Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
manželstvi po 20ti letech
Holky myslite že po takove době je ješte možne udržet vztah ? Ja nevim ,ale za ty roky se oba už znaji, a vetsina manželstvi se po takove dobe rozpada, myslite když nechci troje manželstvi , ,nechci potom enom zdravit na ulici, člověka z kterym sem prožil XX let .
Jake mate zkušenosti ? Klape vam to po delšídobě z manžou?
Zdravim vas vsechny,jsem vdana 10 let a pred tim jsme spolu 4 roky chodili.Mame 2 kluky 8 let a 11 mesicu.Kdyz jsem byla v 5 mesici dosla jsem na manzelovu neveru,ten 6 smysl,znate to…prosil,plakal,sliboval a ja zustala,kvuli detem,rodine a proto,ze ho porad miluji,i kdyz mne tak ublizil.Neni dne,kdy bych na to nemyslela.Nebudu tu knucet,litovat se jen chci vsem rict at se hned nevzdavaji a bojuji..zivot za to stoji a ja bojuji za nas-nase kluky a nas dva..Mejte se krasne Andrea.
Jsme spolu s přítelem na “hromádce“ už 12let (to to ale uteklo). Zažili jsme spolu dost – špatný i dobrý,nějaká ta krize taky byla,ale nemyslím si, že bysme se nějak odcizili, nebo spolu žili jen jako že spolu žijeme…A furt se poznáváme, když chceme, je každý den jiný, záleží jen na nás, jak ho prožijeme:)
Já jsem teda s manželem krátce 7roků z toho 5 manželé, ale myslím si hodně podobně jako Jarmuschka..od problémů se neutíká a pokud mají snahu je řešit oba dva, tak si myslím, že lidi ustojí všechno… Možná jsem ještě naivní :-(a čas mě naučí. Ale u nás je důležité o všem mluvit, vyslechnout a když je problém, tak řešit..pomáhá u nás heslo “ nechodit spát rozhádaný“…a přesně tohle říká manžel “ Bůh ví, na koho bych narazil příště “ :-)) každej má chyby, nikdo není dokonalej a na každým si člověk něco najde…Po letech není člověk pořád zamilovanej jako na začátku, ale miluje, má zázemí, pocit bezpěčí, jistoty..to je mnohem cennější. M.
Zuzi mam kamarda ,ktery ma tatika z trochu divnyma nazorama (jinak pohodař ,ale doma vubec nepracuje a jedine co dela je za vede hospodu a pracuje v ni 10dni v měsici,jinak je doma a je na PC nebo chodi hrat karty do hospody (je byvali alkoholik tak aspon nepije :-)) .
Jejich mamina je natolik obratna že natřela sama lavky na dvoře ,bránu ,žehlí vaří a ještě k tomu děla na plný uvazek jako učitelka na 1. stupni ZŠ .
Jediny kdo to ocenuje jsou její děti a rodina ,manžel tvrdi že práce dělá dost a že vic nemusi.
Taky že manža má tak 120 kg jak se flaka (jeho vzhled i všeho kolem je mu kradený ) ,a manželka tak 70 🙂 ,tak je videt tak se kdo umi otačet :-), manželka naopak o sebe a barák pečuje, a chce mít doma všecko pekne .
Oni spolu dokonce ani nemluví jak sou pohadaní, a když jde jeden neco nakoupit prej mu druhy musi donest paragon 😀 .
Tak doufam že takto to nebudu mít ani já ani vy.Ale ta manželka tu bych ve 40ti bral B-)
Samozřejmě jsem myslela, dokáží pro sebe udělat. Omlouvám se za překlep.
Dnasi to jsi napsala moc hezky a pravdivě.taky si ještě myslím,že se nesmí ztratit tolerance a úcta k tomu druhému..
že se dva rozejdou se může stát,ale nějak si nedovedu představit a vysvětlit,proč se potom spousta lidí nedokáže pozdravit na ulici,jak o tom Pajoš píše..
Tvé manželství může ovlivnit i těžká situace. A bude záležet jen na tobě a druhé polovině jak se k tomu postavíte. S manželem jsme spolu 17 let. Takže k dvacítce už není daleko.
Příklad: manžel měl na šachtě nehodu. Samozřejmě jich tam bylo více, ale jen manžel a jeho kamarád skončili špatně. První diagnóza, již nebude chodit, další se možná uzdraví.
Já jsem pevně stála za manželem a našla si další zaměstnání, abych dokázala v té době živit rodinu. Musela jsem někde vzít peníze na placení nájmu a půjček. Manžela jsem i přesto podporovala a odvděčilo se mi to. Manžel se postavil na nohy a stará se zase on o nás. A říká, že od té doby mne miluje ještě víc.
Manželka kolegy se sesypala, pořád volala, že to nemůže unést, ani peněžně, ani psychicky. Nakonec podala žádost o rozvod. Ten kolega na tom nebyl tak zle jak manžel. Na nohou stál téměř hned. Po rozvodu se z něj stal alkoholik a pomalu ho opustili i přátelé.
Vše záleží na lidech, na obou, a hlavně na tom jak jsou silní a co dováží pro druhého udělat nebo obětovat.
Ahojky,no nevim ale já se Špagetkou jsem letos 28 let, pravda taky byla nějaká ta bouřka,občas krupobití i tichá domácnost.Myslim si,že to k životu patří sice znám i jedny manželé kteří jsou spolu 50 let a stále se vodí za ručičky a to je znám teprve 24 let.Je to krása.Neboj se života,zkus a uvidíš.papapa
no to je fajn :o) ,holky asi bude dulezitebýt k sobě upřimní že ? Kdyz mi neco vadí za vcasu s tim ven, nez po delsi době ale s křikem.
Ale co kdyz skonci to obdobi zamilovanosti, a je oboum jasne ze si nemaji co rict i kdyz by chteli ?
Nemuzou pak za to hadky, blbe nazory ani nic jineho … ale proste milencum chybi ta jiskra tak se rozejdou, neni to potvora ten osud? 🙁 ,takovy bude asi hold ten život…
No, my jsme s manžou spolu “oficiálně“ taky těch deset let. Přiznávám, už jsme pár krizí měli, ale řekli jsme si (a na tom jsme se fakt shodli), že není umění se při prvním problému rozejít, ale naučit se to řešit (to bychom pak mohli utíkat od každého problému….)
Navíc by hrozilo, že “narazíme na někoho mnohem horšího“.
;o)
Jo, vyzkoušet si žít sám taky velice doporučuji.
A znám nejedny manžele, co už oslavili nebo brzy oslaví třeba zlatou svatbu (50 let).
;o)