Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Naše trápení
Ahoj mé virtuální kamarádky!
Ač jsem si sama slibovala, že sem za Vámi budu chodit častěji, nějak se nedaří… dvě děti dávají pěkně zabrat, navíc když jsou starosti, že…
Páťa je v pohodě, Verunku hezky přijal, pomáhá nám, snaží se i sám o sebe postarat, teď měl obrovský pokrok – když chce na nočník, tak se sám zvládne svlíknout i oblíknout :-). Taky už pochopil, že nemůže dělat jen nepořádek a že když chce jinou hračku, tak tu původní musí uklidit, jinak to nejde. Ale pořád s ním máme problémy s jídlem. Když vidím jiné děti v jeho věku nebo i děti mladší, jak jdou po jídle, tak se mi chce brečet. Naše dítko asi nemá potřebu jíst. Ráno začínáme snídaní a krajíc chleba žvýká kolikrát i hodinu a půl! Když už ho samotného napadne si kousnout (což je teda opravdu vzácně), tak už zapomíná kousat. Pořád ho musíme upomínat – kousej, kousej! Takže když už se zdárně popere se snídaní, už je čas svačiny, když zvládne svačinu, je čas oběda atd. atd. Prostě přecházíme z jídla do jídla, my snad neděláme ani nic jiného :-(. Nepomáhá ani když ho krmíme, ani když to zkouší sám, zkoušeli jsme ho i nechat úplně vyhladovět, ale ani to výsledek nemělo, sám si o jídlo neřekl snad nikdy. Takže jsou to boje. Každá rada drahá…
No a Verunka, to je taky síla. Do 2 měsíců byla plně kojená, pěkně nám to šlo, hezky přibývala. Poslední 2 týdny ale u každého kojení plakala, kroutila se, svíjela, odtrhávala se, pochodovaly jí střeva, chtěla jíst, ale kvůli bolestem bříška nemohla. Zkoušeli jsme všechno možné i nemožné – od Sabu, Baby Calmu, Probiotických kapek, mastiček na bříško, masírování, nahřívání bříška, cvičení nožičkami, ale nic nepomáhalo. Potom se přidal hlen ve stolici a nakonec zelený průjem. Bohužel náš pediatr mě v tomto těžce zklamal (jinak jsem maximálně spokojená, tak snad to je jen tím, že nemá s tímto zkušenosti, doufám!). On by léčil max. tak infekční průjem, že prý miminko bolí bříško, to je normální, hlavně, když přibývá na váze! Ale sama jsem viděla, že to normální není, každé kojení jsme sváděly boj kdo z koho, malá nespokojená, usínala vyčerpáním po pláči 🙁 a stav se horšil. Ještě že jsem huba prořízlá, sama jsem si našla telefon na gastroenterologii, celý problém jsem konzultovala s lékařkou a nakonec to dopadlo tak, že se 3x za sebou dělal výtěr ze zadečku a odběr stolice (výsledek bude snad v pondělí), aby se teda vyloučil ten infekční průjem, ale s největší pravděpodobností se jedná o alergii na mléčnou bílkovinu a na laktózu. Takže jí nasadili speciální mlíčko Neocate a já mám zatím odsávat. Pokud jí mlíčko pomůže, tak už je s kojením konec, pokud nepomůže, tak se k tomu vrátíme zpátky. Takže mám týden vydržet, no je to docela namáhavé, hlavně v noci, krmit a ještě odsávat, ale zatím zvládáme, manžel hodně pomáhá. Mlíčko máme od pátku večer, prý první zlepšení bychom mohli vidět tak za 3 dny, jinak se má prý dávat min. týden, abychom viděli výsledek. Osobně si strašně přeju, aby jí to mlíčko pomohlo, čert vem kojení, hlavně když jí bude dobře! Pokud se mezi Vámi najde maminka, která má podobnou zkušenost, prosím, aby se mi ozvala, ráda bych to s někým probrala.
Takže v podstatě mají obě naše dítka problém s jídlem… Ale jinak se máme dobře… 🙂
Tak jsem se svěřila, díky…
Peťko, moje dieta bohužel nepomohla. To mlíčko, co jí nasadili, to neobsahuje ani mléčnou bílkovinu, ani laktózu, je to jen aminokyselinový preparát. Smrdí to jak jontový nápoj. Uvidíme, co s námi budou dál provádět, hlavně aby jí už bylo líp.
