Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
císařský porod pro a proti vaše zkušenosti
Ahojky, vím,že tu někde podobná diskuze probíhala, do porodu mám sice daleko, ale s kamarádkou jsme to probíraly také čeká mimi a už čtvrté:-), ale neznáme nikoho kdo ho prodělal aby jsme to mohli porovnat. Zajímala by mě fakta a osobní pocity a výhody či nevýhody. Přiznávám se nejsem hrdina a ani jeden porod jsem neměla krátkej, děti obě velké a jednomu pomáhali ven kleštěma. Nechci ani tady probírat jak se člověk cítí jako žena když porodí přirozenou cestou, tak už jsem si dvě odrodila a ráda bych to ted měla tou příjemnější a méně bolestivější cestou. Zní to asi blbě, ale od druhého porodu snáším jakoukoliv bolest mnohem hůř a z porodu mám obavy. Ale ráda bych fakta od těch kdo tím prošel abych mohla porovnat. Moc díky za čas věnovaný odpovědi
U nás v porodnici dělají císaře jen v nutných případech ,a snaží se o všechno možný aby žena porodila normálně.
Já sem si bohužel císaře prodělala.dělají jednu jizvu v pod břišku.,jizva se krásně schová do kalhotek a ani v plavkách není vidět.Ale nevidím že by císař byl o něco lepší ne ž klasický porod.Je to tak na stejo,císař je prostě operace a velký zásah do těla.Jizva bolí,dostáváte injekce na stáhnutí dělohy,atd…A ze své zkušenosti ,blbě se po císaři rozkojuje!! Já stím měla velké problémy,.Tak záleží na vás ,jestli vám císaře někde udělají na přání.
Já rodila jen jednou, dvojčata – předčasně a dost akutně. A právě císařem.
Holky byly maličké, zůstaly dlouho na novorozeneckém – a já byla nakonec ráda. Jo, vzpamatovávala jsem se z toho dlouho. Celé dny (byla jsem u rodičů) jsem prospala, vstávala jsem jen na jídlo, trošku hygieny a odstříkat mlíko pro holčičky. Dlouho jsem se pak vracela do normálu – dovézt mlíčko holkám do porodnice, sama jít na vycházku – hned jsem byla utahaná a skoro až na omdlení.
Ale zvládla jsem to, co mi zbývalo, že.
Nebyla to moje první operace, ale asi “nejhorší“. Několik dnů po zákroku jsem nevěděla, jak si lehnout, jak se zvednout – bolel mě takřka každý pohyb, každá pozice a poloha…
Jizva pak byla citlivá (tedy spíš necitlivá – takový divný pocit) snad rok. A to jsem poctivě denně masírovala bambuckým máslem.
Dlouho jsem měla problém s prádlem – aby mi nekončilo někde kolem jizvy – to bylo děsně nepříjemné. Takže jsem nakonec dost dlouho nosila “bombarďáky“ až někam do pasu. To už je spíš ta úsměvná část.
No, ale na císaře bych asi dobrovolně nešla.
Bamisko, jak víš, tak i já jsem rodila za pomocí sekce. Nabídnu ti několik pohledů na věc, po tom co jsem to tu již dříve prodiskutovala na VD.
Za prvé, pokud by mi chtěli packat porod, tak jako poprvé, tj. že mi ho všemožně zbytečně urychlovali, aby pak po třech hodinách po nástupu do porodnice udělali sekci, tak raději si ho nechám předepsat na přání 🙂 Nerada bych, aby se mi do porodu naváželi, a pak to takto řešili. To ať to raději naplánují, tak abych prošla všemi vyšetřeními, aby se eliminovalo riziko, které vzniká při akutním SC.
Jinak absolvovala jsem ho pod spinální analgezií, tudíž jsem byla při vědomí. Bylo to tak rychlé, že ani píchnutí do zad jsem nevnímala jako nepříjemnou nebo bolestivou záležitost. Jen tím, že jsem měla silné a velmi časté kontrakce, tak jim chvíli trvalo, než se trefili. Museli čekat na vhodnou chvilku, kdy jsem se nekroutila bolestí 🙂
To že jsem byla při vědomí, jsem vůbec nevnímala jako nepříjemný zážitek, tedy samotnou operaci. Bylo to velmi rychlé a velmi příjemné hned dcerku vidět. Jinak, když mě pak dávali dohromady, tak mi to připadalo dlouhé a pamatuji si, že jsem neustále otravovala anesteziologa, jestli už to mají hotové :-))
Při samotné operaci jsem necítila nic nepříjemného, tedy až na okamžik, kdy dcerku vyjmuli, to byl pocit, jak jedna otočka na centrifuze, ale jinak ok.
