Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Práce, mateřská, škola a tchýně...
Ahoj holky,
cítím se dnes trochu bezradně a tak se s vámi podělím o své dilema. Byla jsem včera na pohovoru v Centru pro změnu životního stylu, hledali nové poradce. Přišla milá paní a vyprávěla mi o své práci, byla to tak trochu rajská hudba pro mé uši, do té doby jsem ve svém okolí nenacházela se svým zdravým životním stylem pochopení, ale spíše posměch… V té práci je obsaženo vše, medicína, sport, duše, osobní rozvoj… Odcházela jsem ale s rozporuplnými pocity. Na jedné straně práce, kterou bych opravdu chtěla dělat a vím, že bych jí dělala dobře, protože jako zdravotník a trenér mám neocenitelné znalosti a zkušenosti, navíc je to celkem slušně platově ohodnocené a velmi se mi zamlouvá představa, že někomu budu povídat o tom, jak má dosáhnout správného stravovacího a pitného režimu a on mi za to zaplatí místo toho, aby se nad tím pousmál, jenže… Ta druhá stránka je,že si musím zaplatit školení, kde mi předají své know-how a živnosťák a to stojí 5400 Kč. Není to sice tolik, ale já mám akorát na to, abych vyžila do konce měsíce…a nejen to.
K dokreslení situace je třeba říct, že v říjnu nastupuju do školy, na poslední 2 semestry, které mi zbývají do státnic. V minulém roce jsme si sice dodělala co se dalo a tak mi zbývá jen napsat bakalářku a kromě toho dodělat asi 4 předměty, ale nějakej čas to zabere.
Naše desetiměsíční dcerka se mnou zatím zvládá vše od mých tréninků a cestování na repre přes mužovo divadlo, ale nechci ji nějak moc zatěžovat a nechci ji nechat dát hlídat někomu cizímu a navíc na to ani nemáme peníze…
Další věc je, že peníze potřebujeme. Můj muž je student, tak jako já, ale jemu zbývají ještě 2 roky. Moji rodiče mě podpořit finančně nemohou, táta je v invalidním důchodu se zádama a mamka na mateřský s mou téměř tříletou sestrou, takže peněz taky nemají nazbyt a navíc bydlí docela daleko. Tchýně bydlí sice nedaleko a my přebýváme na její chalupě a dokonce i s penězi by vypomohla, ale to je kámen úrazu.
Nemá mě ráda, vlastně mě spíš nesnáší, protože jsem jí odvedla jediného syna. Navíc nemá manžela a nikdy neměla, žila jen pro něj a tu \\
Dewil… no, nemáte to jednoduché….
Nevím, co poradit, hlavně obezřetně, s tou prací je opravdu trošku pofiderní. A s tchýní – je mi to líto, takové soužití musí být opravdu na bednu. Jako jediné řešení opravdu vidím třeba ten pronájem, poptat se kamarádů, jestli někdo nemá volný byt,který by aspoň na čas nemohl půjčit…. prostě cokoliv.
Holka, poradit neumím, ale držím palce!
zuzina: Nepočítala jsem s tím, že se o mě bude starat ona, to je omyl. Když jsem zjistila, že jsem těhotná, rychle jsem si k náročné škole (záchranář) našla brigádu, vzhledem k rozvrhu jediné možné řešení, kde se nemuselo makat na směny – revizor MHD. pracovala jsem dokud mi nebylo vidět břicho – do 6 měsíce a nebylo to zrovna bezpečné, s cikánama se ještě dnes soudím za několik napadení. Vydělala jsem si na veškeré mimi potřeby, oblečení,kočárek, postýlku a ještě mi zbylo, po nikom jsem nic nechtěla. S mužem jsme chtěli jít bydlet do pronájmu, ale nájmy jsou v našem městě vážně vysoký, loni to bylo ještě horší a tak jsme šli k tchyni na chatu, ale až měsíc před porodem, do té doby jsem sháněla pronájem. Bohužel se pak sešlo několik nešťastných příhod, co nás stály peníze, naposled to bylo rozbité auto, které nutně potřebujeme k tomu, abych dojela 15 Km do města k doktorce a nakoupit, tady kde žijem totiž neni ani kde koupit rohlík. Jsem ráda, že nás tu nechala, ale co je moc, to je moc. Otvírá nám poštu, neustále něco vyčítá, dává potají Rozince čokoládu s oříškama(!!!!) a jiné a jiné.