Jinak Páťa tohle dělá od malinka, né jen někdy. On kdybychom mu nedali vůbec najíst, tak mu to jídlo fakt nechybí. Někdy mi připadá, že snad nemá kousací reflex :-)))
Ale i tak děkuji za rady…
Wolfíku, nevím, jestli tě to uklidní, nebo ne. Starší dcera má také alergii na kravské mléko, kojila jsem ji do 9měsíců. Jen jsem přestala konzumovat mléčné výrobky, mléko apod.
Většinou přechod na umělé mléko nepomůže, spíše naopak.
Uvidíte, až budou výsledky. Jinak nevím, zda dnes jsou už jiné diagnostické metody, ale přijít na to, že se jedná opravdu o alergii, byl trošku oříšek a na 100% nám to řekli až někdy ve 2 letech. Nicméně i kdyby to tak bylo, nemusí to být na celý život. Některé děti nesnášejí třeba jen to mléko, jako takové, ale mléčné výrobky mohou bez problémů. Navíc dost často tato alergie mizí věkem.
Wolfíku, moje nejmenší také nic nejí. Nepomůže vyhladovět. Radši bude celý den hlady. Jediné co si pak večer dá je maminčino mlíčko. U nás to vypadá, že se bude kojením živit celý život.
U nejstarší jsme měli stejné problémy a asi po 6 týdnech jsme museli přejít na speciální mlíčko a s kojením byl konec. Jaký byl ale název, už nepovím je to 17 let. A člověk by musel mít hlavu velkou jako svět.
Tak přeji, aby vše ke zdárnému konci dospělo. A aby sis v dospělosti Páťi vzpomněla, až bude luxovat ledničku, že byli doby, kdy vás to jídlo tolik nestálo.
Wolfiku, moje malá (skoro 4letá) je někdy totéž, nemá potřebu celý den jíst a já šílím. U tety sní všechno. Prostě mě zkouší. Už se tím netrápím, nechce, není a hotovo, jiné jídlo nebude. Přišlo to až se sladkostma, když nějaké dostane, potom nemá potřebu jíst normální jídla a odmítá je. Usekla jsem to aspoň na nějakou dobu a jestli nechce jíst normální jídlo, je to její problém, dítě musí vidět, že je ti to “jedno“ (je to těžké, povídej mi o tom), ale prostě pokud budeš z toho zoufalá, nějakým záhadným způsobem to děti pak dělají jakoby naschvál. Pokud ti malý prospívá, netrap se tím, dodržuj příjem vitamínů a minerálů, ikdyž i to je někdy těžké…
S holčičkou je mi to moc líto, moc moc držím alespoň pěstičky, ať se to upraví. Uvidíš z výsledků :o)
Wolfik, je mi líto, že máš teď dvojí trápeníčko s jídlem u dětí. Uvidíš, to se spraví. Jsem ráda, že jsi vytrvala a našla doktora, který se tím plně zabývá u malé a přeji ti, aby to nebyla alergie na laktozu, ale nějaký střevní problém, se kterým vám pomohou a budeš i nadále bez problémů kojit 🙂
Sama s tím zkušenost nemám a tak ti nemohu poradit, ale určitě se tu někdo najde , s kým to probereš.
Jinak, co se týká většího prcka, tak tam tě můžu utěšit, že to nejspíš bude přechodné. Mám skoro tříletou rošťandu a občas má podobné dny. Ne tedy stále, jak píšeš ty, ale na nervíky mi to dokáže lézt taky. Já nevím, jestli je to dané tím hezkým počasím, že se na to jídlo nesoustředí.
Tak se občas musím snažit i o nemožné 🙂 Když příjde takovýto den, tak dělám ovocné salátky, zeleninové oblohy apod, aby alespoň za ten den nazbírala vitamínky.
Od oběda si někdy jen trochu zobně a už si letí hrát, takže je to podobné. Snažím se ten den sledovat co jí a jak jsem psala, doplňuju v tu chvíli vitamíny. U jídla jí tedy nenechávám vysedávat, protože je to beze smyslu a efektu. Takže jí mezi ty ovocné přesnídávky z čerstvého dávám jogurty, nebo čerstvý rohlík, nebo chlebík s Kiri apod. Za ten den to vypadá, že jen něco pozobe ale ve skutečnosti si toho vezme tak akorát.
Druhý den se snažím připravit nějakou mňamku, tak aby to vzala, prostě to co má vyloženě ráda a už to jde.
