Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
očkování
Dobrý den, nechci nechat očkovat své dítě, Funguje nějaká školka, kam by ho i přesto vzali?
Ájíku, rozhodně v případě slova farmakum je to myšleno na léky obecně, já jen abychom si to uvědomili, že když přijímáme lék, tak při vědomí, že z určitého úhlu pohledu je to zároveň jed.
Očkování z toho podle mě není výjimkou.
Holky, to nemusíme mluvit jen o lécích – podívejte na rostliny – třeba takový břečťan… je považován za jedovatou rostlinu, ale určitý výtažek z něho je léčivý… a takových bylin je mnohem více.
Zrovna tak léky obecně – když si vezmeš předepsané množství, uzdraví tě. Vezmeš víc, otrávíš se (nebo si minimálně způsobíš zdravotní problémy). To jen na odbočku 🙂
Virenko souhlasím, že látky přidané k očkování nejsou košer.
Když se budeme bavit o lécích, tak stačí si vzít lék proti bolesti hlavy a v příbalové informaci se dočteš, že může způsobit bolest hlavy 😀 Každý lék se může stát i jedem.
Stačí příklad těhotenství. Když je žena těhotná, tak si nesmí vzít prakticky nic. Vždyť i obyč kapky na rýmu jsou zakázány z důvodu možného dopadu na vývoj dítěte.
Takže kdybych dítě chtěla uchovat v tomto ohledu „čisté“, tak bych musela nemoc (spálničky, zarděnky, TBC) léčit homeopatiky, abych ani při léčbě do dítěte nedostala „jedy“. A ani ty bylinky mě moc neuklidňují, protože jich existuje taky dost, které v malém množství pomohou, ale v nepatrně větším uškodí. Tak nevím. Začítala jsem se do různých studií, ve vztahu k článkům (http://www.khsova.cz/01_odborna_cinnost/smd.php), a nějak mi prostě nesedí myšlenka přestat očkovat. Ale to je jen můj názor, maminky poškozených dětí, lékaři nebo kdokoli jiný, si může myslet něco jiného.
Ajiku, v jistých věcech ti dávám za pravdu. Jak už jsem psala u nás v rodině je to o cestování. Není vyjímkou návštěva Afriky nebo Thajska, nebo teď nedávno Kuba. Jde o to, že když nyní dcerka bude cestovat s námi, tak nechci riskovat, že v zemi, kde očkování není normou, aby něco chytila. Vím, že existují ještě specifická očkování pro danou zemi, ale právě ty nemoci, které jsou u nás proočkovávány běžně, tak jinde jsou ještě hojně rozšířeny. Takže v našem případě, by to bylo úmyslné vystavení dítěte riziku onemocnění.
Co se týká atb, tak naše dr není jejich velký zastánce a jediné, kdy dcerka dostala atb bylo na angínu, což asi většina znalých pochopí. Jinak atb indikována nebyla. Veškerá nachlazení byla přeléčena sirupy nebo bylinkami.
Lien, jak píšeš ty, že se držíš toho, že pomohou lékaři, pokud by ti dcera onemocněla. Vidíš, to je zrovna tak bezmezná důvěra v lékařství, jako ta má v očkování a lékaři s tím spojenými. Věřit můžeš, ale jsou situace, kdy jsme holt každý jen člověk. Zrovna tak u očkování, tak i u těchto nemocí, nikdo nemůže s jistotou říci, že projde bez následků.
Bohužel neznám ze svého okolí žádnou maminku, která nenaočkovala dítě, tak nemohu mluvit ani z doslechu. Docela ráda bych měla srovnání a viděla na vlastní oči, že to výjde nastejno. Pokud mi někdo jednou reálně prokáže, že je to jedna k jedný, pokud nenaočkuju, pak o tom popřemýšlím.
Co se týká neočkování, tak to jsou rodinné záležitosti ale u lidiček, kteří žili v době, kdy medicína byla někde jinde. Má babička v dětství onemocněla příušnicemi. Přestože byla léčena, tak byla zasažena vzácným a ojedinělým následkem – hluchotou. Na jedno ucho neslyší vůbec a na druhém má zbytkový sluch. Nosí naslouchátko. Atp.
Pokud tomu bude třeba jako u mě, že já byla ještě naočkována na pravé neštovice a rok na to vyhlásili, že byly vymýceny, a s očkováním se ustalo, pak prosím , je to vpořádku. Jinak dokud tu bude reálná hrozba onemocnění, tak to nebudu podceňovat.
