Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Nepřeháním to?
Přesunuji z poradny (Jarmila):
============================================================================
Ahoj holky, snažím se dávat pozor na zdravou výživu, pod vlivem toho, co kde čtu, slyším. Synovi jsou 2 a stále hlídám, co jí. Nejsem ta, co od roka dává vše. Takže nedávám nic smaženého, kořeněného, ale ani uzeniny, šunku (četla jsem, že i ta dětská je lepší od 3let), čokoládu výjimečně. Lipánky a Bobíky nejí, ovocné jogurty taky ne, má rád bílé. Teď občas dám bonbony typu lipo a želé. Někdy je to obtížné, když jsme někde s kamarádkami a jejich )i mladší) děti jí vše, vysvětlovat synovi, že on to ještě nejí… Takže teď už na návštěvách neřeším.
Poslal Leenca
Tak já se taky přidám, u našich vaří spíš taťka, ale jak to není krkovice nebo bůček (pěkně prorostlé), tak to není oběd. A i když jsme pozvaní na oběd a oni se snaží vařit trochu dietněji, stejně mám po návratu pravidelně zažívací potíže, neboť je to mastné… Asi je to o zvyku. Ty staré už nepředěláme a my vaříme (myslím) dobře a podstatně dietněji. A teď už taky chvátám vařit, nebo u toho prosedím celý den…kuš 🙂 (jo, vařím dnes rajskou) :)))
Leenco..no my se s manželem shodnem jak u tchánů tak u našich,že jídlo je slané:-))) Takže jsem svého času nakoupila solčanky a rozdala na obou stranách s prosbou aby kořenili tímto když jsme pozvaní na oběd…a do roku a půl jsem nosila vlastní jídlo pro prcka…
Jinak třeba jedna moje známá krmí děti asi vším co jí sama, děti zatím vypadají zdravě,ale když ji potkám a 18měs prcek má v ruce balíček českých mastných,slaných brambůrek a baví se že bude mít na oběd smažené řízky,no….myslím,že to je její volba a že dítko by si samo takový jídelníček nezvolilo….
Brrrr, to už je teda na sociálku !
Tak já vám dám jiný případ: byla jsem v porodnici s paní, která rodila čtvrté dítko, byla to taková prostší žínka, kterou jsem shodou náhod znala, protože dřív patřila bydlištěm pod úřad, kde pracuje moje mamka. Taková ta, co ví, jak s dětmi, žádné crcání, ať si zvykají. Sama se cpala vším možným, kojení, nekojení, dítě pak brečelo bolestí bříška celé noci… Tři měsíce po porodu jsem mluvila s jednou známou a ta mi říkala, že tahle matka údernice málem o dítě přišla, protože mu ve třech měsících dala (sedněte si!) dršťkovou polévku! Dítě se začalo dusit, přivezla ho k doktorům a oni mu z krku vytáhli snad deseticentimetrovou vařenou dršťku… Já být na místě toho lékaře, tak matku na místě praštím.
Ano, nakrmte svoje děti čím chcete, ale přemýšlejte u toho. Určitě je vhodné něco zařazovat až od určitého věku. Podle této „matky“ jste všechny udělaly pro správný jídelníček svých dětí maximum.
🙂 Sončo, tak mu to přej 🙂 Martasko, tos mi připomněla (taky už jsem to někde asi psala), jak mi sousedka radila, ať dám i miminku od každého, co jíme my (rozumněj – třeba i guláš, zelí s knedlíkem a tak), ať si zvyká :)))- no příšerné! Ale jinak, jak už bylo řečeno, pomalu a postupně zavádět normální stravu, a hlavně se řídit rozumem. Taky si myslím, že děti, které vyrůstají jen „na semínkách“ (obrazně řečeno) se pak vrhají naprosto na všechno, nevidím důvod, proč prckovi sem tam kousek čokolády nebo bonbon nedat, když to vidí třeba ve školce u jiných dětí. Když se doma vaří zdravě, to mu oragnismus určitě nepoškodí.
