Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Potíže se spolužáky II
Mám osmiletého syna a celý prosinec doma řešíme potíže se spolužáky a nějak se nám nedaří to zvládnout (viz můj dotaz z 8.12.). Dnes ráno brečel, že do školy nepůjde. Musím se přiznat, že se mi rozechvělo osrdí… Po návštěvě paní učitelky se chování „kluků“ změnilo, přestali mému synovi brát věci a neperou se s ním, jinak ovšem přitvrdili – posmívají se mu, dělají si z něho legraci, pošklebují se, chodí k jeho lavici a ptají se ho: „Tak my jsme ti ubližovali, jo?! A jak jsme ti ubližovali??“ Nedají mu jediný den pokoj, už jsem mu radila, ať jim vůbec neodpovídá, na nic, jenže to on nezvládá.. Co máme dělat? Co mám říct jemu? A co já? Mám jít znovu za učitelkou?
Helena
zacala bych vec resit pres vedeni skoly…a vyzadala si spolecnou schuzku s rodici danych kluku….toto je uz sikana a vy muzete toto nahlasit na policii…takto to podejte i vedeni skoly….aby videli ze mate snahu nejdriv vse resit v ramci skoly…
Helenko, mně se to taky nelíbí…. To je šikana jak vyšitá a to se prostě MUSÍ řešit! Přiklonila bych se k názoru Karamelky – promluvit s rodiči, znovu s učitelkou, ať jsou u toho klidně i ti kluci…. Nemám na to víc co dodat, jen že tohle se prostě nesmí… držím palce! 🙂
Jarak: s těmi kluky jsem osobně nemluvila, připadalo mi zvláštní a trochu divné, abych jakoby „vychovávala“ cizí dítě. Nejdřív mě to napadlo, ale pak jsem to neudělala. Ale teď to asi budu muset udělat.
Karamela: s jejich rodiči jsem zkoušela mluvit, narazila jsem, maminka toho „hodného chlapce“ mi sdělila, že TO by on NIKDY neudělal… a bylo!! Můj syn kamaráda má, sedí spolu v lavici,jenže on je teď nemocný a ten druhý kluk, co se s ním můj syn kamarádí, nechodí na obědy a do družiny, takže je tam teď tak trochu sám…
Helena
Helenko-jediná možnost je zajít osobně za jejich rodiči,nebo je pozvat do školy prostřednictvím učitelky a udělat si takovou soukromou besedu-mile ale důrazně je požádat aby svým dětem vysvětlili co se smí a co ne.
Učitelku požádat aby byla důkladnější při sledování co se děje o přestávkách. Navrhněte jí aby jim pohrozila 2 z chování pokud se tohle bude opakovat-třeba si to rozmyslí…nebo že nepojedou na výlet,nebo na nějakou jinou akci..učitelka jistě nejlíp ví,co na ně bude platit.
Syn by se jich měl přestat bát-pomohlo by kdyby měl ve třídě taky nějaké kamarády o které by se mohl opřít-neměl by se jich bát.
je mi to moc líto a chápu jak se musíte cítit..když u toho člověk přímo není a dítě mu pak doma brečí:-( Pořád je to ale lepší,než kdyby to v sobě dusil a nic jste nevěděla..takto máte možnost to řešit. Nenechte to vyšumět, syn by Vám to neodpustil. K
A zkusila jste si promluvit přímo s těmi kluky? Možná by to bylo nejrozumnější. A trošku důrazně, ne se před nimi krčit. I policií bych pohrozila. Ale to až podle situace, jak se bude při jednání s nimi vyvíjet.
Ale učitelku bych kontaktovala znovu, řekla jak se věci mají a co se chystáte udělat. Snad je natolik rozumná, že taky znovu zakročí. Je přece za ty děti v čase jejich pobytu ve škole odpovědná.
Jarak
Mám osmiletého syna a celý prosinec doma řešíme potíže se spolužáky a nějak se nám nedaří to zvládnout (viz můj dotaz z 8.12.). Dnes ráno brečel, že do školy nepůjde. Musím se přiznat, že se mi rozechvělo osrdí… Po návštěvě paní učitelky se chování „kluků“ změnilo, přestali mému synovi brát věci a neperou se s ním, jinak ovšem přitvrdili – posmívají se mu, dělají si z něho legraci, pošklebují se, chodí k jeho lavici a ptají se ho: „Tak my jsme ti ubližovali, jo?! A jak jsme ti ubližovali??“ Nedají mu jediný den pokoj, už jsem mu radila, ať jim vůbec neodpovídá, na nic, jenže to on nezvládá.. Co máme dělat? Co mám říct jemu? A co já? Mám jít znovu za učitelkou?
Helena