Např u babči (jedný nebo druhý) sní kdeco a nedívá se co je na talíři. V tu chvíli by mě čert vzal :-))) Jenže to jsou prostě oni. V našem případě to je, že mě zkouší.
Buď tedy trpělivá a uvidíš, že změní názor 🙂
Hodně zdravíčka tobě i dětem
Ahoj mé virtuální kamarádky!
Ač jsem si sama slibovala, že sem za Vámi budu chodit častěji, nějak se nedaří… dvě děti dávají pěkně zabrat, navíc když jsou starosti, že…
Páťa je v pohodě, Verunku hezky přijal, pomáhá nám, snaží se i sám o sebe postarat, teď měl obrovský pokrok – když chce na nočník, tak se sám zvládne svlíknout i oblíknout :-). Taky už pochopil, že nemůže dělat jen nepořádek a že když chce jinou hračku, tak tu původní musí uklidit, jinak to nejde. Ale pořád s ním máme problémy s jídlem. Když vidím jiné děti v jeho věku nebo i děti mladší, jak jdou po jídle, tak se mi chce brečet. Naše dítko asi nemá potřebu jíst. Ráno začínáme snídaní a krajíc chleba žvýká kolikrát i hodinu a půl! Když už ho samotného napadne si kousnout (což je teda opravdu vzácně), tak už zapomíná kousat. Pořád ho musíme upomínat – kousej, kousej! Takže když už se zdárně popere se snídaní, už je čas svačiny, když zvládne svačinu, je čas oběda atd. atd. Prostě přecházíme z jídla do jídla, my snad neděláme ani nic jiného :-(. Nepomáhá ani když ho krmíme, ani když to zkouší sám, zkoušeli jsme ho i nechat úplně vyhladovět, ale ani to výsledek nemělo, sám si o jídlo neřekl snad nikdy. Takže jsou to boje. Každá rada drahá…
No a Verunka, to je taky síla. Do 2 měsíců byla plně kojená, pěkně nám to šlo, hezky přibývala. Poslední 2 týdny ale u každého kojení plakala, kroutila se, svíjela, odtrhávala se, pochodovaly jí střeva, chtěla jíst, ale kvůli bolestem bříška nemohla. Zkoušeli jsme všechno možné i nemožné – od Sabu, Baby Calmu, Probiotických kapek, mastiček na bříško, masírování, nahřívání bříška, cvičení nožičkami, ale nic nepomáhalo. Potom se přidal hlen ve stolici a nakonec zelený průjem. Bohužel náš pediatr mě v tomto těžce zklamal (jinak jsem maximálně spokojená, tak snad to je jen tím, že nemá s tímto zkušenosti, doufám!). On by léčil max. tak infekční průjem, že prý miminko bolí bříško, to je normální, hlavně, když přibývá na váze! Ale sama jsem viděla, že to normální není, každé kojení jsme sváděly boj kdo z koho, malá nespokojená, usínala vyčerpáním po pláči 🙁 a stav se horšil. Ještě že jsem huba prořízlá, sama jsem si našla telefon na gastroenterologii, celý problém jsem konzultovala s lékařkou a nakonec to dopadlo tak, že se 3x za sebou dělal výtěr ze zadečku a odběr stolice (výsledek bude snad v pondělí), aby se teda vyloučil ten infekční průjem, ale s největší pravděpodobností se jedná o alergii na mléčnou bílkovinu a na laktózu. Takže jí nasadili speciální mlíčko Neocate a já mám zatím odsávat. Pokud jí mlíčko pomůže, tak už je s kojením konec, pokud nepomůže, tak se k tomu vrátíme zpátky. Takže mám týden vydržet, no je to docela namáhavé, hlavně v noci, krmit a ještě odsávat, ale zatím zvládáme, manžel hodně pomáhá. Mlíčko máme od pátku večer, prý první zlepšení bychom mohli vidět tak za 3 dny, jinak se má prý dávat min. týden, abychom viděli výsledek. Osobně si strašně přeju, aby jí to mlíčko pomohlo, čert vem kojení, hlavně když jí bude dobře! Pokud se mezi Vámi najde maminka, která má podobnou zkušenost, prosím, aby se mi ozvala, ráda bych to s někým probrala.
Takže v podstatě mají obě naše dítka problém s jídlem… Ale jinak se máme dobře… 🙂
Tak jsem se svěřila, díky…