Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
rozvádím se
Tak, moc se tu teď neobjevuju, mám jiné starosti. Ve stručnosti. U facky nezůstalo, vyřešila jsem to dost ostře – policie, vykázání, trestní stíhání. Tak tu teď tak přemýšlím, jestli nejsem moc drsná. Ale na druhou stranu, jak by to pokračovalo, když čas od jedné facky k napadení (jo a to jsem nebyla vůbec hubatá) byl tak krátký.
No, kdo můžete, držte mi palce, nevím vůbec jak co bude, donedávna jsem plánovala společný život a koukala “skrz prsty“ na ty hrozné samoživitelky, tak se teď přiřadím k nim. Teď jsem ve stavu, že mi to ještě připadá jako nějaká věc, co se děje mimo mě, tak doufám, že až to docvakne, že se nezhroutim.
Tak jsem to podala, holky držte mi palce, ať to prodlouží, ať nemusim za pár dní do azyláku nebo být s ním znovu doma. Je to hrozně papírování, všechno se musí hlásit na policii, každý krok co udělám, je to vyčerpávající. Alespoň, že ta pomoc funguje fakt dobře, i když nakonec stejně člověk musí sám.
Lien, nedej na rady rodiny a jdi za svým, jak jsem si to já vybojovala ve svém příběhu, kdybych poslechla rodinu, byla bych neštastná, oni to pochopí, ale chce to čas.
Však uvidíš, co bude nejlepší, ale muž ženu nemá bít, no jednou by mě manžel uhodil a bylo by to poprvé a naposledy a že jsme krizí měli, ale vše se dá zvládnout bez ran.
Hlavně nám piš, vidíš, že tu máš velkou podporu, tak to nedus v sobě a vypouštěj páru:)
Lien, nečetla jsem celou diskuzi, jen Ti chci popřát hodně síly a myslím na Tebe!
Lien to víš rodiče nechtějí připustit že se rozvádíte.Pokud ty cítíš že to nemá cenu něco zkoušet znovu tak se nedej přemluvit.Boužel by jsi momentálně potřebvala slyšet něco jinýho od rodiny.Je to těžký co.Holka vydrž.Snad to rodina pochopí.
No není co závidět.
S tím,že dotoho začně kecat rodina se musí počítat.
Po pravdě nechtěla bych být v tvý situaci,ale když to jinak nejde zatni zuby.Budou-li vidět,že s tebou nehnou dají pokoj.Přinejhorším můžeš říct,že je to Tvůj život a oni ho za Tebe nežijou.
Tohle jsem řekla před 19ti lety mojí matce a dva roky se mnou nemluvila.
Jen klid a žádný deprese,myslet na malou musíš-děti jsou šíleně vnímavý,ať se něco nezvrtne.Nestálo by to za to.
Tak si musím ještě postěžovat, tchýně mě láme, abych se nerozváděla, moje mami, že jsem ho určitě provokovala a brácha, ať aspoň stáhnu to trestní stíhání. To je podpora rodiny, nakonec já budu ta zlá a manžel chudák oběť, ach jo, začínám měknout.
Holky, silné ženy žijí jinak, ty tohle nepřipustí.
Zítra si ještě domluvím toho psychologa a podám na soud návrh na prodloužení vykázání. Doufám, že vyhoví. Sociálka se už snad taky ozve, začínám být nervózní, proč ještě nevolali.
Lien, ani nevíš jak s tebou cítím, tohle mám za sebou už jsem to tu i někde psala a věř, že u facky většinou nezůstane ono to jí jenom začíná a potom se to jen horší a horší snad proto, že ty pacholci zjistí, že jím to prochází……držím ti všechny palce co mám aby jsi tím prošla pokud možno co nejlépe ono to určitě není nic příjemného….ale mohu slíbit, že až to bude za tebou tak čas ti pomůže a bude jen líp a líp…..myslím, že rozvod tu má podle toho co jsem tu za tu dobu pochitila víc lidí za sebou a i po těch hrůzách se jim život zase srovnal….držím palečky a kdykoliv piš když se budeš potřebovat vypovídat
Lien, moc držím palce, hlavně abys měla dost síly.
Jedna moje kamarádka něco podobného zažila, ale neměli děti, takže to vydržela hodně dlouho. Ale bylo to čím dál horší a nakonec se rozvedla. Teď (po pár letech) je znovu šťastně vdaná a vypadá moc spokojeně.
Taky bych řekla, že se změnou k lepšímu se nedá počítat. Je dobře, že patříš k těm silnějším, které si to nenechají líbit. Myslím na tebe.
Holky děkuju, Tahad,jsem ráda, že napsal i někdo svoji zkušenost. Taky myslím, že lepit to nemá cenu, že by se to za nějakou dobu zase opakovalo.
Corino, ano musí dojít k napadení, aby byl vykázán a problémy jsem měli déle, ale ne tohohle rázu. Třeba, když čtu, jak se chová ten tvůj k tobě (si hloupá, neschopná apod.), tak asi něco podobného a sama víš, jak je ti to příjemné. Já myslela, že se to zlepší a ono je to naopak.
Zuzino, myslím, že příchod malé jen urychlil, co by stejně nastalo a vím, že je to vůči ní blbé, ale jsem ráda, že jí máme a bez ní bych to nejspíš tolerovala, takže ona mi vlastně pomohla nejvíc, jen tím, že je.
No já tedy nevím, ale ať je kdo chce jak chce prostořeký, ještě pořád to není důvod k tomu, aby ji uhodil. To bychom se občas museli s manželem také proplesknout 🙂 a neděláme to, jsme přeci parťáci, ne?
Lien, držím palce, ať se to hlavně vyřeší co nejdřív. Ať to dopadne dobře, hlavně pro tebe a malou.