Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Všechny zdravím 🙂
Ahoj holčičky, všechny Vás moc pozdravuji, určitě si najdu někdy i čas napsat něco více.
Teď jsem jen chtěla vložit hezké povídání, co mi přišlo dnes na mail. Jestli jste to sem už některá dala, omlouvám se.
Přeji všem nádherné babí léto :-))
Z práce se žena vrátila pozdě, unavená a podrážděná, když zjistila, že na ni její šestiletý syn čeká u dveří.
SYN: “Mami, můžu se tě na něco zeptat?“
MÁMA: “Jistě, na copak?“
SYN: “Mami, kolik vyděláš za hodinu?“
MÁMA: “Do toho ti nic není. Proč se mě na to vůbec ptáš?“, odpověděla žena nazlobeně.
SYN: “Jen to chci vědět. Řekni mi prosím, kolik si vyděláš za hodinu?“
MÁMA: “Když to musíš vědět, tak je to 100 korun na hodinu.“
SYN: “Ach jo,“ povzdechl si chlapec se svěšenou hlavou.
SYN: “Mami, můžu si půjčit 50 korun?“
Matka byla bez sebe, “Jestli ses ptal jen proto, že si chceš půjčit na nějakou pitomou hračku, nebo jiný nesmysl, tak odpochoduj zpátky do svého pokoje a jdi spát. Přemýšlej o tom, proč jsi tak sobecký. Já se v práci nedřu jen pro nějakou dětskou lehkovážnost.“
Chlapec potichu odešel do svého pokoje a zavřel za sebou dveře.
Žena usedla a chlapcovy otázky ji rozzlobily ještě víc. Jak se jí může takhle ptát, jen aby dostal nějaké peníze?
Asi po hodině se žena uklidnila a začala přemýšlet: Možná, že na něco opravdu těch 50korun opravdu potřeboval. A moc často si o peníze neříkal. Žena přistoupila ke dveřím do chlapcova pokoje a otevřela je.
“Už spíš, synku?“ Zeptala se.
“Ne, mami, jsem vzhůru,“odpověděl chlapec.
“Přemýšlela jsem, možná jsem na tebe zbytečně vyjela,“ řekla žena.“Byl to dlouhý, úmorný den a já si na tobě všechno vylila. Tady máš těch 50 korun, které jsi chtěl.“
Malý chlapec se posadil a usmál. “Ach, mami, moc děkuju,“ zajásal.
Pak sáhl pod polštář a vytáhl pár zmuchlaných bankovek.
Žena viděla, že už nějaké peníze má a pocítila, jak se jí znovu zmocňuje hněv.
Chlapec spočítal všechny své peníze a pak pohlédl na matku.
“Proč chceš víc peněz, když už nějaké máš?“, zabručela matka.
“Protože jsem neměl dost, ale teď už mám,“ odpověděl chlapec.
“Mami, teď mám 100 korun. Můžu si koupit hodinu tvého času? Prosím, přijď zítra dřív. Mohli bysme spolu večeřet.“
Žena byla zdrcena. Objala svého malého syna a prosila ho za odpuštění.
Tohle je jen kratičká připomínka všem, kteří v životě hodně tvrdě pracují. Nenechme nám čas protéci mezi prsty, aniž bychom jej strávili s těmi, na kterým nám opravdu záleží, které máme v srdci. Nezapomínejte sdílet váš čas v hodnotě 100 korun s někým, koho opravdu milujete.
Ufff, úplně se mi udělalo špatně(((-.
Zkus se seznámit s někým ve školce….
Já o tom letos taky uvažovala, že se s někým dám dohromady více (přece jen se už rok známe, ale právě jen z té školky), ale pak se to nějak zlomilo samo, naštěstí. Tak ať je to takhle i u Vás 🙂
Jovanko, doufám, že se to časem zlomí… Je škoda, že třeba kluci od sousedů chodí jinam. Možná kdyby někoho znal… No, zkusíme to zase příště 🙂
Díky, jsi hodná…
Taky bulím…. i když mám kluky velké a jejich čas bych si mohla kupovat naopak já.
V poho, JOvanko:o) já vždycky tohle strašně citově prožívám, sama mám někdy na malou zlost, sotva vpadnu domů a pak si v noci uvědomím, jak je hodná a citlivá a že mě JEN potřebuje mít u sebe… je to moje všechno!
Nejsi jediná, Piškotko, bulím taky…
A jsem ráda za všechno, co pro své děti dělám…i když pořád v okolí poslouchám, jak jim zjednodušuju život (=nedávám je do 10ti kroužků týdně a ten čas se snažím trávit s nimi…).
Děkuji, Jovanko, povzbudila jsi mě, že to (snad) dělám dobře…
Gina
OK, omlouvám se všem 🙂
Babofko, promiň…. dej tomu čas a uvidíš. Co třeba nějaký kamarád ze školky? Není? Kdybyste s někým zašli na hřiště nebo tak, třeba by se pak snášelo dopolko bez maminky lépe?
Taky jsem slzela, nebojte 🙂
Úplně toho chlapečka vidím, jak mačká v pěstičkách ty peníze… chudák malý, přišlo mi to v dost nevhodnou dobu, řeším spor s bývalým… :o(((
Jsem jediná, která bulí??? Tohle napsal sám život… Nemám slov, je to krásné!