Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Pomáhá Vám Váš manžel v domácnosti?
Chtěla bych se Vás maminky zeptat,zda Vám Váš manžel,nebo partner pomáhá v domácnosti a nebo s dětmi.
Krásné dopoledne ve spolek.
Zavo,já to tak v rozmaru plácla.Ale koukám,že to má ohlas,takže zavedu pořadník dívenek pro syna a začnem dělat pohovory /přece musím jako správná matka vědět,která bude stavět mého myšáčka do latě/.Jen nevím,má rozum nebo je divný,když já v jeho věku měla již 2 děti a jeho vrstevníci někteří mají i po rozvodu.
No,ale na holky je,bohužel na můj vkus jsou mladší než on/dělají školu,učiliště/.Proboha teď jsem z něho udělala záletníka,to né!Za sebou má tak 2 známosti,tak průměr rok s každou.
Žádný strachy,naučí se uklízet,o domáctnost postarat.
Když mě nic nenutilo,nechtělo se mi.Pravidelné uklízení,co to bylo?Stačilo,až když nebylo kam sednout-lehnout.
A je to asi generační.Neznám nikoho,kdo by od 10-25let měl tip-ťop pokoj/naše dítka byt/.
Já po odstěhování rodičů zůstala sama v bytě a byla nucená.Pak jsem se zaláskovala,chlapa do domu a začlo to.S láskou uklízela,první pokusy v kuchyni prováděla.
První praní jsem si odbyla v 8 letech,kdy jsem matinku chtěla překvapit a obarvila sem skoro vše..Takže poučená to a žehlení bylo jediné +.
No a že jsem zvyklá vše si dělat sama-musela jsem.Zůstala sem sama s 2mi dítky,takže bída naučila.Ale nestěžuju si-nikdo mi dotoho nekecal-jediná výhoda svobodné matky.
Sžívání s mým přítelem mi dalo zabrat.On zvyklý vařit,prát,uklízet,všechno na svým místě/bývalý voják z povolání,ale nebuzeroval-do latě nestavěl/a já zvyklá všechno dělat.Taky důvod k našim dohadům.Pohádali jsme se i o to kdo umyje nádobí,uklidí-není vtip,ale pravda…
A tak pomálu ta snaha jeho vyprchávala a já stíhala.Když nestíhala,stačilo říct a když byla konstelace hvězd příznivá,bylo vykonáno.
Takže jsem si ho zkazila a trvalo to pouhých 6let.Ale nestěžuju si.Ani kdybych chtěla nemůžu,za vše je moje povaha.Ale není to tak hrozný jak se zdá.
Ještě dokáže sám od sebe udělat aniž bych řekla,poptá se zda potřebuju-chci.
Dokonce na to jak byl zvyklý tip-ťop polevil ve svých nárocích.
O proti ostatním v bytě nemáme děti,takže je to již o něčem jiném.
Pobavila sem se-s tou cíchou.A já dodám,Hanička maličká,poučená maminkou vzala růžky,chtěla obrátit a tak se do toho zamotala,že jsem měla co dělat,abych jí z toho vymotala a ubohé dítě se neudusilo.
Takže jsem názoru,že dítka se naučí,někdo dřív,někdo později.Nic jinýho jim nezbude,jako nezbylo nám.
Hanino, jestli co nezvládne syn, zvládne tchýně, tak já hlásím do konkurzu dcérenku. Tak neuvěřitelný *ordel, co má ve své části pokojíku se fakt jen tak nevidí. Ještě neuvěřitelnější je, že jí nedělá problém si do toho přivést kamarády a současnému příteli to též nevadí. Nevím, jak to vedou v jeho domácnosti (má už svůj byt a holka tam “přespává“).
Doufám, že jsem ji vychovala aspoň trochu k pořádku a že se to jak říká Keenspeed jednoho krásného dne v ní probudí.
