Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Očkování dětí
V návaznosti na zveřejněné článečky o očkování jsem se rozhodla založit tuto diskuzi. Snažila jsem se reagovat na požadavek lidiček, kteří si myslí, že je zbytečné o tomto nepopulárním tématu psát dokola nějaké články a pojmout to jinak nenásilněji.
Rozhodla jsem se tedy, že pokud budu tvořit článek, tak jen na základě zajímavých informací, které třeba jen tak na veřejnost neproniknou a dát tomu lepší formu.
Dám tedy prostor v této diskuzi pro vyjádření se k očkování dětí jako takovému. Byla bych ráda, aby se zde ocitly názory maminek na tuto proceduru, ať už kladné nebo záporné. Aby zde napsali ti, kteří si myslí, že právě jejich dítě mělo nějaké reakce, nebo si nejsou jisté, zda to co se u dítka po očkování vyskytlo, byla právě nežádoucí reakce na očkování.
Aby zde byl prostor pro zamýšlení se nad pozitivitou očkování v dnešní době. Přemýšlet společně o tom, co je pro naše děti v tomto ohledu důležité a v čem jim to může prospět, nebo naopak uškodit.
Ten kdo bude mít zajímavé odkazy na články či odborné studie, aby je zde mohl umístit pro ty, kterým třeba nezbývá tolik času po těchto informacích pátrat a přesto si je rádi přečtou.
Tato diskuze by se zkrátka měla stát místem pro ty, kteří tyto informace vyhledávají a toto téma jim není lhostejné.
Vyjádřila bych se k tomu Thiomersalu, zase co jsem vyčetla z té své “chytré“ knížky:
Součástí očkovacích látek mohou být kromě antigenu velmi malá množství konzervačních prostředků (thiomersal), stabilizátorů (lidský albumin) nebo antibiotik (neomycin, kanamycin a streptomycin). Tyto složky jsou nutné k zabránění bakteriální kontaminace, především při výrobě antigenu, nebo aby antigen v procesu od výroby do aplikace stabilizovaly. Tyto složky očkovacích látek se dělí:
– složky vakcíny aktivně působící na imunitní systém a vytvářející imunitu
– z hlediska protekce neaktivní složky vakcíny. Mezi ně patří stabilizátory, konzervační prostředky a antibiotika, které mohou sice působit na některou složku imunitního systému očkované osoby,ale nevytvářejí ochranu
Konzervační prostředky:
Přidávají se do vakcín, pokud existuje riziko kontaminace již vyrobené očko.látky, jak tomu bývá např. při vícedávkovém balení. Pokud jsou konzervační prostředky v monovalentních vakcínách, mohou mít vliv na imunitní odpověď dalších aktivních komponent kombinovaných vakcín.
Thiomersalu, který se používá od 30.let 20.století, je věnována v posledních letech velká pozornost. Do vakcín byl přidáván především jako prevence bakteriální kontaminace. V některých publikacích bylo poukázáno na to, že při opakované aplikaci vakcíny s thiomersalem dochází k nahromadění toxické rtuti v lidském organismu. Doposud však nebylo prokázáno jednoznačně, že by toto zvýšení hladiny rtuti, pozorované ale pouze u nezralých kojenců, mělo vliv na výskyt např. neurologických příznaků.I přesto se světoví výrobci snaží o odstranění thiomersalu z vakcín, především proto, že vakcíny se vyrábějí v jednodávkovém balení, a tak nehrozí možnost kontaminace. Navíc výrobní provozy očkovacích látek splňují přísná kritéria BSL-III a BSL-IV (biosafety level III a IV). Mikrobiální kontaminace vakcín při jejich výrobě je tedy prakticky nemožná.
Pak je tu ještě něco o stabilizátorech ve vakcínách, neopisuju vše, to bychse upsala, takže vybírám:
Stabilizátory slouží ve vakcínách pro udržení stability funkcí antigenu a oastatních aktivních komponent vakcíny. Nestabilita vede ke ztrátě antigenních vlastností.
Vysoce účinným stabilizátorem je chlorid horečnatý (MgCl2) u perorální vakcíny proti dětské obrně, stabilizuje spalničkový virus. Jedna z očkovaných látek proti klíšťové meningoencefalitid obsahuje stabilizítor sacharozu. Další výrobce používá humánní albumin.
Ve vakcíně proti žluté zimnici je kombiance laktozy, sorbitolu nebo sorbitolu a želatiny. Pro teoretickou možnost přenosu spongiformní encefalopatie dochází k výcoji alternativních stabilizátorů, které neobsahují bílkovinu bovinního původu.
Co se týká zde diskutované vakcíny proti pneumokokům, mám tady nějaká čísla, co se týká kombinace s pertussí, než. reakce na to atd. Pokud byste chtěli, zase opíšu, kdybyste chtěli je znát.
Peťko, nejsem si jistá, jak dlouho se přeočkovává, počítám ale, že to spadlo do vyhlášky platné od 1.6.2001. Tam zavedli taky povinnou hepatitidu B a hemofila, já tenkrát neměla žádný jasný odpor vůči očkování, ale spíš, jestli se to dá říct, minimalistický postoj. Hodně mě rozhodilo, že můj novorozenec se narodil několik dní po 1.6. a musel dostat toto všechno povinně, kdyby to byl stihl o týden dřív, mohl mít pokoj přinejmenším od hemofila a B-hepatitidy.
Infanrix je na trhu od cca 2000, dostalo ho už spousta dětí, tehdy se ale připlácel. Hrazená je právě dávka v 5 letech, protože jako vakcina s bezbuněčnou pertusovou složkou má skutečně výrazně méně vedlejších projevů.
