Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Očkování dětí
V návaznosti na zveřejněné článečky o očkování jsem se rozhodla založit tuto diskuzi. Snažila jsem se reagovat na požadavek lidiček, kteří si myslí, že je zbytečné o tomto nepopulárním tématu psát dokola nějaké články a pojmout to jinak nenásilněji.
Rozhodla jsem se tedy, že pokud budu tvořit článek, tak jen na základě zajímavých informací, které třeba jen tak na veřejnost neproniknou a dát tomu lepší formu.
Dám tedy prostor v této diskuzi pro vyjádření se k očkování dětí jako takovému. Byla bych ráda, aby se zde ocitly názory maminek na tuto proceduru, ať už kladné nebo záporné. Aby zde napsali ti, kteří si myslí, že právě jejich dítě mělo nějaké reakce, nebo si nejsou jisté, zda to co se u dítka po očkování vyskytlo, byla právě nežádoucí reakce na očkování.
Aby zde byl prostor pro zamýšlení se nad pozitivitou očkování v dnešní době. Přemýšlet společně o tom, co je pro naše děti v tomto ohledu důležité a v čem jim to může prospět, nebo naopak uškodit.
Ten kdo bude mít zajímavé odkazy na články či odborné studie, aby je zde mohl umístit pro ty, kterým třeba nezbývá tolik času po těchto informacích pátrat a přesto si je rádi přečtou.
Tato diskuze by se zkrátka měla stát místem pro ty, kteří tyto informace vyhledávají a toto téma jim není lhostejné.
Horempádem, k tvému dotazu – napíšu, co mám vyčtené z nejnovější knihy o očkování. Nevím konkrétně co máš na mysli, tak to píšu, tak nějak “vše“. Bez jakýchkoli mých názorů k očkování atd.
Očkovací látka proti černímu kašli je součástí 3-6 složkových vakcín. Plošné očkování bylo zahájeno v r. 1959 spolu s očkováním proti záškrtu a tetanu. Do konce r. 2006 se používala celobuněčná pertussová vakcína, od počátku 2007 se používá acelulární (součást hexavakcíny Infanrix hexa a součást vakcíny Infanrix určené pro přeočkování v 5-6ti letech.
Jak to začalo:
Od r.1949 se pertussový bakterin začal v USA kombinovat s difterickým a tetanovým toxoidem. Účinnost této trivakcíny (DPT) zavedené do základního očkování byla vysoká a pomrně dlouhodobá.Imunita přetrvávala až do 6-12 let.Pertussová složka ale způosbovala vyšší nežádoucí reakce. Horečka, zarudnutí a bolestivost byla několikrát častější než po aplikaci biovakcíny (DT)- záškrt a tetanus. Pak se přestalo očkovat proti pertussi, ale stoupl na tisíce výskyt onemocnění, včetně stovek úmrtí. Očkování bylo obnoveno.V r. 1981 byly v Japonsku izolovány jednotlivé toxiny B.pertussis a připravena první acelulární pertussová vakcína pro děti od dvou let, která byla podstatně bezpečnější. V letech 1986-87 byla u šestiměsíčních dětí ve Švédsku vyzkoušena americká acelulární vakcína která byla neškodná a efektivní v 70%. Začala se používcat i v jiných zemích.Takové vakcíny obsahují různá množství inaktivovaného pertussovéhotoxinu, pertaktinu a filamentozního hemaglutininu. Acelulární vakcína je buď samostatná nebo v kombinaci s dalšími očkovacími látkami. Účinnost acelulární je shodná s předchozí, ale je bezpečnější a nežádoucí příhody jsou méně časté.
Stále však zůstává nejasný mechanismus, jakým dochází k imunitě po aplikacích jak celobuněčné, tak i acelulární vakcíny.
