Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Manželství !
Zajímalo by mě ,která z pisatelek na Tam-Tamu prožívá již několikaleté šťastné manželství a to až tak,že by svého manžu nevyměnila za žádného jiného.A které zase máte se svým manžou potíže a to občasné,nebo trvalé a proč.Také kdo je rozveden.
Asi jsi si v předchozím vztahu splnila, a naučila se, co jsi měla.
Ale vem si nešťastnice, které “jako na potvoru“ znovu a znovu narazí na alkoholika a násilníka, a vždy o stupeň horšího…
Já když potkala manžu, tak to byl naprosto ideální muž dle mých představ (a objednávek “výše“).
Kdo nás potkal (a neznal nás dříve), myslel, že jsme partneři až dlouho.
Akorát že časem vyplouvají (nejsem naivní, jistě na obou stranách) některé “nedostatky“, se kterými jsme ochotní žít.
Celý život je o tom, že člověk je spokojený. Nebo není spokojený a je nebo není ochoten (má / nemá puzení) s tím něco dělat.
Naše cesta je růst ve vzájemném vztahu.
Tvoje asi byla ukončit vztah předchozí a realizovat se v současném.
Ale to už moc filozofuju. Nechám toho – mám před sebou ještě dlouhý den…
;o)
jarmuschko…to je alibismus a lenora:)…….mohli natrefit na nekoho horsiho…..druha strana je….ze ti muze mezi prstama projit nejlepsi clovek tveho zivota….me nastetsi prosel a zachytil se…:)
My se s manžou shodli, že není umění se rozejít, ale naopak je umění se naučit spolu žít.
A že kdybychom se rozešli, že bychom mohli natrefit na někoho horšího…
(Existuje “učení“, že každý má svůj životní úkol a proto se setkává s lidmi a situacemi, s jakými se setkává. A dokud nesplní svůj úkol, tak dostává výraznější a výraznější lekce – jo, taky se může stát, že se nikdy nic nenaučí a nakonec mu to srazí vaz.)
;o)
Upřímně se přiznávám, že jak občas jezdíme po návštěvách společných kamarádů (nebo i já sama po kamarádkách), tak si kolikrát uvědomím, že teda toho jejich chlapa bych doma nechtěla ani náhodou. A že mi ten můj (i když mi kolikrát pije krev) vlastně náramně vyhovuje a jsem ráda, že ho mám.
Ale pšššt, jemu to nesmím říct – zpychl by.
nastane kriticky 7 a pak 11:)…vydrzat:)
Brmbulko…tak gratuluji a přeji ať jsou všechny ostatní měsíce a roky minimálně stejně tak šťastné jako do teď.
Jinak, sice opožděně, ale taky napíšu k tématu… já se s manželem znám 6 let, vzítí jsme 4 roky. Před ním jsem měla 3 takové vážnější delší známosti…ale nebylo to prostě ono…až jak jsem potkala svýho nynějšího, hned jsem nějak tušila, že to bude ON. Neměnila bych a jsem ráda , že jsem si ho vzala. Máme se rádi, máme spolu 2 děti, troufám si říct, že jsem šťastná. Ale samozřejemě vím, že 6 let je relativně krátká doba, ještě toho máme plno před sebou a nemůže nikdy člověk vědět co se stane. já sice věřím, že ho mám do konce života, ale pokud by to nějak němělo jít dobře…tak jsem radši pro to se rozejít a neudržovat něco co nefunguje kvůli dětem(nebo jiným důvodům). ale nechci být chytrá…teď si to sice myslím…ale nikdy jsme v té situaci nebyla, takže nevím.
hlasim ukonceny 5 mesic stastneho manzelstvi….zacneme 6ty:)
Jopko..po tech chodime my:)(ale mne to asi uz nepomuze:)
No teda picnu já a ty moje překlepy no !!! :-)))))
Teda Jopko a Brmbi já s ez vás pisnu :-D)))))) no to by byl gol!!!!
Brmbulko….:-)))))) že by nás odhalil????? a teď chodí po salonech krásy aby se nám líbil!