pise?…jen mne to zajima protoze mi levaci ve tride preferuji natoceni doleva, protoze pry si na to lepe vidi….
Já mám doma jednoho stoprocentního leváka, nejstaršího syna. Levou ruku preferoval od malička, teď je v první třídě a píše levou rukou. Jsem ráda, že jsem s ním nějak necvičila, abych ho předělávala. Píše docela hezky, nemá zatím tendence některých leváků kácet písmena na opačnou stranu, kroutit zápěstím při psaní, snažím se ho pouze naučit, jak má mít natočený sešit, praváci doleva, leváci do prava.
Já sama jsem možná přeučený levák, protože spoustu věcí (držení hokejky, klouzání, navlékání jehly, držení hrábí nebo koštěte) dělám levou rukou, ale píšu pouze pravou.
Druhý syn je na hraně, někdy pravák, někdy levák. Dcera se zdá být pravačka, dokonce ve dvou letech správně drží tužku, aniž jsem jí to učila.
Myslím, že v dnešní době je spousta věcí, která levákům ulehčuje jejich „úděl“. Někde jsem viděla i stránky s prodejem pomůcek pro levoruké, není to žádný handicap, není ani pravidlo, že mají ošklivé písmo.
Nezáleží na tom, jakou rukou člověk píše, ale na jeho šikovnosti, jak píše Chmjorka, pokud je ručka ztuhlá, pomůže grafomotorika, ať pro praváka nebo leváka.
Nedávno jsem kupovala první plnící pero, v papírnictví se mě paní prodavačka zeptala: Pro kluka nebo pro holku? Pro praváka nebo pro leváka? – To mě překvapilo, musím říct, že příjemně, takže věci pro leváky jsou běžně i v prodejní síti. A ve třídě s mým synem je z 16 dětí leváků skoro polovina.
Já bych nebyla vůbec nešťastná když dítě dejme tomu ani jakožto předškolák nemá vyhraněno – střídá ruce, něco dělá tou a něco tou druhou. Asi bych se zaměřila na sledování kterou rukou dítě kreslí – jestli je to vždy stejná ruka nebo jestli tužku přehazuje. TO je potom důležité ve škole pro psaní. Ale jestli jednou rukou kreslí a druhou pak sní polévku by mě tolik netrápilo. Jsou lidé, kteří nemají vyhraněno ani v dospělosti a používají obě ruce.
Nesnažte se za každou cenu mít leváka nebo praváka, člověk má přece ruce dvě a když jsou šikovné obě tak to ničemu meublíží.
Jinak co se týká té ztuhlosti a neobratnosti – existují různá grafomotorická cvičení, která pomáhají ruku uvolňovat – pro menší děti například klubíčko ve velkém formátu, klidně si dát papír na zem a kroužit – nejdřív zkusit aby pohyb vycházel z ramene a dělat obrovské kruhy, pak z lokte menší a pak zápěstím nejmenší.
Nevím jak je dítko staré, ale existují i kurzy grafomotoriky které pomáhají dítěti za prvé uvolnit ruku a za druhé ho dovedou ke správnému úchopu.
Kurz trvá asi tři měsíce, vyžaduje denní procvičování a po dobu kurzu nesmí dítě krom zadaného cvičení používat jiné náčiní jako pastelky a nůžky. Smí pouze trhat papír nebo použít prstové barvy. ALe určitě to pomáhá a vyplatí se tomu věnovat čas.
Já bych nebyla vůbec nešťastná když dítě dejme tomu ani jakožto předškolák nemá vyhraněno – střídá ruce, něco dělá tou a něco tou druhou. Asi bych se zaměřila na sledování kterou rukou dítě kreslí – jestli je to vždy stejná ruka nebo jestli tužku přehazuje. TO je potom důležité ve škole pro psaní. Ale jestli jednou rukou kreslí a druhou pak sní polévku by mě tolik netrápilo. Jsou lidé, kteří nemají vyhraněno ani v dospělosti a používají obě ruce.
Nesnažte se za každou cenu mít leváka nebo praváka, člověk má přece ruce dvě a když jsou šikovné obě tak to ničemu meublíží.