Upozornění:
Před zahájením očkování je třeba odebrat podrobnou anamnézu, zejména s ohledem na předchozí očkování a na možný výskyt nežádoucích účinků, a provést klinické vyšetření očkovaného. Jestliže dojde v časové souvislosti s aplikací vakcín obsahujících DTP složky k nkteré z dále popisovaných reakcí, je nutné řádně zvážit další přeočkovánívakcínou obsahující pertussovou složku. Následující příklady se dříve považovaly za kontraindikaci pro očkování DTP vakcínami, nyní jsou však považovány za obecná varování:
– teplota vyšší jak 40°C během 48 hodin po očkování s neprokázanou souvislostí
– kolaps nebo šokový stav (hypotonicko-hyporeaktivní epizoda) během 48 hodin po očkování
– trvalý, neutišitelný pláč trvající déle jak 3 hodiny, v průběhu 48 hodin po očkování
– křeče s horečkou nebo bez ní v průběhu prvních 3 dnů po očkování
Rozhodnutí o podání vakcíny proti pertussi musí být provedeno individuálně po pečlivém zvážení prospěchu a možných rizik očkování. Výskyt febrilnách křečí nebo v rodin se vyskytující stavy s keřečemi nejsou kontraindikací.
Očkování pacientů s poruchami imunitního systému však nemusí vyvolat očekávanou reakci.
Pro případ rozvoje anafylaktického šoku musí být připravena odpovídající terapie. Po očkování 30 minut pod dohledem.
Nežádoucí účinky:
V průběhu 48 hodin po aplikaci se může objevit salbé zarudnutí, otok, zatvrdnutí čí mírná bolest v místě vpichu, přetrvávat může 1-2 dny.
Z celkových příznaků pak horečka 38-40°C, spavost, podrážděnost, neobvyklý pláč, otok DK nebo obůasti deltového svalu. tyto projevy mohou přetrvávat 24-48 hodin a jsou vyjímečně doprovázeny křečemi. Vzácně byly pozorovány alergické reakce na složky vakcíny (kožní vyrážka, kopřivka, anafy.šok). Neurologické komplikace se vyskytují zřídka.
Po přeočkování Infanrix Hexa byla pozorována vyšší reaktogenita než po dávce v základním schématu, přesto však byla incidence příznaků považována za nízkou. U dětí, kterým byla v rámci základního očkování aplikována vakcína obsahující acelulární složku, dochází častěji k lokální reakci v místě vpichu po podání posilovací dávky ve srovnání s dětmi, jimž byla v rámci základníého očkování podána vakcína obsahující celobuněčnou pertussovou složku. Býskyt lokálbího otoku v místě vpichu (méně jak 50mm) a difuzního otoku může být častý až velmi častý jev, když se podává posilovací dávka mezi 4-5 rokem věku. tyto nežádoucí účinky obvykle odezní do 4 dní.
A ještě něco vybraného:
U pertusse neexistuje sérologická korelace mezi hladinami protilátek a ochranou proti onemocnění, proto je průkaz účinnosti pertussové složky vakcíny založena na klinických studiích a dosahuje asi 89%.
V současnosti se používá:
-Infanrix Hexa – zákl. schíma pro plošné očkování hexavakcínou
-Infanrix – přeočkování v 5 roce věku
Oba vyrábí Glaxo SmitheKline
– TetraAct-Hb – celobuněčná pertusosvá vakcína, vyrábí Sanofi Pasteur. Používala se dříve.
– Boostrix – vyrábí GlaxoSmithe – přeočkování proti záškrtu, tetanu a pertussi u 4 letých a starších, standardně v 11-12 roce a pak v desetlitých intervalech. Má nižší obsah acelulárního antigenu (podle knihy se teprve uvažuje o tomto přeočkování).
Vše z knihy Lexikon očkování, nakl. Maxdorf. Pokud bys chtěla další info, o složení atd., napiš.
Tak doufám, že je tady něco, cos chtěla, když už jsem to opsala.
Virenko ono je to o tom, že se nedostanu na původní očko kalendář, protože byl nahrazen novým a nemám možnost srovnání, proto jsem se musela podívat do příbalových informací.
Peťko ještě k tomu tetanu. Zjistila jsem, že u nás na trhu jsou dvě monovakcíny proti tetanu jednou z nich je Alteana a druhou Tetavax, ale která je považována za novinku , obě byly revidovány v roce 2008.
