Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
→ Přejít na vyhledávání v archivu diskuzí.
Nechce se učit
Dobrý den, mám dotaz ohledně dcery. Jsou jí 4 roky, v září nastoupila do školky. Líbí se jí tam, je ale dost stydlivá. Stydí se o cokoliv říci. Moc si tam nehraje. Když se ptám proč, tak řekne že už je velká a hrát si již nechce. Ale na druhou stranu se nechce ani nic učit. Vše si dělá po svém. Dnes měli počítat do čtyř. Ale ona si počítá podle svého. Když jí chci naučit básničku, tak řekne, že se naučí nějakou sama a začne si honem nějakou vymýšlet. Když jí chci učit správnou výslovnost, tak také nechce. Nevím jak mám reagovat, nutit jí to se mě nezdá dobré. Stejně bych k ničemu nedospěla. Ale jakým způsobem na ní. Nebo ji ještě nechat a netrvat na tom, aby se učila počítat atd.Děkuji za rady.
Ahoj, ja bych i gratulovala, protoze, ted je mozna narocna na vychovu, ale pri spravnem vedeni a podpore z male vyroste osoba, kterou nepujde zmanipulovat, bude si stat za svym a pokud tu svou tvrdohlavost vyuzije spravnym smerem, tak to nekam i dotahne. Mam podobne ditko, jak roste je to lepsi, taky ma svoje argumenty na vsechno a napady, nechce moc poslouchat, ale spousta lidi ho ma rado i pres tu jeho tvrdohlavou palici, umi byt vtipny. S tim se proste deti rodi, takze ja radim, nenasilne vtloukat do hlavy zasady slusnosti a kdyz neco po ni chces, tak vysvetlovat proc, treba i ve srande.
Mamka
Janyse, já bych se tě zeptala na to samé, co radka, nechápu, proč čtyřleté dítě musí ve školce počítat :-((
Tvá malá si ve školce zvykne, neboj se, učitelka by podle mě měla ke každému dítěti přistupovat individuálně, takže pokud se tvá dcera stydí říct básničku, ať ji neříká. BBuď ráda, že chce říct aspoň svou básničku. Třeba je jen tvrdohlavá, ale JOVANKO, k takovému dítěti bych asi negratulovala, promiň…děti jsou adaptabilní různě, některé se zapojí bez ostychu hned, některým to trvá měsíce…
Janyse, máš prostě dítě osobnost, které se jen tak hned nepodřídí. Ale sama vidíš, že v ní všechno zůstává. Neboj, ona to bude umět použít. A ještě to okecá 🙂
Gratuluji k takovému dítku!
Janyse, já bych v tom neviděla problém, že chce mít trávu červenou :-))) Pokud ví, že tráva je zelená a učitelka řekne, že můžou vybarvovat, jak chtějí, tak nevidím důvod nějak zvlášť to řešit. Mladší dcerka (4) poslední dobou taky vybarvuje podle vlastní fantazie, starší to v tomto věku dělala taky, nikdo to nijak neřešil.
Ve školce jsem si všimla, že řada dětí vybarvuje celý obrázek jen jednou barvou, často je to černá, hnědá, tak buď ráda, že ty dostaneš obrázky pěkně barevné 🙂
A počítání dětí na obrázku a převádění na tečky – zase pokud ty kluky počítá správně, pochválila bych ji a pak zkusila vybídnout, ať zkusí stejně natečkovat i holky a pak všechny děti dohromady.
Čím víc ji budeš tlačit do „učení“ a plnění úkolů (u kterých ona sama nejspíš moc nechápe smysl, proč to tak má dělat), tím to bude spíš horší.
Diky za rady,já to samozřejmě zkouším různými způsoby. Ale ona si to vždy udělá po svém. Tak například spočítat nakreslené děti-chlapce a holky (udělat tolik teček kolik je nakresleno dětí) a ona to stejně udělá jinak. Prý počítá jen kluky. Prostě na všechno má hned odpověď a dělá si to po svém. To samé třeba s vybarvováním, udělá červenou trávu a slunce modré např. a řekne paní učitelka řekla, že to můžeme vybarvit jak chceme. Samozřejmě to ví, že tráva je zelená a tak. Jenže u ní je problém jinde. Takže v těchto případech nevím vůbec jak pokračovat.
Pro vysvětlení – tím „nechala tak“ nemyslím se jí přestat věnovat, ale nelámat to přes koleno. Tedy ne „a teď se naučíme počítat“, ale třeba „kolik má asi ten vláček vagonků“ a napočítat sama. Tímto stylem bych to dělala (nebo spíše u jedné dcery jsem to dělala – a chytlo se to). Chce to více trpělivosti a nápadů, ale to u těchto osobností je asi zapotřebí 🙂
Janyse, já bych to nechala tak. Říkat to, co do ní chci dostat, jakoby mimochodem – neboj se, ono to v ní zůstane, i když ti to nedá najevo.
to je jako ve školce nutí počítat ve čtyřech letech?
Dobrý den, mám dotaz ohledně dcery. Jsou jí 4 roky, v září nastoupila do školky. Líbí se jí tam, je ale dost stydlivá. Stydí se o cokoliv říci. Moc si tam nehraje. Když se ptám proč, tak řekne že už je velká a hrát si již nechce. Ale na druhou stranu se nechce ani nic učit. Vše si dělá po svém. Dnes měli počítat do čtyř. Ale ona si počítá podle svého. Když jí chci naučit básničku, tak řekne, že se naučí nějakou sama a začne si honem nějakou vymýšlet. Když jí chci učit správnou výslovnost, tak také nechce. Nevím jak mám reagovat, nutit jí to se mě nezdá dobré. Stejně bych k ničemu nedospěla. Ale jakým způsobem na ní. Nebo ji ještě nechat a netrvat na tom, aby se učila počítat atd.Děkuji za rady.
Zeptejte se i vy
Napište nám, na co byste se chtěli zeptat a třeba i proč vás to zajímá:
Váš dotaz předložíme našim čtenářům formou článku nebo se zeptáme za vás fanoušků na facebookové stránce Děti – péče, zábava, vzdělávání. Na e-mail, který jste ve formuláři vyplnili, vám pošleme zprávu, jak s vaším dotazem naložíme.
Jméno uvádějte prosím v takové podobě, ve které může být zveřejněno.