Jinak co se týká té ztuhlosti a neobratnosti – existují různá grafomotorická cvičení, která pomáhají ruku uvolňovat – pro menší děti například klubíčko ve velkém formátu, klidně si dát papír na zem a kroužit – nejdřív zkusit aby pohyb vycházel z ramene a dělat obrovské kruhy, pak z lokte menší a pak zápěstím nejmenší.
Nevím jak je dítko staré, ale existují i kurzy grafomotoriky které pomáhají dítěti za prvé uvolnit ruku a za druhé ho dovedou ke správnému úchopu.
Kurz trvá asi tři měsíce, vyžaduje denní procvičování a po dobu kurzu nesmí dítě krom zadaného cvičení používat jiné náčiní jako pastelky a nůžky. Smí pouze trhat papír nebo použít prstové barvy. ALe určitě to pomáhá a vyplatí se tomu věnovat čas.
Mykes, je to tady:
http://prolevaky.cz/clanky/jak-pomahaji-mandaly/mandaly-ke-stazeni.html
Ta tvorba (nebo aspoň vybarvování mandal) má vést ke zklidnění, soustředění…
Zatím si vykresluji jen já.
Holkám jsme koupili omalovánky, ale zatím je to nechytlo – a když s nimi chvilku vydržely, tak čmáraly a čmáraly.
My teď na to kreslení nemáme přes týden moc času, ale ve školce už začínají tvořit – už máme první výstavku. Děti dělaly chumelenici (otiskování prstíků).
Na uvolnění existují „cviky“, ale to by Ti víc asi poradila nějaká učitelka – ať už ze školky nebo z prvního stupně…
Ahoj Jarmuschko.
Už tu teda nikdo dlouho nic nepsal,já jsem se tě jen chtěla zeptat,píšeš víc nahoře něco o mandalách.K čemu to vlastně slouží?Asi jsem špatně hledala,ale nic jsem na levákách k tomu nenašla.Mě jde o to,že poslední tři měsíce jezdíme na oční cvičení a když jsem tak Martinu u toho obtahovaní obrázků pozorovala,tak mě připadala ta její levá ruka taková ztuhlá,taková neobratná.Tak nevím,ty mandaly slouží k nějakému procvičování kreslení?Jo a jak ti holky vymalovávají obrázky?Čmrkají nebo se snaží vykreslovat?Já když vydím toho našeho picassa,co nosí ze školky,tak to je škoda papíru.
Radka
Já mám z laterality našeho Martínka dost smíšené pocity. V prosinci mu bude pět let…tužku a lžíci bere neomylně do levé ruky, nůžky, myš od počítače do pravé. Kope do míče neomylně pravou nohou. Myslím, že on s tím žádný problém nemá, ale já jsem někdy na rozpacích, když ho něco učím. Třeba škrábat brambory…on mi chce moc pomáhat, jenže se škrabkou pro praváky mu to jaksi nejde. Když jsem se snažila naučit ho zavazovat si tkaničky, rezignovala jsem a naučil se jenom uzel. Má malinko problém s jemnou motorikou. Ještě nedávno nechtěl kreslit vůbec, teď se to trošičku zlepšilo, ale mám někdy pocit, že ta jeho pravá ručička je přeci jen trošičku šikovnější. Jenže když mu navrhnu, aby si do ní vzal pastelku, zkusí to a za chvíli si to přehodí, i když mu to pravou jde líp (je zkrátka na levačku už zvyklý).
Už jsem trochu pročítala tu knihu. Jsou tam uvedené různé statistiky. Mj. i to, že v případě dvojčat jedno- i dvojvaječných (rovným dílem) se zpravidla rodí leváci. Zřídka jsou ale leváci obě děti.
Ale co mě zarazilo – byly údaje o přeučování leváků. Autor je Němec a psal, že v Německu se s přeučováním skončilo v 70. letech (v poznámce překladatele bylo uvedeno, že u nás se s tím skončilo už v roce 1967). Výjimku prý pak tvoří Waldorfské školy… To mě teda dost překvapilo…
jen bych chtela pripomenout ze levactvi neni zadna vada ani chyba ci co….to jen nase generace ma utkvelou predstavu ze to je neco nenormalniho…ba naopak…vsude se doctes ze levaci jsou na tom s fantazii a ucenim lepe….a ja ve tride mam 11 levaku…a jsou to moc sikovna decka