Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
komplikovany vztah k mame
Chtěla bych slyšet vaš nazor-Moje vlastni mama se o nas moc nestarala a v osmi letech me odebral soud a byla jsem dána do pece tatovi.Devet let jsem ji nevidela pak jsem se snazila navazat k ni nejaky citovy vztah,ale vse zkazila svym chovanim a svym zpusobem zivota jaky zila Ve svych ctyriadvaceti letech jsem s ni prerusila veskery kontakt.Nemam na detstvi a na ni dobre vzpominky,presto jsem ji ted po necelych deseti letech potkala a chce se mnou opet navazat kontakt.Nevim,neco mi rika,treba se zmenila a neco dalsiho ve me mi radi zase ti ublizi nema to smysl.Nevim jak se rozhodnout ted ve svych skoro ctyriatriceti letech mam tri deti a naprosto spokojene manzelstvi a nevim jestli mam chut ji poustet ke me do zivota.Mam ze sebe pocit ze k ni nemam sebemensi vztah ja ji videla jen nekolik malo let z meho zivota a na ty dobre nevzpominam.Myslite,ze to muze byt ted jine?
Slepenino klobouk dolů.To chce hodně trpělivosti.
Samozřejmě to můžu říct, já se za to nestydím, měla jsem ji jako 37 letá, ale to nic neznamená. Byla divičejší už od mala a všichni říkali no je to poslední tak je rozmazlená. Když jsme byly na tří leté prohlídce tak se paní doktorce nezdálo jak tam prostě poletuje po ordinaci a chtěla jít ven a paní doktorka se postavila do dveří a myslela, že ji tím zabrání, ale ona do ní strčila. Paní doktorka nás poslala na neurologii a do PPP, tam se sjistilo, že má hyperkinetický syndrom-nepozornost, nesoustředěnost, hyperaktivita a porucha chování, dostal jsem prodlouženou mateřskou a nyní mám na ní příspěvek na péči, V první třídě mi děti kousala, po třídě při vyučování chodila a tak jsme po domluvě s paní učitelkou a PPP začala učit doma. Doma se učila dvě hodiny ČJ a matematiku a pak na dvě hodiny chodila do školy, prvouka, psaní a čtení. Ono je to vše trochu komplikovanější, ona snad sama od sebe neprojevovala agresi, ale byla vždy vyprovokována a ona se neuměla bránit slovně a tak se uchýlila ke kousnutí, co dělali rodiče to asi dokážeš pochopit. Od třetí třídy chodila už do školy na celý den a co ve škole neudelala tak jsme vypracovali doma a s paní učitelkou byla velmi dobrá domluva, já ji vždy napsala co vypracovala sama co třeba s pomocí i jak dloüho to dělala. V páté třídě se začali střídat učitelé a začal problém, děti na ní vše sváděly, třeba si s ní nechtěly hrát a tak do ní strčily a ona povalila při tom stolek a rozbily se na něm nějaké tužky, pera a kružítko, druhý den už stála třídní s tím co moje dcera provedla a rodiče to chtějí uhradit, já neprotestovala a vždy když se něco takového událo, tak jsem šla za její učitelkou od první třídy až do čtvrté co ji měla a ta mi vždy dala za pravdu, že ona to určitě neudělala schválně. Na ČJ jsem ji platila pak osobního asistenta, protože ačkoliv měla doporučeného ped. tak ho nikdy nedostala. K nim v páté třídě přišla ped.asistentka k dívce co byla po LMO, čili na vozíčku a tahle asistentka vlastně suplovala osobní asistentku. Vše bylo postavené na hlavu, paní učitelka z matematiky nebyla schopná ji donutit něco ve škole vypracovat a já věděla, že to umí, 5x mi slíábila, že si ji nekdy po vyučování přezkouší, aby ji mohla oznámkovat a nikdy to neudělala. Pak byla školní rada a ta rozhodla, že bez ped. asistenta tam nemůže dále zůstat. Mohla bych si postavit hlavu, ale nestálo mi to za to a tak jsem ji přeřadila do speciální školy, tam má jedničky, ale zas problém vrstevníci. Bohužel děti, které nemají nějakou poruchu nebo postižení tak dokáží být velmi zlé a moc dobře věděly jak dceru vyprovokovat, nakonec šla dcera po obědě si na spolužáky stěžovat na policii. Nakonec se to vyřešilo tak, že od druihého pololetí v 6. třídě jsem ji učila opět vše doma a chodila do třídy pro nevzdělatelné děti asi tak nějak. Nyní v 7. třídě chodí opět mezi ty více postižené děti a na první dvě hodiny si ji bere učitelka do třídy kam chodila původně, sice to trvalo, ale nyní snad už to tam nějak funguje. Dnes mám schůzku s paní učitelkou a jen mezi dveřmi mi řekla, že Janička nechce a pak, že mi to řekne potom. Ona mě doma pracuje celkem bez problému, mám na ní čas a tak prostě ji řeknu máš tady učení a až budeš mít chuť tak přijď a funguje to. Ona před rokem vypracovávala i písemky doma a jak to napsala tak to měla, z ČJ dostala 3 a z matematiky 2, bylo to i hodnocení pro mě a tak myslím, že to nebylo až tak hrozné a je vidět, že to doma zvládáme. Není to nic jednoduchého to mi věř a kdo to nezažil tak tomu neuvěří co takové dítě dokáže a prostě na zadek nemá význam a je nejlepší jen zachovat klid, ona jakmile vidí, že mě vytáčí tak to dělá už naschval jako ty děti ve škole jí. Ona někdy ta agrese ji i postihne doma a to když ji řeknu něco nelichotivého tak i začne do mě kopet, ale je to už zas o něco lehčí. Přečetla jsem o tom plno literatury a tady na těchto stránkách si píšu s maminkami co nají také děti s ADHD, což by mělo být bez té poruchy chování. Oni tahle děti mají větší sklon ke špatným partám, drogy, alkohol a pak i střídání partnerů, ale doufám, že jelikož vše řešíme s dcerou na rovinu tak to snad vše zvládneme.