Taky jsem ráda, že nejsem jediná, kdo omezuje své dítě. Kuba má 2 roky a bezmléčnou dietu, takže nemůže skoro nic sladkého. Teď měl navíc chvíli ekzém a protože nevím z čeho, tak jsem vysadila všechno podezřelé ovoce a zeleninu, dětskou šunku a pod. V podstatě mi přijde, že žije na jablkách, banánech, zeleninových polévkách, piškotech, chlebu a kefíru.
Nejhorší je, když jím třeba pomeranč a on začne ukazovat a říkat: „Toto Kubík může.“
No a asi je ze mě zoufalý, protože včera v MC se v nestřeženém okamžiku vloupal do šuplíku vedoucí a přistihla jsem ho s kusem čokolády v ruce a puse:-)
Jéé, holky, potěšily jste mě :-))
Taky jsem pro zlatou střední cestu, ale každá maminka ji má trochu jinde… A já pod vlivem VD podobně jako vy 🙂
U nás babičky ví, že čoko ani lízátka a cucavé bonbony nejí, tak to nenosí. „Problém“ mám s tchánem – dědečkem, ten by prckovi dal vše od sebe z talíře. S tím nesouhlasím. A hlavně, jak by to podal – pojď, ať to maminka nevidí!
Taky jsem kvůli malýmu začala vařit zdravěji. Teď, když jíme u manželovy maminky (výrobně vaří), občas se s manželem shodnem, že je to hrozně mastný.
Teď jsem si ještě vzpomněla na jednu veselou příhodu … bydlí s námi ve vchodě rodina, řekla bych poněkud zvláštní a ty mají klučíka jen asi o 6 týdnů staršího než je náš Filda. Když bylo klukům 8 měsíců, tak se nám tatínek chlubil, že malý s ním každý den svačí když přijde z práce rohlík se šunkovým salámem a uzeným sýrem. Asi jsme se tvářili divně a on prohlásil, že jestli o tom nevíme, tak že prý co dítě do roka neochutná, tak už v životě nikdy nebude jíst a nebude mu to chutnat. No i takový názor je možný…
No a nedávno jsem byla svědkem, jak na kluka maminka volala na schodech, že si zapomněl svačinu do školy a házela mu pytlík brambůrků – a to je doma a ten chleba by mu mohla klidně namazat.
Leenco, myslím, že neděláš nic špatně. Nevidím důvod cpát dítěti ve dvou letech všechny možný sladkosti a uzeniny, když to nezná, tak to nevyžaduje, na návštěvách je to někdy těžký, ale dá se to uhlídat.
U nás to bylo tak, že Filda měl do tří let jaterní dietu, takže do té doby nemohl žádné smažené, žádné uzeniny, měli jsme tak „argument“ pro různé rýpali z rodiny. Teď je mu 6 a z uzenin jí jenom šunku, my už by jsme mu i něco dali, ale on to odmítá pozřít, ve školce mi vždycky učitelka hlásí, že všechny děti snědli párky a čočku nechali, jen Filda obráceně. Co ale odmalička odmítá jsou mléčné výrobky. Nepije mléko a jediné co sní je bílá Activia, je to zvláštní, ani mu nevadí mít jí každý den. A miluje buchty a knedlíky.
Eliška měla zase do roka bezlepkovou dietu, pak se prokázala „jen“ alergie na čokoládu, kakao a oříšky, takže zase „argument“. Jinak jsme už ale byli více tolerantní než u Fildy, je to prostě druhé dítě a už vidí u bráchy, co jí a chce to taky. Sladkosti nekupujeme doteďka (až na vyjímky), úplně si vystačíme s tím, co dostaneme.
Radím držet se zdravého selského rozumu a nic nepřehánět. Jinak se určitě nenech od nikoho „zlomit“ a jednej tak, jak to cítíš ty, přeci jenom jde o tvoje dítě a jeho zdraví. Rozhodně o nic nepřijde.
Já jsem spíše opak, od půl roku jsme začali dávat příkrmy a os roku jedla malá v podstatě to co my. Já se díky tomu naučila vařit s menším množstvím soli :-))). Na dovolené ve Španělsku, kdy byl malé 1 rok + měsíc, jedla místní jídlo. Uzeniny (čas od času párek, salámy) jsme začali dávat po druhém roku.