Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Studená sprcha
Holky, zajímal by mne váš názor na tohle: Někde jsem četla, nebo slyšela, že když dítě má záchvat ale myslim, že brečí, nechce zrovna nic dělat, neposlouchá a prostě řve, že se má dát ihned do vany a polít studenou sprchou i v oblečení? Jaký máte na to názor a už jste to dělaly? Díky Pavla
Tak já osobně jsem jako malá tak histerčila v obchodě, že chci bábovičky (mamka už je pro mě měla koupený, páč jsem pak měla mít svátek) a telila jsem se a telila až dokud mě mamka nedotáhla domů a nechrstla mi hrnek vody do obličeje. Pak jsem prý přestala a mamka se bála, že s toho začnu koktat, což se naštěstí nestalo a napříště prý vždy jen stačilo vzít do ruky hrneček a byl klid.
A já osobně se tady přiznávám, že jsem jednou syna i v oblečení osprchovala. Byli jsme na návštěvě, byli mu asi 2,5 roku, on se začal vztekat, že nechce jít domů,válet se po zemi, kopat okolo sebe. Já s kamarádkou jsme ho nemohli vůbec oblíknout co dělal (bylo to v zimě), nemohli jsme ho udržet, co jsme mu pracně oblíkli on si sundaval když jsme mu oblíkali něco jinýho, nakonec jsem ho dotáhla domů, bylo to hrozný, histerickej řev a nešel nijak uklidnit, mě chytil amok, slíkla jsem mu bundu a čepici, postavila do vany a osprchovala. Okamžitě přestal a pak jsem ho slíkla, zabalila do osušky a asi půl hodiny jsme se k sobě tulili a já u toho brečela. Přišlo mi jako by se tou sprchou probral z nějakýho stavu kdy ani sám nevěděl, co se s ním děje.
Vztekání jsme se tímto nezbavili, ale už nikdy to nebylo takhle hrozný, vždy jsem mu pohrozila sprchou a on začal skákat že jo a lezl do vany a tím pádem bylo po vzteku.
Není to asi ideální takhle řešit dětský vztekání, ale v tu chvíli jsem už vážně nevěděla co mám dělat.
Moje kamarádka (mimochodem dětská doktorka) takhle jednou osprchovala dceru kamaráda…. Dal jí dcerku na hlídání a šel se odreagovat do kina s maminkou a sestrou (nedávno před tím mu totiž zemřela žena). A protože Kačenka nebyla moc zvyklá na hlídání a být bez rodičů, tak dostala záchvat a nic nepomáhalo a dokonce i blinkala. Tak jí Zuzka dala do vany a osprchovala a po chvilce byl klid a Kačka relativně v pohodě. Samozřejmě volaly tatínkovi, aby přišel, ale přežila bez újmy.
Taky se mi to zdá docela dost drastické, ale nevím…. když je opravdu mimo sebe, tak ten šok asi fakt pomůže, něco, jako facka, když někdo hysterčí, akorát pro dítě asi trošku „přijatelnější“….. Naštěstí zatím Majda takové záchvaty nemá 🙂
Abych řekla pravdu, docela koukám co zde čtu.
Můj názor je jasný. Jsem proti.
Já mám taky někdy špatnou náladu a vztekám se. Ale moje okolí mě nikdy nehodí pod studenou vodu. Proč bych to měla dělat já dítěti?
Nedávno jsem četla článek o vzteku dítěte. Kde autor píše, že emocionální slovník dítěte je omezen. I proto se začne vztekat, neumí to vyjádřit jinak.
Já tedy raději zůstanu dál u své výchovné metody a budu se snažit dítěti pomoct zvládnout jeho vztek jinou metodou.
Já bych na to asi neměla nervy, ale manžel vždycky při vzteklých záchvatech Jáji vzpomíná, jak jeho spolupracovnice vždycky postavila dceru do vany, vzala hrníček studené vody a chrstla jí to do obličeje. Pozděj stačilo hrníček ukázat a časem jen vzpomenout;o)
Já jsem zatím jeden hysterák řešila u umyvadla omýváním obličeje. Bylo by super, kdyby to nebylo potřeba, že?:oDDD
Tak já jsem Sama uklidňovala takhle jen jednou, vzbudil se po obědě a vřískal jak pominutej. Šla jsem mu opláchnut pusinku a nezabíralo to. Asi po dvaceti minutách hysterickýho řvaní z něho vypadlo, že ho bolí ouško. Jeli jsme na ORL a píchli mu ho. Chudáček.