Účinnost očkování – kromě neštovic, na kterých Jenner svou tezi postavil, není jasné u ŹÁDNÉ vakciny, jakým mechanismem navozuje imunitu. Některé vakciny podporují tvorbu protilátek, ale je zřetelné, že to nejsou hladiny protilátek, co proti těmto nemocem chrání – alespoň po prodělaném onemocnění bývají hladiny protilátek v krvi po nějaké době nezjistitelné, i když ochrana trvá.
Pomocné látky jsou kapitola sama pro sebe. Údajně dokonce nemusí být u nových vakcin uváděno složení jmenovitě, protože se jedná o patentované výrobní tajemství, musí se ovšem doplnit, pokud bylo přidáno něco po patentování. Nevím, jestli je to pravda, protože situace kolem očkování je neprůhledná a to mi vadí hodně moc. Může být, že očkování skutečně chrání společnost před epidemiemi konkrétních nemocí, ale nemusí to být temná studně, do které spadne vše do velikosti dvoupatrového domu, aniž by se hladina byť pohnula. To téma by mělo být vytaženo na světlo, a rychle.
Sončo, ono očkování proti více nemocem najednou má i výhodu, možná nemalou, kdo to dokáže vyčíslit, fakt nevím. Jde právě o ty pomocné látky, některé slušně toxické. V jedné injekci jich dítě dostane méně než ve 3-4. Snaha ochránit dítě před nadbytečnou aplikací přídatných toxických látek taky není marná, s Hexou máš 3 základní injekce, kdyby to bylo zvlášť, dostaneš se přibližně na trojnásobek. Někdo by rozdíl vyčíslit měl, ale jak se ukazuje, není to ničí povinnost, ani firem, ani států…
Sončo,ne u nás se zatím používá (používala) v převážné většině, když ještě nebyla Hexa, vakcína INFARIX HIB (záškrt, tetanus, č.kašel a hemophilius typu B). Nebo ještě přesněji v případě mé dcerky. Teď když bude přeočkována v pěti letech, tak nejspíš dostane INFARIX, ale ten bez HIB, protože HIB se přeočkovávat nesmí v pěti letech. Dotaz který jsem směřovala na instituce se týká očkování v deseti letech, kde existují jen dvě přípustné varianty vakcí, kdy jednou z nich je Boostrix (s neznámou, zda proti č.kašli bude dítě imunní) a nebo ta druhá DIPHTERIA, TETANUS AND PERTUSSIS , kde je obsažen Thiomesal a není u nás zakázaná.
Ještě mi neodpověděli a jsem dost zvědavá, co napíší.
Horempádem, to je strašný. Takže jestli do dítěte nechci vrazit šest nemocí v hexe, tak může dostat lepší s Thiomesalem.
Aspoňže ten Prevenar jsem nenechala dětem naočkovat. A jsem zvědavá, až se mi dostane do ruky Kačenčina karta, jestli ty pravidelné sople, které se jí objevily po půl roce života, souvisí s hexou.
Sončo, to je jediné, co jsem v příbalové informaci našla 🙁
*Konjugován s nosným proteinem CRM197 a adsorbován na fosforečnan hlinitý (0,5 mg).
Chlorid sodný, voda na injekci.
Ahoj Sončo, tak tohle tě asi šokne, ona vakcína proti tetanu, záškrtu a č.kašli s Thiomesalem se používá u:
Dávkování
1 dávka – 0,5 ml.
Základní očkování proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli se provádí u dítěte v době započatého devátého týdne života třemi dávkami očkovací látky
v měsíčních intervalech, čtvrtá dávka se podá v osmnáctém až dvacátém měsíci života.
Přeočkování proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli se provede v pátém roce života.
Další přeočkování proti tetanu se provede ještě ve čtrnáctém roce života a pak vždy v desátém roce po předchozím přeočkování.
Takže tady v ČR to ještě nezaregistrovali! Vakcína je opravdu zde v ČR registrovaná , není zakázaná, ani nemá omezené použití je zkrátka povolená a aplikovatelná!
Matně si vybavuji, že v tom slovenském dokumentu se zmiňovali, že vakcíny s Thiomesalem se nesmí používat pro děti. Že by tam byl limit jen do dvou let?
Četla jsem Prevenar a to je síla. Každé páté očkované dítě má dočasné problémy s pohybem končetin. Ještě je tam poznámka, že k více reakcím dochází při současném očkování proti černému kašli, pak skoro 40 procent dětí má teplotu nad 38 stupňů. Jo Slováci jsou hlavy.
Někde jsem narazila na poznámku, že je v Prevenaru rtuť, ale ve složení to nemůžu najít. Pomůžete prosím?
Jo a Prymulovi jsem to poslala také 🙂
Takže našla jsem si kontakt na Ústav imunologie FN Motol, na primářku dětského oddělení imunologie MUDr. Šedivou. Uvidíme, co napíše, podělím se 🙂
Tak odesláno 🙂
Sončo, no to je mazec 🙁 U vás to taky vedou hezky. Hele já nevim, tohle vymysleli tady v Čechách můžeš se podívat na SUKL na očko kalendář, tam to najdeš.
Ale s těmi pneumokoky jsi mě dostala. To už není normál, to mi neříkej, že tohle není cílený obchod. Vždyť kdyby tam seděl někdo normální, tak tohle nemůže vživotě vymyslet.
Jak psala Ivča zkusím poslat dotaz na imunologii, jestli tam mi osvětlí co za vakcínu se bude tedy pro to přeočkování proti černému kašli vlastně používat. Snad se mi dostane uspokojivé odpovědi.
Ještě k těm dvoum vakcínám Boostrix a ta druhá. To je výběr že? Buď dítě dostanu tu, u které je přímo napsáno, že není známo jestli se vytvoří vůbec imunitní odpověď nebo ta ve které jsou jedy jako je Thiomesal!