To že se se šitím piplali, jsem nakonec ocenila, neboť jsem neutrpěla žádný zánět, ani jiné komplikace a vše se krásně zhojilo.
Jenže hojení, to je to , oč tu běží. Ani nevíš, jak jsem záviděla maminám, které po přirozeném porodu po pár hoďkách vyskočily z postele a staraly se o mimi 🙁 Jenže vůle matky je bezmezná, takže i když to bolelo jako čert, tak jsem se po 12 hod od operace začala snažit chodit, tak aby mě co nejdříve odpojili od všech hadiček a vyndali dreny, abych se mohla starat o malou. Co ti budu povídat, na každou injekci morfinu, jsem čekala, jako na svátost 😀 Injekce na zavinování dělohy mi dávaly zabrat, jizva taky, takže tišící prostředky byly osvobozením.
Jinak ještě hodně dlouho po měla problémy s pohybem. Nevěřila jsem gynekologovi, že hojení trvá půl roku, ale bylo to tak. Musela jsem dávat pozor na zvedání zátěže, kvůli stehům apod. Prvních pár týdnů mě trápilo, že jsem se bezbolestně nemohla ohnout k dcerce nebo si ji na sebe položit, protože to bolelo jako čert.
Vše se ale zhojilo, a tak se na to zapomene. Po těchto zkušenostech bych ráda udělala vše pro to, abych mohla rodit normálně. Ale jak jsem napsala, kdybych měla rodit znovu způsobem jako prvně, tak raději SC, bohužel. Doufám ale , že snad najdu zařízení, kde se mi do porodu nebudou navážet, pokud to nebude nutné, že mě správně vyšetří před porodem a změří mimi, jestli projde porodními cestami. Že budu mít svou PA, která se mi bude věnovat a rozumět mým pocitům, takže vše proběhne v poho.
Tudíž i tobě hodně štěstí v rozhodování, za mě vítězí přirozený porod 🙂
Ještě mě tak napadlo v souvislostí s rekonvalescencí po porodu,u druhého porodu mě nenastřihávali a můžu říct,že šestinedělí bylo jako silnější a delší menstruace a normálně jsem si sedla druhý den po porodu,takže to má taky něco do sebe:-)
Ahojky,nevím jestli Ti uz na tohle téma někdo psal,tak přidám svoji zkušenost.Rodila sem v unoru,porod mi vyvolávaly 40hodin nic příjemnýho…pak nastaly nějaký komplikace a museli rychle udělat císaře,byla sem ráda,že to mám za sebou..nevim jak to je po normálnim porodu,ale bolesti sou i po tom dost velký,píchaly nám každý 3hodiny injekce proti bolestem,ani děti sme první 3dny u sebe nemohly mít,jen na kojení..a všechny co sme byly po císaři sme hodně zápasily s kojením,a některý se nerozkojily vubec a musely přejít na UM.po propuštění domu sem se ještě tři měsíce dávala do kupy,a ostatní maminy na tom byly dost podobně.Nevim jestli sem ti nějak pomohla v rozhodování,ale já bych dobrovolně už na císaře nešla!ale nemuzu srovnávat s normálním porodem,tak ti aspon přeju příjemnější zkušenosti!!!!