Muž pomáhá, ale taky ne sám od sebe. Tedy musí se mu říct, co se má dělat. Např. včera: chtěl, abych ho ostříhala, nerad chodí k holiči. Povídám – až natřu ty laťky na balkoně, vysaju obývák a udělám k večeři tousty, můžeš jít na řadu. Než jsem ty laťky natřela, bylo vysáto. Trochu to přičítám tomu, že se mu nechce do práce, kterou bych po něm chtěla víc a kterou já sama nezvládnu (nachystat plánek pro výrobu skříňky). Nicméně na gauči nebo u televize či PC se válíme většinou spolu…
K emancipaci – taky jsem se snažila vystačit si sama, protože než se dočkám pomoci, asi umřu. Natřela jsem si futra a vymalovala předsíň. Do větších místností sbírám odvahu – musí se odtahovat nábytek a to se mi fakt samotné nechce. Ale nejvíc na tu svoji emancipaci nadávám ve chvílích, kdy tahám 6 tašek s týdenním nákupem – znáte to – z regálu do košíku, z košíku na pás, z pásu do košíku, z košíku do auta, z auta do baráku, k výtahu a z výtahu a domů a do lednice už je to brnkačka. Jenže se to pronese a to už si fakt většinou vyčítám, že to auto jsem se řídit nemusela učit..
A jedna pro pobavení ve věci vedení dětí k pořádkumilovnosti a pomoci v domácnosti:
včera si moje děti gruntovali pokojík, vyslíkli povlečení z peřin, vysáli matrace i koberec a večer se synátor jal povlíkat. No lepší než groteska (připomínalo to scénku – jestli to znáte – jak Werich s Voskovcem skládají skládací lehátko). Nejdřív, že si převrátí povlečení naruby, OK, vlezl celý do povlečení, uchopil rohy a rohy peřiny a myslel si, že to přes sebe převleče. Nějak mu chyběla ruka, která by to z něho stáhla. Nechala jsem ho plácat. Takže si to převlíkl přes hlavu – pouze na ruce, jenže se mu současně s povlečením přetáhlo i triko a zachytilo se v peřině, takže nic neviděl a nezbývalo než vše pustit a začít od začátku. Moc jsem se bavila. Podezřívám ho, že to právě proto dělal..
Zastávám názor, že muž je schopný naučit se v domácnosti vše – jen se mu musí chtít a to se zase musí chtít nám (a musíme to umět) v něm probudit. Můj muž už umí i vyžehlit a roztřídit špinavé prádlo dle barev a zapnout pračku. Chtěl sám. Je fakt, že řekl, že to neumí. Povídám, poď,já ti to vysvětlím a on neprotestoval. Takže se přidávám k ženám se skvělým mužem (nevím, co on si myslí o mě – teda doopravdy). Přeju hodně zdaru při výchově manželů.
Ale prosímtě, myslíš, že bych se hnala kamsi do Sokolova? Já mám tady své hnízdo, jednoho kohouta a dvě malý kuřátka:)
Tak bacha,to spíš tak popis pro toho mýho a né syna!!!!!!
Však nejsem tak stará a jsem hnědooká, hnědovlasá, prsa nic moc, velký úsměv, no a smozřejmě dvě dětičky, takže budeš babka:)
Máš smůlu,kluk je na mladší……
Ale jako snacha bys asi špatná nebyla.Počkej,až kluk “doroste“,možná se po mě pomamil a bude na starší.Jeho otec byl o 17let starší.
Po mých problémech s manželem se hlásím jako první, ale jsem o něco starší, ale to neva, budu mít věkem blíž k té tchýni:) A pěkně vás proženu maminko, ale jaká pak maminka Hana, že?
To ten náš nádobí meje od 8 let,pere za něj sestra,sem tam jsem ho viděla i u žehličky.No uklízí,když má náladu-ale jinak hodnej kluk.
Holky nezměníme diskuzi pro naše starší dítka:hledám prýma snachu….Značka:co nezvládne syn,zvládne tolerantní tchýně.
Tak já jsem k tomu byla vedená a ted se mi to opravdu hodí , no a k tomu jsem se naučila si všechno zorganizovat a už mi jde všechno od ruky a např. žehlení a praní pořád dělám stejně ráda:)
Cori, nechválím se, ale bohužel umím a je to chyba, musím si to ted dělat sama:)
Hanino, mamka má doma stejně starýho syna a ta která ho dostane, bude mít doma poklad, je strašně hodný a bude prát i plínky ženské, protože je tvárný, ale musím k tomu dodat, že ještě nikdy neumyl nádobí, nevypral, neuvařil, protože má na to doma maminku:)
keenspeed,tos mě uklidnila,popravdě-já taky začla být pořádná,až když se naši odstěhovali a mě v bytě nechali.
To mě bylo 17 pryč.
Taky se uklízelo,když byla nálada.No a dneska mi to problém žádný nedělá.Ba naopak se v tom vyžívám.Jenže jsme dva dospělí a děti velký,tak to je o něčem jiným.