Jéé, vy mi dáváte, už v tom mám dokonalý zmatek!
Ale moc díky!
Právě starší dcera v pěti letech očkovaná nebyla, to vím jistě, v očkováku nemá žádný záznam v uvedeném věku.
Nyní na podzim, kdy začíná “virová sezona“, to se mi očkování taky moc nelíbí. Raději bych na jaře, ale to zas bývá člověk/děcko “vyčerpané“ ze zimy. Tak teď taky váhám.
Vzhledem k tomu, že malá byla minulý týden nemocná, myslím, že případný odklad bych “usmlouvala“.
A prosím ještě – co to je acelulární vakcina a jaký je rozdíl oproti buněčné?
Virenko, teď jsem se v tom důkladně pohrabala, ano máš pravdu s těmi 5ti roky. U dcerky je jen malá změna. Prvotně byla očkována proti tetanu, záškrtu, č.kašli a HIB. Tudíž protože není doporučováno dávat posilovací dávku proti HIB, tak musí dostat jen proti tetanu, záškrtu a č.kašli. To ano.
Virenko o to jde. Ano prokázali, že každá posilovací dávka zvyšuje nebo umocňuje nežádoucí účinky. A o to mi jde. Pokud tu samou dostane (i když údajně vylepšenou) znova po pěti letech tj. v 10ti , kdo mi zaručí, že se po tom nesloží?
Už v příbalové informaci se píše jen o tom, že nadále se doporučuje očkovat ve 14ti letech jen proti tetanu, tak jak si mám poradit s informací, že má být do ní vpraven v deseti tahle trojkombinace a mám věřit tomu, že je to pro její dobro?
no jo, Vírenko, to je vlastně fakt, nově je to v deseti ne v pěti
Počkat, nevím sice, jestli je na očkování určena nějaká jiná vakcina, ale už dlouhé roky se děti přeočkovávají v pěti letech proti kombinaci záškrt tetanus černý kašel. Jen dřív se dávala vakcina buněčná, a posledních asi 5 let pojišťovna začala hradit acelulární vakcinu, protože čím je dítě starší, tím bylo víc vedlejších reakcí a byl vzestup i co se týče závažnosti.
Taky mám toto očkování odložené, Peťko, tolerance odkladu je až jeden rok. Teď do Vítka nic píchnout nedám, až pokud bude zdravější, tak váhám po chřipkové sezoně.
Nově je přeočkování proti pertusi v 10 letech, ale opakuju, že v pěti letech se přeočkovává už dlouho, není to novinka. Probíhá to nejčastěji při pětileté prohlídce.
jo a důležité – tvař se spíš jako blbec, ne jako, že něco víš, to funguje dobře
A kdyby přece nejhůř bylo, přepošlu ti jeden email a i to se dá zkusit.
Buď stále maroďte, nebo se zkus poradit na rozaliu nebo liga lidských práv. Nevím, co jiného. Hraj o čas, že si potřebuješ zjistit info, že chceš monovakcínu, že byla v kontaktu s někým nemocným a nejspíš to na ní leze. Že chceš zjistit hladinu protilátek na čk, jestli je to vůbec nutné, třeba jich má dost, testy imunity, zda to pro ní není příliš velká zátěž. Zkrátka snaž se získat čas a doufej.
Lien, no vidíš, co nás s dcerkou čeká, mě normálka z toho škubne v mozku 🙁 Co s tím dělat, jak se tomu ubránit?!
I když je možné, že za dva roky řeknou, že to rušej, protože bla bla bla. Já prostě svoje dítě do první lajny nedám!
Díky za info, holky. Právě, že mi to přišlo divné, co to je zase za novinky.
Taky jsem byla u své dr. a opět jsme diskutovaly o tetanovce, kterou nemám očkovanou. Prý má nějakou novou vakcinu, od jiného výrobce. Mám počkat půl roku a ona mi pak poví, jaké jsou zkušenosti a popř. by mi to pak píchla.