Samozřejmě, že vím, že všechno něco stojí, já se totiž od 18 let živím sama, naši neměli na to, aby mi platili tak drahou vysokou, kde se dělají 3 kurzy do roka a jeden stojí 5 tisíc a kde je podmínkou mít řidičák na sanitku, tedy skupinu C což je náklaďák a ten stojí opravdu hodně. Všechno jsem si to hradila sama a myslela jsem, že zvládnem i tohle, z mojí mateřský a když bude tchyně dávat mužovi na dopravu a školu… jenže…
Ano přepočítala jsem se, nečekala jsem, že nám shoří lednička, že se nám rozbije auto a pračka, že budu mít tisíc jinejch malejch výdajů, který nakonec jsou v tisících…Ale NIKDY JSEM NEČEKALA, ŽE KDYŽ SI UDĚLÁME DÍTĚ, ŽE SE O NÁS NĚKDO POSTARÁ, TO TEDA NE!Nejsem nezodpovědná mladá káča. Nekoupím nic, co nepotřebujeme, nemáme ani televizi a mikrovlnku, což je dnes docela standart, nad poměry si tedy nežijem. Vím, že jsi to nemyslela špatně a že se snažíš poradit, ale nerada bych, aby si tohle někdo myslel.
Děkuju všem za rady a za podporu, je toho na mě vážně někdy hodně. Hlavně když docházejí peníze a do mateřský daleko… Muž se vážně snaží něco sehnat…tím “jen gympl“ jsem chtěla říct, že je těžký sehnat cokoliv, protože ho nevezmou ani jako zedníka. Hodně shání lidi s výučákem, jenže jak má jít s gymplem dělat elektrikáře nebo truhláře? Já vím, že může jít dělat za 4000 do obchodu, ale to naši situaci dlouhodobě neřeší, do zimy potřebujeme nový auto, na to co máme nám ani nedali technickou. Bus od nás jezdí 3x denně, o víkendu a prázdninách ani to ne… Brigáda to neřeší, jenže moc volných míst tady v okolí neni…
Jinak k tchýni se těžko vyjadřovat, prostě být na ní finančně závislý není lehké… Správná tchýně by si taky měla uvědomit, že si nemůže přijít kdy chce a jak chce, a už vůbec ne do ložnice…ale kdyby to bylo všechno tak jednoduché, tak by nebyli vůbec žádné problémy…..
POkud tě tchýně kontroluje a píšeš, že tě nemá ráda, těžko se pak nachází “společná řeč“….
No, já to vidím obdobně, situace nelehká, ale sami jste se do ní dostali….
Navíc není jenom řešení studovat, nebo nestudovat, lze přejít na individuál a studovat při práci…..
Zadruhé – i když někdo má “jenom gympl“, tak práce se najít dá – když orpavdu chce.. Není to sice nic honosného, nějaké pomocné práce jako brigáda, ale když nejsou peníze, tak i manuální práce na určitou dobu jsou řešení…..
A ten živnos´ták taky vede k zamyšlení… Mě teda zaráží to know how… KDyž máš poskytovatinfo o “zdravém životním stylu“, které podle sebe už máš…. je podivné, že “potřebuješ“ jejich know how…Prostě mi to zavání orpavdu tím, jako prochází pojišťováci, realitní makléři apod… a to asi nikam moc nevede…
Oni si velmi umí získat lidi (hlavně mladé a nadšené, bez peněz…takové potřebují nejvíce…), tím že jim polichotí “že právě takové potřebují“…apod…člověk podlehne iluzi, jak je skvělý a jak je o něho zájem, ale za chvilku zjistí, že je to trošičku jinak…. ˇže je jedno, JAK (zda poctivě nebo ne…) dojde k výsledkům, hlavně, aby to bylo vidět….
No dewil tak jsem si to četla několikrát a přemýšlela…nejste v pozici,kdy by sis mohla moc vybírat,Píšeš jak tě tchyně nemá ráda a co vám dělá,ale nezlob se na mě do té pozice jste se dostali sami dva.píšeš sama,že holčička byla chtěné dítko,žádný omyl,tak s čím jste vlastně počítali?že vám tchyně pomůže nebo ne?pokud studujete oba dva vysokou školu tak snad víte,že jídlo se musí koupit,nájem zaplatit atd..je dobře,že se pokoušíš hledat práci,ale pokud tobě chybí jen 2 semetry a příteli 2 roky,viděla bych to jasně,kdo z vás by se měl postarat o zajištění..dnes je maturita sice nic,ale pracují i ti co mají jen vyuční list.a pokud se osamostatníte,třeba i tchýně pochopí,že jste dospělí a přestane vám zasahovat do života…hodně štěstí:-)
Tak jsem dočetla i druhou část…je fakt, že s těmi rodiči to kolikrát nedělá dobrotu, x-krát slýchávám od těch, co bydlí s rodiči společně, jak by už víckrát takovou blbost neudělali, kdyby měli možnost, že můžou být rodiče sebelepší, ale dobrotu to nedělá ani tak.
Taky si myslím, že vykašlat se na školu je moc velká obět, vždyť to děláte také pro sebe, pro svůj lepší život do budoucna.Asi moc neporadím, ale buď zatnout zuby a ještě s ní chvíli vydržet nebo jak radí holky, tvůj muž dálkové studium a práce k tomu.