Lien mam pocit ze mi to ted muj manzel vse vynahrazuje
Holky, to je děs a hrůza, co píšete, fakt je mi to líto, že jste tohle prožily, přeju vám už jenom a jenom štěstí a to špatné ať už máte vybráno, ještě nejmíň na pět životů dopředu. :o)))
no taky sis slepeninko prozila toho dost,zivot nam pripravi ruzna uskali.Me mama nemlatila to bvylo asi tak jediny,ale to vse ostatni na me teda spise na me psychice nechalo nasledky.A ani u taty to nebyl med,vzal si nas rad to ano celou dobu se snazil aby me dostal do pece,ale vis jak to bylo za komousu a jeste mela tatinka na vysokym postu.A kdyz jsme sli k tatkovi tak uz zil dva roky s pani a ta mela svy dva syny.Doted ji rikam teto vychovala me a jsou porad spolu.Ale jeji deti byli jeji deti a my jsme byli ty cizi,ona nemela nervy taky trochu v neporadku poizdeji jsem se dozvedela ze ji jeji tata taky mlatil tak hned vybouchla sebemansi blbost ji u me vytacela a pak se dostavala bych rekla tak trochu do afektu a mlatila me vsim co ji prislo pod ruku,vetsinou to byli prodluzovaci kabely neustale jsem mela po sobe slinci myslim ze tenkrat ani nepremyslela ze by mi moihla neco udelat take mi rozbila hlavu podpatkem od boty kdyz dostala na me vztek a mela ji zrovna po ruce,jeji syn je jen o tri mesice starsi nez ja byl strasnej spratek a jeste mel schizofrenii,ale v ty dobe se to nevedelo.Cele moje detstvi nam daval najevo,ze my jsme ty cizi a nemame tam co delat kdyz jsme byli sami tak nas mlatil na brachu vzal jednou i nuz a to mu bylo tenkrat deset let.Ale mam tam i dobre vzpominky a zase se teta o nas starala a meli jsme co jist.A vidis ji jsem odpustila a ted mame spolu hezky vztah.Mozna i toto mam v sobe a davam to za vinu svoji mame ze jsem nemohla mit mamu a musela toto prozivat,jestli vis co tim chci rict.Vis ja mam taku a tetu ted moc rada ale k mame si ten vztah budu tezko hledat ta mi ublizila v zivote vic.Pak jsem se vdala moc brzy jelikoz jsem musela a muj ex manzel zacal hrat automaty prohral vse i mou materskou nemeli jsme co jist delala jsem do dvou do rana domaci praci abych mela penize a schovavala si je abych mela pro dceru on me pak zacal mlatit,protoze vedel ze je mam a chtel je ze me dostat,vetsinio jsenm mu je nedala a vydrzela abych mohla dceri koupit sunar.A na jejim roce a pul jsem ho vyhodila a rekla jsem a v zivote nebudou moje deti prozivat to co ja,byt svedky nasili a tak………..A pak jesm se zamilovala do sveho manzela ktereho jsem znala od nej vedela jsem ze Hynek je skvely chlap a nespletla se.A ted mam skvely zivot skvelou rodinu a jsem dobra mama.Taky jsem to nemela lehke a proto od sve mamy neberu zadne vymluvy,protoze ona mela hezke detstvi,Jo zivot se tsk nekdy zamota ze si clovek rika ja jsem musela byt v minulem zivote hrozna bestie ze se mi ten zivot takhle msti,ale pak vysvitne slunicko a je hned lepe.Copak ty mas za problemy s dcerou?Jestli se muzu zeotat,ja mam tu nejstarsi 15 taky peknyho divocha taky jsme si uzili,ale doufam ze ted uz to bude v poho
Pavčo, jak píšeš tak jsem si vzpomněla jak před námi zamykala jídlo a my měly se setrou hlad a dobývaly se do skříně, ale nepomohlo to, bylo to bytelné, ona si jezdila do prahy na kosmetiku, každý rok do lázní a na nás nezbylo. Pořád také jen hory a moře, tak se šetřilo, o vánocích na horách a o jarních prázdnïnách taky a my jsme chtěly si užívat s kamarády, ale ne to hory, do zahraničí jezdila sama a nás dávala k babičkám. Měla dva měsíce volno o prázdninách a my u babičky a když mi nyní řekne, že mě hlídala děti o prázdninách tak já ji řeknu, ano hlídala, ale to jsem chodila do