Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Je mi smutno
Doma je komunikační krize a už si nevím rady. Celý víkend jsem se snažila zjistit co se děje. Jenom jsem slyšela – nic mi není, je mi dobře, celý víkend poslouchám, že jsem nabručený.
Teď je to doma divné. Je milý, ale připadá mi, že mi mi snaží vyhýbat. Nepustí mě k sobě.
A já si nemám s kým popovídat.
Nuninko,nemáš náhodou u sebe toho mýho????:))))Já nevím,tvrdí,že je v Pardubicích,ale mám pocit,že kdo,ví?:)
Normální reakce chlapa.Holky mají pravdu,nevěš hlavu.Však to brzo přejde.
Já vím žádná radost….Kolikrát si říkám:“nejsem za tím já“ a probírám si co předcházelo tomu.
Jako my nemáme semtam náladu i oni nemaj taky.Jsme lidi a né roboti.
Tak hlavu vzhůru,nech ho v klidu,když tvrdí,že je v pohodě a plkat můžeš s námi,ikdyž to není ono,viď…
Však bude líp:)
Nuninko, děvče, zkus být trpělivá a vyčkávej. Já vím, ono je to dlouhé čekání a vyčkávání. Chlapi to mají jinak než my holky, nechtějí se svěřovat, třeba jim v tom brání přirozený ostych a jejich povaha. Sama ale víš, zda je Tvůj muž introvert nebo extrovert.
Já to doma sdělím na rovinu – teď mi není dobře, nemám náladu, nechte mě, dejte mi pár hodin klidu…a zalezu. U mužských je to však jiné. Dle mého jim něco brání v tom, aby se takto otevřeli svým sdělení. Nuninko, myslím na Tebe a ještě jednou – patří Ti můj obdiv za příspěvek o tom, ze Ty taková nikdy nebudeš. Hannah
Nuninko :o((((( Chuďátko malé, zrovna když ses vypovídala z jednoho trápení, už je tu druhé….. Holka, víš nejlíp, co konkrétně na tvého chlapa působí, nevěš prosím hlavičku, nech ho být a snaž se využít situace – udělej si čas jen na sebe, případně někam zajdi (i když tohle počasí víc odrazuje než láká…) Víš ale asi, jak to myslím… Máš tam nějakou dobrou duši – kamarádku?
Nuninko, holka zlatá, přece víš, že “i muži mají své dny“.:-) Hlavu vzhůru. Třeba to vůbec nic neznamená. U nás je taky někdy (sem tam) klid a ticho.;-)
Jinak já používám otázky typu:
Trápí Tě něco?
Mohu Ti s něčím pomoci?
Můžu pro Tebe něco udělat?
Upřímně řečeno: já jsem typ (a můj manžel je také takový), který občas potřebuje být sám a někdy mám dny (spíš chvíle), kdy se mi opravdu nechce mluvit a není to osobní (namířené proti někomu konkrétně), jen se mi toho v hlavě děje víc, než bych stihla vyslovit…
Každopádně Ti přeji hodně trpělivosti
a pokud je to možné, tak “čisté nebe“.:-)
Doma je komunikační krize a už si nevím rady. Celý víkend jsem se snažila zjistit co se děje. Jenom jsem slyšela – nic mi není, je mi dobře, celý víkend poslouchám, že jsem nabručený.
Teď je to doma divné. Je milý, ale připadá mi, že mi mi snaží vyhýbat. Nepustí mě k sobě.
A já si nemám s kým popovídat.