Jen mám výhradu k Hexe, asi si raději zaplatím to očkování, kterým prošla dcerka. Na Hexu i okolo sebe slýchám negativa, takže zůstanu u prověřeného 🙂 Ušetřené injekce mi nějak nevyvažují reakce na očkování. Ale i své druhé dítě očkovat určitě nechám, prodělání oné nemoci je prozatím pro mě větším strašákem, než vakcína.
Nemůžu si odpustit, abych sem neudělala poznámku, jaký je původní význam slova farmakum (léčivo, lék), to myslím přeneseně platí i na očkování.
Přijde mi, že to významově k této diskuzi sedí.
Tedy PHARMACON v staré řečtině znamená LÉK a současně JED.
Lien, to je to, co píše Virenka i Horempádem…
Podle mě jsou nemoci (budiž), s kterými si tělo poradí a jsou jiné, které jsou smrtelné a díky Bohu za očkovací vakcíny, protože dříve na ně umíraly spousty dětí – zrovna takový tetanus nebo záškrt. A nezlob se na mě – pravděpodobnost, že ti dítko zemře na následky očkování je mnohem menší, než že ti zemře zrovna na nemoc, proti které mohlo být v pohodě naočkováno. A že nemoci, které už u nás téměř nejsou díky očkování, v jiných částech světa stále existují,o tom se bavit nemusíme. Přijde mi to trochu podivné – na jednu stranu se přispívá na základní očkovací vakcíny pro děti v rozvojových zemích, aby neumíraly na nemoci, proti kterým se dá v pohodě očkovat, a na druhou stranu někdo tato očkování odmítá s tím, že jeho dítě takovou nemoc přece nedostane a kdyby – však si s ní tělo poradí. Dle mého názoru, moc neporadí. A promiň Lien , nechci se tě dotknout, ale Tvá věta „snad už lékařská věda pokročila natolik, že i kdyby malá něco dostala, tak mi malá neumře“…. promiň mi to, ale tohle mi přijde trochu lehkovážné – co když zrovna dostane tetanus a lékaři jí nepomůžou? Nebo záškrt? Pak si budeš vyčítat, že kdybys ji nechala naočkovat, mohla mít třeba nepříjemnou reakci, ale mohla ŽÍT…. je to samozřejmě na tvém zvážení, nechci se ani hádat ani se do tebe navážet, jen to prostě trochu nechápu a říkám rovnou, že tohle bych neriskovala.
A ještě k antibiotikům – naštěstí mám paní doktorku, která se snaží jim vyhnout jak jen to jde, nasadí je opravdu až když není zbytí a já s tím plně souhlasím. Myslím, že dnes už je snad málo doktorů, kteří by je předepisovali na „každé kýchnutí“ (i když možná se mýlím – já jen z vlastní zkušenosti vím, že k podání atb musí být opravdu důvod).
Tak se nezlob, nechci se nikoho dotknout, ale svůj názor jsem říct musela.
A ještě – vím, že každé dítě je jiné, každé má i jinak nastavený imunitní systém, ale sama mám čtyři syny, mám spoustu kamarádek, některé mají vícero dětí, ale ŽÁDNÉ – opravdu žádné – nezemřelo na následky očkování, ani nemají následky (i když samozřejmě vím, že se to děje, ale podle mě si nevybereš, riskuješ tak jako tak, akorát že v očkování vidím menší riziko).
Každopádně ti přeji šťastnou volbu a zdravé dítě!
Vírenko děkuju, ještě budu rozmýšlet, musím ještě sehnat info o tom, jak je to těžké léčit a možná do toho tetanu půjdem, ale určitě až po roce, možná ještě dýl.
Horempádem,
já vím, že to myslíš dobře a dobře, že čteš a dělíš se o poznatky. Jen jsem chtěla říct, že hodnocení hojení nebo tělesného stavu, to už je potřeba přibrzdit bez zkušeností. Protože není to jen o tom, jak to zrovna vypadá, je potřeba vědět co je obvyklé, co je časté a proč (mechanismus působení), a to je právě to, co nejde vyčíst. Nevědí to ani všechny zdravotní sestry, lidský organismus je poněkud složitý 🙂
„Špatně se hojící jizva“ po očkování TBC je nejčastějším a nejméně nebezpečným vedlejším projevem očkování. Často bývá spojena s větším pupenem (velikost se hodnotí v milimetrech) a méně často právě se zvětšenými uzlinami v různých lokalitách (to je už známkou těžší reakce). Rána je typická tím, že se otevře a hnisá, hnis obsahuje očkované zárodky TBC a tím, že tělo samo zánět vyhojí, získává vůči TBC odolnost (nepíšu protilátky, protože u TBC se trénuje jiný typ buněk). Někdy to trvá i dost dlouho a dokud není jizva nějakou dobu dobře zahojená, není možné pokračovat v očkovacím kalendáři. To hlavně je důvodem, proč měla být hexa předřazena TBC – hexa totiž dle pozorování pediatrů ve zvýšené míře vyvolává otevírání již zhojené jizvy po očkování TBC. Ale pokud vím, za celé roky nedošlo k jasné dohodě a změně očkovacího kalendáře, protidůvodem je zase to, že než skončí očkování hexou, dítě je bez imunity vůči TBC a riziko nákazy s těžkým průběhem je v prvních měsících života prý největší.