práce a vždy když jsem měla dovolenou tak jsem trávila s dětmi. Ona mě hodně mlátila a pamatuji jak jednou mě tak třískala hlava nehlava, že mi začala téct z nosu krev a ona to uviděla a strhla mě z gauče na zem, abych nezašpinila gauč. Také, že jsme něco provedli tak nám ustalala na zemi a museli jsme tam spát. Jsou to činy, které se nedají vrátït a tak plně chápu asi jak se cítíš. Nejhorší je, že ona je z deviti dětí a nikdo z nich thle neví, ona vždy dokázala vše nějak umluvit, že to je tak a tak, nyní se to snaží i v mém případě, ale prostě já se nějak zašprajcla a nestojím o její lásku, tu jsem potřebovala jako dítě a nyní ta přesládlost z její strany mi vysloveně vadí. Víš já jsem vychovala nevlastní dceru, její maminka si sáhla na život a prostě všechno jde, když se chce a nebylo to jednoduché, protože ona to věděla, že není moje a já ani netrvala na tom, že by měla zapomenout, kdo byla její matka a i k rodičům od matky jezdívala. Nyní co se odtěhovala tak si píšeme každý den na skype a jsme v kontaktu a ona se na mě vždy s důvěrou může obrátit a ví, že ji nenechám ve srabu. Víš já se také snažila co nejdřív najít rodinu, ale bohužel manžel se mi po půl roce zabil, spadl při práci ze střechy, prostě jsem si toho za svůj i když už dlouhý život zažila víc jak dost, mě bylo už 50 roků. Nyní vše podstatně hůř prožívám, protože mám 13 letou dceru a trochu problematičtější a tak se jen vžívám do toho jak já jednám a jak jednala ona.
A jsem rada ze muzu o tom s nekym popovidat kdo ma taky nejaky problem s mamou a ja si prave myslim,ze my prahnem po rodine kterou jsme defacto nikdy nemeli a proto mi jsme schopni mit vice deti
Ahojky slepeninko no me odebrali v osmi letech sileny zazitek prijela pro nas socialka,ktera k nam i beztak neustale chodila,ale jelikoz muj deda jeji tata byl na sekretariatu u komousu,tak ji neustale zametal cesticku.Neustale se u nas stridali chlapi,kolikrat jsem jako holka otevrela dvere a videla je jak……Mama nas nechavala vecne doma samotny pamatuji si jak nas nechala doma zamceny tri dny bez jidla a odjela pryc,jak nam deda pres balkon podaval od sousedu pod nama na kosteti jidlo,nakonec se objevila za tri dny a ani nemela pak klice tak stejnemuseli vypacit dvere vubec se o nas nestarala deti se me vecne posmivali nektery meli zakazano si se mnou hrat.V mych sedmi letech se znovu vdala vzala si kriminalnika a spolu neustale chodili po hospodach vraceli se domu pozde vecer a on ji pak triskal bylo to hrozny rano jsme kolikrat s brachou chodili po strepech nic co bylo ze skla u nas nevydrzelo pamatuju si jak jednou se pohadali a on ji tak striskal az ji z nosu tak strikala krev ze byla vsude po zdi,jindy jsem zas prisla ze skoly a ona sedela na zidli cela od krve a na krku mela otlaceny pruhy a posilala me at vezmu brachu a jedeme k dedovi na ten strach jakej jsam jako dite mela nikdy nezapomenu,jindy ji zas drzel za nohy z balkonu ze ji shodi dolu atd…Pak nastal den kdy jsem sla ze skoly domu a tam uz cekala policie a odvezli nas za mamou k vyslechu az pozdeji jsem se dozvedela ze vykradli byt pod nama a aby toho nebylo malo tak jsme se celou dobu divali na to jak tam na ni polocie rve a vyslycha ji,myslim ze to tenkrat udelali schvalne ze nas tam nechali aby se priznala.Pak nas odvezla socialka a rekla nam pani,ze musi zavolat tatovi jestli si nas vezme anebo jestli nas maji dat do deckeho domova,no co ti budu povidat moc jsem se tenkrat bala ze pujdem do domova.A vis to je jen hrstka toho co se nam vse delo a na to vsechno se nezapomina.Tenkrat jako dite jsem nechapala proc se nam