my mame teda superhysterku,kuli každé blbince ,i špatný pohled stačí,leží na zemi,vříská,buší hlavou do všeho,ale to sou rány.nedávno přišla na to že když si otevře troubu,muze si na ni stoupnut a sundavat hořáky.nepomáhá nic aby toho nechala.kdyz ji chceme sundat začne hystericky řvát a válí se po zemi.studenou sprchu nám už doporučila mamka i doktorka.(nepomáhájí ani sirupy na uklidnění,SEDALIA je pro ní jak voda,naprosto bez učinku)
Holky, sprchu jsem nikdy nepotřebovala, ale zažila jsem u kamarádčina syna, že začal plakat a nadechl se a nemohl vydýchnout. Zmodral a sklácel se! Tenkrát jsme ho s druhou kamarádkou popadly a nastříkaly mu vodu do obličeje a on dech chytil. Nedávno se to stalo mému prostřednímu, taky začal plakat, ale bez hlasu, jen otevřená pusinka a sípal, nemohl popadnout dech. Takže jsem mu taky stříkla vodu do obličeje, on se lekl a začal znovu normálně dýchat. Doktorka říkala, že se to dětem v tomhle věku může stát, že je jim jako uzavře nějaká záklopka v krku a nemohou vydechnout. Radila právě zatřepat dítětem nebo stříknout vodu do obličeje, ale sprcha je dost radikální, to by možná fungovalo spíš u hysterického záchvatu, ale ještě lépe jako varování.
Já teda v tomto vlsstní zkušenosti nemám , ale moje matka mi kdysi říkala, že moje sestra, když byla malá, měla takové děsné záchvaty vzteku.Doktorka jí řekla, aby jí vždycky strčila hlavu pod studenou vodu.Tak to matka udělala a prý to zabralo.Asi 2x a bylo po takových záchvatech.
Osobně to neuznám, nedokážu si představit, že bych dítě strčila pod ledovou vodu.I když, někdy to význam asi má, máma říkala, že to bylo fakt děsný, že se ségra skoro vzteky dusila atd..
Tak já studenou sprchu nijak neuznávám, ale zabírá u nás (v extrémním případě vzteku) obyčejné zrcadlo. Dívá se na sebe a pak ho to přejde.
Tak u nás není o vztekání nouze, minulý rok jsem vlažnou sprchu použila na Kubu, protože se mi 20 minut ve vzteku válel po zemi, kopal, ječel, strhával si ze sebe oblečení, které jsem mu oblékla (zrovna jsme byli na odjezdu … bohužel jsme nestihli sejít ani schody a pořádně vyjít ze dveří, autobusu už jsme mohli jen zamávat, mladší byl několikaměsíční mimino …), vtáhla jsem ho zase do patra do koupelny, omytí obličeje nepomohlo, tak jsem ho sprchla vlažnou vodou i s oblečením. Bylo po vztekání a od té doby byl docela klid. Stačilo tuhle událost připomenout. V létě v období, kdy byla zavřená školka měl taky jedno hodně krizové období, ale zvládli jsme to. Momentálně poslední týden je u nás opět ve znamení šíleného vzdoru a vzteku, kdy odmítá poslouchat … řeším to domluvou, pokud neposlechne napotřetí, plácnu po zadečku (budou mu v únoru 4, moc dobře zná zajetá pravidla a svoje současné chování si uvědomuje). Pokud se vzteká dál, odnesu ho do jeho dětského pokoje do postele a zdůrazním mu, že ho mám ráda, ale jsem smutná z toho, jak se chová a že bude v pokojíku tak dlouho, dokud si neuvědomí, že jeho chování je špatné, nechám otevřené dveře, aby se případně nebál a odejdu. Většinou se do půlhodiny vytrucuje, někdy leží a povídá si sám pro sbe, jak jsem blbá, škaredá … někdy maluje, prohlíží knížky nebo si hraje. Myslím, že je to vzhledem k jeho věku adekvátní.
To jsem ale moc odbočila od té vody, na mladšího platí při dlouhotrvajícím vzteku stříknutí studené vody do obličeje. Kdybych ho totiž vzala, že ho odnesu do koupelny, bylo by po vztekání a v koupelně by tím pádem nevěděl, proč jde pod vodu. Takže by to ani nemělo smysl a výchovný efekt.
Studenou sprchu mi na vztekání doporučil i náš pediatr. (Určitě to ale myslel jako vyjímečné opatření, které by se nemělo stávat samozřejmostí nebo pravidlem).