Ale jako gynekolog nemám horké informace, očkování není můj hlavní zájem. Fakt by se hodil názor imunologa.
Lien, u tetanu bohužel stačí i drobná oděrka, i když typickým zraněním vedoucím k rozvoji nemoci je hluboké poranění za nepřístupu vzduchu – třeba říznutí, nebo píchnutí – např. šlápnutí na hřebík, píchnutí o větev, typicky píchnutí trnem růže na zahradě. Důležitý je kontakt s hlínou, tetanus žije ve střevech skotu a jejich výkaly se dostává do půdy, kde přežívá v pohodě několik let. Proto je ho všude plno, v hlíně, písku, prachu. U dětí dost těžko ohlídat všechna podobná bebíčka, ale u dospělého, když dojde třeba k šlápnutí na hřebík a očkování nemá čerstvé, je možno podat protilátky – směs protilátek od mnoha různých lidí. Já bych raději byla očkovaná, přes veškeré možné vedlejší účinky, než dostala protilátky od desítek neznámých dárců, a protilátky jsou vhodné opravdu jako nouzová pomoc při velikém riziku, k záchraně života (potom i riziko, že takto získám nějakou dosud neznámou nemoc, je menší než zemřít na tetanus).
Očkování proti tetanu zrovna pokládám za tvoji věc, protože tím, že nemoc někdo chytí, ji nerozšíří. Její zárodky jsou všude kolem nás. Ale zrovna u tetanu je po očkování zisk imunity výborný a dlouhodobý, takže je to ke zvážení. Ono je vždycky něco za něco…
Horempádem, nejsem bojovnice. Chápu tvůj strach i já ho mám, jen ne z nemoci ale z očkkování. Vím, že ta pravděpodobnost úmrtí je malá, ale co když to bude zrovna ona? vidím stejné riziko u očkování jako u nemoci, jen tu nemoc nemusí vůbec dostat. Snad už lékařská věda pokročila natolik, že mi malá neumře ani kdyby náhodou něco dostala. Hodlám nepoužívat antibiotika na každé kýchnutí, jak je teď běžným zvykem, ale nechat si je v záloze na něco skutečně vážného. I já přeju všem zdravé děti ať se rozhodnou jakkoli, protože každá máma chce určitě pro své dítě to nejlepší.
Lien, nikdo nebo tedy alespoň já ne, nemá v úmyslu ti tvé rozhodnutí vymlouvat. Pokud jsi přesvědčená, že tvé dítě zvládne projít nemocemi i bez očkování, tak je to tvá zodpovědnost jí tím provést.
Já se bohužel některých z nemocí, které jsou vakcinovány, bojím. Neměla bych dobrý pocit, kdybych jí vystavila nebezpečí tetanu nebo TBC.
Dovol ještě jednu mou úvahu. Kdybychom se všichni nakrásně rozhodli, že nebudeme očkovat, protože existuje reálná šance, že naše těla jsou schopna si s nemocemi poradit, tak věř mi, že je to otázka několika generací. Než si první z řady vybuduje řádnou imunitu a předá jí dalším potomkům je otázka staletí. Bude nutné počítat s tím, že znovu mezi námi budou velké epidemie a pandemie, které nás budou válcovat. Bohužel tohle přímo mě připadá jako boj s větrnými mlýny.
Ale bohužel mluvím jen za sebe, tedy za osobu, která osobně neměla tu čest zažít negativní zkušenost týkající se očkování, tudíž jsem považována za neobjektivní vzorek 🙂
Lien dobrý pediatr je základ. Zatím se mi vše co mi poradila vyplatilo. Rozčilují mě laxní a nezodpovědní lékaři a těch by mělo být co nejméně.
Jak jsem již jednou řekla, budu ti přát, aby tvůj boj se systémem čr byl pro tebe úspěšný a tvá dcerka procházela životem ve zdraví.