to deje a zila jsem v neustalem strachu o vse a ze vseho.Obcas upadam do depresi pak se mi zacne vse vybavovat jsem takm trochu labylnejsi.Anevim jestli vis co je opravdova deprese to neni takova ta depka jak si reknes je to fakt hnusnej stav a za to vsechno jsem ji presto dala druhou sanci ale misto toho abych si k ni alespon vytvorila nejaky cit tak to dopadlo katastrofalne a jeste podotykam ze jsme s ni meli soudne zakazany styk takze jem ji do svych sedmnacti nevidela.Ona mi moc ublizila a mam nasledky na cely zivot a sice jak rika lien ze krev neni mliko to je pravda ale nez takovou mamu tak radeji zadnou.Jeste ze mam super manzela ktery me ze vsim pomuze a podrzi me aspon to se mi v zivote povedlo.A taky jsem se poprve vdavala brzy a nalitla si takze nejstarsi dcera neni jeho ale vychovava ji od necelych dvou let a je jako jeho jinyho tatu nezna a ani nechce pro ni je to ten nejlepsi tata na svete a jinyho nechce i kdyz ji v zilach nekoluje jeho krev.A nejhorsi je ze takovy lidi jako je moje mama a asi i ta tva budou hledat tisic duvodu jak oni to meli tezke proc se tak stalo a ve finale se dozvis od ni ze si se prece tak spatne nemela ze ona je vlastne ten chudak.Nevim treba vseho lituje a chce byt jina ale mou duveru uz si NIKDY neziska to vim jiste a rada ji take uz mit nemuzu jen se muzu pokusit si k ni vytvorit pokud je fakt jina(a tomu moc neverim)jakys takys vztah
Určitě by mě zajímalo jak jsi to zvládla, já se sice s mámou stýkám, ale snažím se co nejmíň. Ona k nám jezdí a já ji říkala, že potřebuji mít čas si vše v hlavě srovnat a nemám o ni zájem a ona přesto přišla k nám a já hned jak jí slyšela tak jsem zavřela dveře do pokoje tady u počítače a ona za deset minut přišla a já vyskočila a dveře přidržela a ona se o ně začala přetahovat a já ji říkala, že s ní nechci mluvit a ona přesto se sem dobývala. Musím Ti říct, že úplně mi je jasné jak Ti bude krušno na duši při tomto setkání, já se vždy týden léčím z návštěvy mé matky. Já nelituji toho, že jsem vyrůstala u babička, jak jsem psala byla to moudrá žena a moje máma ji nesahá ani po kotníky, ale toho jak se ke mě zachovala a dala přednost sestře přede mnou, to mě zraňuje a nějaké výmluvy, že byla sama a nemohla to zvládnout je tak akorát na nic, já sice manžela mám a mám také 4 děti a vše kolem nich dělám jen já a manžel je tady jen do počtu a spíš než mi pomůže mám ještě starost o něj. Ona hrozně ráda hrála a hraje, že ona chudák sama jak to měla zvládnout, ale tady v jejím případě nešlo snad o peníze, žily jsme skromně, ale neměla by tolik času na sebe, sice nepila, ale po večerech chodila na různá rande, to ji také nemám za zlé, měla nárok na život, ale ne nás nechávat o samotě, sestře bylo 10 a mě 7 a bály jsme se sami doma a to ještě spíš já jsem byla ta hrdinka a sestru doprovázela na záchod. Ona také pak když mi bylo 16 mě honila každý měsíc na ženskou prohlídku, jestli náhodou jsem už někde s někým apod. Někdy se až divím, že jsem byla schopná se vdát a mít děti. Třeba si vzpomínám, že jako šestiletou mě informovala, že ta ženská je prostě špinavá a škaredá, že tátovi ukazuje rozkrok, jsou to někdy tak neuvážené řeči, které můžou na malém dítěti nechat důsledky na celý život. Fuj to jsem si zas ulevila.
Pavčo, určitě dej vědět, držím ti moc palce. Jedna věc je, že každý myslí na matku a na šanci, kterou by měla dostat, ale je to tvé rozhodnutí, ona šanci měla a nevyužila jí, takže jestli jí dáš ještě jednu, je to tvoje odvaha a dobrá vůle, ty jdeš s kůží na trh a riskuješ víc. Ona nemá co ztratit.
Moc na tebe myslím, určitě napiš.