Ty se chceš rozkrájet, ale na psychice ti to rozhodně nepřidá, bude toho moc – ještě takováto práce, to není odkroutit si svých osm hodin a padla, navíc, pokud by to fakt nebylo podle tvých představ.
Já mám děsných problémů s penězi a přerůstá mi to přes hlavu, chybí mi též 2 semestry na VŠ dálkově, a je to to poslední, co bych obětovala, musím myslet i dopředu. Vždyť je to proto, abychom se pokusili co nejlíp se uplatnit a zabezpečit děti….tak na to mysli. Držím pěsti. Pevné nervy s tchýní…
Dewil, vidím to jako holky.
Nemůže si práci najít i manžel? Spousta studentů má brigády, a to nemají při studiích děti….
Ale nechat školy je podle mě holý nesmysl. Ať zkusí přejít na dálkové nebo individuál. Zvládnout školu s dětmi jde (mluvím o vlastní zkušenosti), tak to nezvdávejte ani jeden!
A zkuste třeba nějaký podnájem nebo tak, ať se matičky zbavíte…. když nepomáhá, ať aspoň neškodí.
Dewil, rozumím ti, taky jsme byli v podobné situaci, já na mateřské a studiích, manžel na studiích. Naštěstí máme o dost jiné příbuzné, než je tvoje tchýně, takže nás všemožně podporovali. Ale stejně jsme si oddechli, když jsme přestali být na nich finančně závislí. Bohužel z té tvé práce nemám moc dobrý pocit. Přesně, jak píše Markittka, problém vidím se sháněním klientely. Taky mi to připomíná všechny ty pojišťováky a finanční poradce, kteří musí být ve strašném stresu,a tak je pro ně každý kontakt dobrý, nevyjímaje své příbuzné a známé. Mrkni se na google, kolik ti toho tam po zadání “centrum pro změnu životního stylu“ vyjede. Samé inzeráty, ale v žádném není vlastně moc řečeno, co ta firma konkétně dělá. Ani když si kliknu na “centrum regenerace“, nevím vlastně o moc víc. Navíc, takhle mi to připadá, že ta firma shání kohokoliv, je jí úplně jedno, co máš za vzdělání a zkušenosti, jen potřebuje někoho, kdo by dělal tu špinavou práci. Nezlob se na mě, že ti bořím vzdušné zámky, ale byla bych moc nerada, kdybys ses měla spálit. Jestli vůbec můžu radit, dodělej školu, dva semestry už nejsou tak moc, mezitím oba hledejte, i když vím, že to není snadné. Nevím, jestli pobíráte nějaké dávky, pokud ne, zkuste se poradit na soc. úřadě, na co všechno máte nárok.
Jěště k tomu výdělku: jak vlatně firma své zaměstance platí? Máš nějaká procenta z provize, jako mají realitní makléři? Protože jestli ano, musím tě upozornit na jednu věc. Můj muž začal také podnikat na živnosťák jako realitní makléř, a trvalo půl roku, než vydělal nějaké peníze. První tři, čtyři měsíce se mu prostě nezadařilo žádného klienta “přemluvit“, tím pádem neměl vůbec žádný příjem. Pro firmy je živnostník výhodou, protože mu nemusí platit žádný stálý plat ani soc. zdr. pojištění (to si taky živnostník platí sám), pouze mu platí jeho procenta ze zisku (tedy z jeho případu) a zbytek jde pro ni.
Neříkám, že by člověk neměl do živnosťáku jít, ale musí si to dobře rozmyslet, jestli se mu to vyplatí. Jestli jsem dobře pochopila, na začátku musíš firmě zaplatit 5 400 za know how, pak náklady na živnosťák, každý měsíc zdravotní a sociální. A nevíš, zda se ti to vůbec vrátí.
Moc držím palce, ať to ustojíte, ať se správně rozhodnete a ať se tobě nebo manželovi co nedjřív podaří sehnat práci, která by za to stála a která by vám vytrhla ten trn z paty. Kristina
no pročetla jsem to celé, držím ti palečky, ale podle mě jsi si toho na sebe naložila moc, netuším jak časově náročná je ta práce, mě by odradilo to shánění klientů na tohle já nemám povahu, ale máš malou princeznu, já nevím jak to napsat asi bych počkala….studuješ, vím co to je studuju také a mám dva větší kluky, kteří se o sebe umí postarat, ale ten čas je stejně velký co se tomu objetuje,a princezna ho bude potřebovat čím dál tím víc… do toho manžel také netuším ani jestli tu školu děláte dálkově?? potom by šlo možná zkloubit práci i školu(myslím manžela je školoa toho zanechat)….s tchýní ti poradím jen jedno pokud je to jen malinko možné odejděte do svého, protože tohle se nezmění a bude to stále gradovat má to holt v sobě…a ty se z toho budeš nervovat…
podle toho, co jsem zjistila, tak s klientelou problém není, ze začátku mi 20 klientů zajistí sami a pak si je shání poradce sám a na doporučení, třeba od lékaře nebo přes známé…