Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Taky vás neustále překvapují?
Zkuste si vzpomenout, čím vás vaše děti v poslední době překvapily. Nemusí to nutně být žádné velké objevy, třeba úplná drobnost nebo jen „správná hláška“.
A prožíváte tyhle překvápka i u druhých a dalších dětí stejně jako u prvního?
Včera jsem se pobavila nad výrokem nejstaršího Dominika. Věšela jsem prádlo a byly tam podvlékačky po synovci. Syn se na to tvářil nedůvěřivě, tak jsem mu začala líčit výhody takových „gatí“ třeba na bobování nebo na lyžák pod teplé kalhoty, když hodně mrzne atd. Skončila jsem svou osvětu, Dominik se zatvářil ještě nedůvěřivěji a prohlásil: „Ty jsou jak od Schmitzera.“ (kdo sleduje Stardance, pochopí 🙂
Petro, Jovanko, vy mě děsíte, my nemáme ani dveře a panty do kuchyně, sporák je ohromné lákadlo a další dítě na cestě.
Přidám dnešní Kubíkovo (23 m) překvapení. Pohazoval si s dětským mobilem, tak jsem se mu snažila vysvětlit, že se brzo rozbije a holčička už na něj mluvit nebude. A on na to prohodil:“Koupíme další!“
Taky vás neustále překvapují?
Ano, taky, taky….
Nedávno jsem si hrála s dcerou na doktora a ona neusále nosila stetoskop obráceně – dozadu na záda. Já se jí ptala, proč to tak nosí a ona : “ můj pan doktor to taky tak nosí „. Nekomentovala jsem to, dala bych ruku do ohně, že takto “ blbě “ stetoskop náš doktor nenosí. Dala jsem si za úkol, že při příští návštěvě ordinace, omrknu stetoskop na krku lékaře. A opravdu! Měl ho na zádech! 🙂
Vyjdeme ven z ordinace a první co jsem slyšela bylo : “ mamííí, viděla jsi jak měl pan doktor obráceně poslouchátko? „
Nebo zrovna dneska :
Manžel zpívá Báře nějakou písničku….v textu zaznívá – byl to Pionýr, ten malý štír….Malá se na to nikdy neptala a dnes, když jsme si spolu prohlížely novou knížku – byl na obrázku štír. Říkám, že to je štír a ona se tak podívala a říkala : “ Ne, ne…štír je Pionýr. “ trvalo mi opravdu dost dlouho, než jsme to společně daly dohromady a já pochopila o čem to mluví.
Renýsku, připomněla jsi mi, že 4-letý Vojta se mě v autobuse na něco ptal, já mu vysvětlovala, že se týká chlapečků, možná to bylo taky něco s hračkami, on na mě upřel svoje kukadla, zamrkal řasami a prohlásil: Mami, kdy Ty si byla kluk?
Ahoj, mě naše zlatíčka překvapují docela často, dojímají mě ti starší, když s manželem třeba něco děláme na zahradě a oni přinesou podnos s kávou a nakrájenou buchtou nebo vlastnoručně vyrobenými poháry nebo jednohubkami… Ale teď nás pobavil skoro 4letý Davídek. Večeří nejraději kaši nebo cereálie s mlékem- prostě „mlíčko“. Vzhledem k rostoucím cenám mléka jsem řekla, že to bude muset omezit a nachystala jsem mu k večeři chléb se sýrem. Podíval se na něj, pak na mě a říká:“To si sněz!“ A odplul 🙂 Samozřejmě to sníst musel, ale moc mě to pobavilo.
My jsme se včera taky zasmáli, Filípek (3roky) říká, že chce od Ježíška panenku, tak mu vysvětluju, že panenky dostávají jen holčičky a on na to, tak až budu holčička, tak dostanu panenku? R.
Já se taky přidám s příhodou. Sedíme u obídku (taťka v práci)a holky se začaly pošťuchovat a pak to zkoušely i na mě. Tak jsem jim řekla ať se stará každá o sebe a mě daj chvilku pokoj.
Následovala odpověď od Kačky (5), ale mami my se přeci nemůžeme starat jen o sebe, my se musíme starat i o tebe, protože ty se o nás taky staráš :o)))
Co na to říct….. :o)
no, to bude teprve překvapení, co? 😉 Nám naštěstí těma knoflíkama na sporáku nešlo lehce otáčet, musely se nejdřív zamáčknout a na to neměla Áňa sílu. Teď mám dotykový ovládání a už se to Majdě jednou podařilo zapnout, vylezla si na židličku a plácala po desce a když se tam rožnulo červený světýlko, tak byla blahem (ona, já spíš strachy) bez sebe. Naštěstí si neumí sama tu židličku podat (vždycky ji zaháknu o šprušli od stolečku – blbě se to popisuje, prostě se židlička musí nejdřív nadzvednout, pak teprve jse vytáhnout), aby si ji zase přisunula. Ale musím hlídat, aby to bylo vždycky takto uklizený.
Tohle je další nevýhoda dvou malých dětí – Áňa jí občas ochotně pomůže, když jí něco nejde, ale není zatím schopná domyslet ty důsledky. Nedávno byla hodná sestřička a otevřela jí dveře na chodbu, když se tam dobývala. Schody dolů jsou hned u dveří, ale naštěstí jsem to stihla. Občas trnu, co bude příště.
Ale taky si pamatuju, jak jsem kdysi já sama měla inteligentní nápad, že budu válet sudy ze schodů. No a jak vidno, přežila jsem. I když jsem tedaječela tak, že vyběhli všichni sousedi ;-))
Petro, to naštěstí dělám, ale už objevila, že se dají točit knoflíky na sporáku :-(( tak doufám, že jednoho dne nevyletíme do luftu. Vysvětlovat můžu, jak chcu, stejně, když se „nedívám“, tak to zkouší…..
kuře, hlavně zavírat okna a dveře, než půjdeš na ten záchod, ostatní se dá přežít.