Bamisko chápu tvoje obavy z porodu,osobně jsem měla z druhého větší strach než z prvního.Nicméně plánovaný císařský řez není řešením..to psaly snad všechny holky přede mnou.Dnes se dá od bolesti pomoci třeba i tím,že se psychicky připravíš,homeopatiky až po epidurál.Není stejně vyloučené,že se k akutnímu s.c. ,,nedopracuješ“.tím tě samozřejmě nechci strašit,ale ona ta příprava může pomoci a tak není na škodu projít si kurzem,seznámit se s porodnicí,pokud by jsi chtěla alternativní porod,zjistit si informace,tak ať nejsi vykulená kde vlastně jsi a co to po tobě chtějí:-)a potom si myslím,že si to příroda stejně ,,zařídí“ sama.Když rodila moje sestra,tak mi volala celkem úpěnlivě co se to děje..atd.. a moje uklidnění bylo?,,neboj se,oni ti ho tam nenechají napořád“:-))její reakci bych vám přála slyšet,ale po té si zanadávala-na mě,se začala smát a za chvíli byl synoveček na světě:-))Tož ti přeji pohodové těhotentsví a žádné zdravotní potíže:-)
moc vám všem děkuji za zkušenosti a názory, opravdu jsem neměla žádné zkušenosti s tím jak to probíhá a ani nikoho s kdo tím prošel, musím říct, že po přečtení všeho mi běhá mráz po zádech a nevím proč jsem měla zaryto, že císař je bezbolestnější, tak nějak si říkám, že doufám, že nebudou komplikace a odrodím přirozenou cestou….díky moc tohle jsem asi právě potřebovala slyšet
Já jsem po neplánovanom cisářskom řeze (3roky) a musím říct že to bolelo pořádně.Prvé dva dni jsem dostávala něco na bolest ale pak jsem se už rozkojila a nemohla jsem dostat nic!Bolelo to prvích 14dní a nejhorší byly rána.Rozkojila jsem se až 3 den a malý zhubnul o 400g za 3dní.Hojilo se to dobře a bez komplikací.Nevím jak to bude u druhého ale gynekoložka říkala že asi opět!Mám uzkou pánev a jsem po operaci hemoroidov po 1 těhotenstve,tak asi proto mi chce dát indikaci k cisáři!
Ještě jsem ti ,ale měla napsat, aby nevznikla mýlka – není to procházka růžovou zahradou. Rána se hojí déle. Jizvu jsem měla malou , krásnou a do dnes není vůbec patrná. Záleží komu se dostaneš do ruky, jak je šikovný a zkušený. Rána se ,ale musí zahojit a to trvá. Dlouho jsem se nemohla narovnat, jak mě vše táho a bolelo. V mém případě to byla nutnost malý měl pupečník kolem nožičky asi 3x obtočený. Jinak by to nešlo. Něco jiného je císař plánovaný a v celkové anestezii a něco jiného akutní pro nepostupující porod. Porad se s lékařem jak on to vidí, ahojky Aimy
Ahojky, nějakou zkušenost mám, ale už je to 10 let co se náš kluk vyklubal císařským řezem. Byl to můj třetí porod . Nemohla jsem si vybírat, ale přiznám se ,že mi to vůbec nevadilo , že neporodím klasicky spontáně. Druhý porod mi dal pořádně zabrat a asi jako ty od té doby hlře snáším bolest. Tenkrát do poslední chvíle mi dělali UZV jestli se mimčo neotočilo( byl v příčné poloze a nedalo se tehdy rodit císařem na přání ale pouze z indikace lékaře. Měla jsem epidurál, kterého jsem se bála ,ale doktor mi řekl, že je to pro dítě nejlepší, tak jsem zklapla pusu a neprotestovala.Mohu ti poradit, jen tolik je to zážitek, protože nic necítíš jen teplo a pak ti dají do náruče miminko. Popravdě bolesti jsem měla ,když odezněla anestezie, ale dalo se to vydržet. Nepřijemný byl nekontrolovatelný třes celého těla co jsem měla po porodu. Třeba to už dnes je jinačí. Pro miminko, je to rozhodně šetrnější cesta – na hlavičku měl ji krásně kulatou . U mě čekali až budu mít kontrakce a porod začne sám . Pak jsem šla na ten uzv a rovnou na sál. U tohu epidurálu je trochu nečpřijemné to umrtvení do páteře. Anestezie do páteřního kanálu. Napíchnul to hned na poprvé krásně ,ale já měla strach. Sestra mě držela za ruku a mohla jsem mít i sluchátka s hudbou. Já ale poslouchala doktora co povídá a pak jsem ho uviděla. Když mě odváželi ze sálu byla jsem štastná a usmívala jsem se. Jedna pacientka co seděla před sálem na mě užasle hleděla a divila se , jak jsem štastná a spokojená. To jsem byla protože náš první syn(2 těhotenství) byl hrůza porod a dětátko nemocné napořád. To jsou mé zkušenosti i když z minula snad ti trochu přiblížili císařský řez.