Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
na pohřeb v bílém?
Můj dotaz je asi dost netradiční, přesto…Dnes nám zemřela babička a já si nedovedu představit jít na rozloučení v černém… Můžu jít celá v bílém? Cítím to tak, že je to správné, i když samozřejmě čekám negativní odezvu od celé rodiny, až mě uvidí, ale je mi to jedno.
Bílá se hodí na svatby-bílá je symbolem nevinnosti.
Proto rozhodně černou- je smuteční.
Upřímnou soustrast.
Babofko, jsem ráda, že to takhle dopadlo, žes to ustála a že i tvoje oblečení „prošlo“ – máš pravdu, ta psychická pohoda je důležitá. No, já si diskusi na to téma otevřít netroufám, ona víra je hodně intimní záležitost a určitě neumím odpovědět na všechno tak, abych podala vyčerpávající sdělení. V reinkarnaci opravdu nevěříme, ale život po smrti je pro katolickou církev zrovna tak typický jako pro kteroukoli jinou křesťanskou. My nevěříme, že v dalším životě můžeme své hříchy odčinit, musíme se snažit tady a teď žít tak, abychom byli pro druhé přínosem, neubližovali atd. A zrovna tak věříme v nekonečné Boží milosrdenství a dobrotu, co se týká odpuštění našich chyb a hříchů. Záleží na tom, jaké výroky farářů máš na mysli, ale jak už jsem psala někde jinde, i ty které „výroky“ – třeba modlitby za zemřelé, pokud máš na mysli tohle – je třeba chápat v širším kontextu a to by byla diskuse opravdu na hodně hodně dlouho… Je mi líto, že tvá babička si ten odchod protrpěla a určitě to musí být k vzteku když víš, že to třeba ani nemuselo být – to tě úplně chápu. Naše babi byla nemocná už hodně dlouho, jen ten odchod naštěstí nebyl tak bolestný a zdlouhavý – šlo to rychle. Díky za účast, musíme to v ten pátek nějak přežít. A ty se drž, přeji ti, ať už je jen líp 🙂
Náš primář vždycky říkal:dekubity(proleženiny)to je vizitka oddělení,to znamená jak se tam sestry starají o pacienta,zda jej chodí často polohovat,nebo raději chodí kouřit !!
Babofko, je dobře, že to bylo „v pohodě“. A rodina je rozumná, to je fajn.
Teď už se měj jen a jen hezky, jo? 🙂 Přeju Ti to 🙂
Ájíku, to je možná skoro na otevření další diskuse… 🙂 Víš, mě některé věci (výroky) od farářů nesedí a mám s tím pak problém a s církví jako takovou taky. Ale podle toho setkání vnebi, o kterém mluvíš, mi to moc nesedí na římskokatolickou církev, nebo ano? Oni jsou asi rozdíly v různých církvích, ne? Já samavěřím v reinkarnaci, ale to katolíci popírají. Jinak samozřejmě člověk pláče (asi sobecky) pro člověka, kterého už nikdy neuvidí, neobejme, nezažije to, co plánoval… Mě hodně mrzel způsob a čas, kdy k tomu došlo, bylo zbytečné, z krátkého vyšetření byly 2 operace a nakonec pobyt na ARKu, proleženiny, spousty hadiček, přístrojů… Tak odejít neměla. Toto jsme mohli ovlivnit, ale neovlivnili. Já bych jí (a všem) přála klidnou smrt, večer si „zdravá“ šla lehnout a ráno už se neprobudila. A hodně se mi s tou lítostí mísil i vztek, že jsme tomu nikdo nezabránil. Už to nezměníme a babičce je dobře a určitě by nechtěla, abychom tolik truchlili. Taky se pokoušim na ní sem tam usmát a mávnout a vždycky si řeknu, co by teď babi řekla, jaké gesto by to provázelo a musim se chtě nechtě lehce pousmát. Ono to ještě snadno nejde, taky jsem si zase poplakala, ale snažim se, už kvůli Ádíkovi, musím být veselá. Přeju ti taky hodně síly v pátek abudu na tebe (vás) myslet.
Bělásku,já vím, že se mnou nesouhlasíš, alestačilo by mi to jednou, nemusíš mi to stále opakovat. Ale pokud tě zajímají podrobnosti, ano, kromě kabátu jsem byla celá v bílém, včetně spodního prádla. Bylo mi skvěle (nebo podstatně líp, než by bylo v černém-myslím psychicky i fyzicky) a poté, co jsem babičku viděla a mohla se sní naposledy rozloučit, je mi ještě lépe. Nikdo z rodiny ani necekl a i kdyby, byla jsem na to připravená. A věř, že pro mě,jako kojící matku amého malého syna je ta psychická i fyzická pohoda a vyrovnanost důležitá. Ale jeto fuk, mysli si co chceš. I kdybych si zmalovala obličej na fialovo, všichni i babička ví a vnímá to určitě stále, že ji mám ráda a vážila jsem si jí a vždycky vážit budu.
Truchlící musí vidět babovko,že máš smutek a ne aby jsi působila na smuteční hostině(pokud se uskuteční )jako nevěsta !Jinak si ale dělej co chceš!Já jsem Ti svůj upřímný názor vyjádřil !!
Jo, a co se týká církve, ta tady funguje jako opora, modlím se a babičku vyprovázím nejen já s rodinou, ale celá církev, která za babičku prosí a v obřadech ji odevzdává Bohu, prosí za odpuštění jejích hříchů a žehná všem, kdo zůstali. Navíc obřad v kostele se mší sv. mi přijde trochu šetrnější než třeba obřad v kremaci, je sice delší, ale jakoby konejšivější. Je to trochu jako se svatbou v kostele – taky je hezčí, slavnostnější atd. Navíc církev na zemřelé nezapomíná ani v obřadech a modlitbách během celého roku, což se mi líbí, blízkým, ale i ostatním jsou ti, kteří už odešli na věčnost, stále připomínáni jako ti, kteří tady byli, něco po sobě zanechali a svým způsobem nám připravili – a připravují – cestu. Snad jsi to pochopila aspoň trochu. 🙂
Ahoj Babofko, zkusím ti to vysvětlit, ale chápu, že pro nevěřícího je to asi těžké pochopit. Víra mi pomáhá v tom, že na 100% vím, že babička už je u Toho, kterého milovala a těšila se na něj,(i když velmi milovala i život, ale smrti ¨se nikdy nebála,jen umírání, aby nebylo dlouhé a bolestné a v tom byla vyslyšena). Vím, že jí je už dobře, že ji nic nebolí a že je tam, kam směřujeme všichni. A taky mám naději, že ji zase potkáme, až sami zemřeme. Že je to jen dočasné odloučení. I když to bolí a vím, že nám bude babička velice chybět, prostě vím, že JEDNOU přijde znovu čas setkání. A mimoto také věříme, že jak my živí můžeme pomáhat modlitbou zemřelým, můžou pomáhat zas oni nám. Je to jen v kostce, abych ti to aspoň trochu přiblížila. Doufám, žes to dnes jakž takž ustála a taky doufám, že teď už to bude lepší. Drž se!
No vidíš babovko!Tak půjdeš nakonec přece jenom v černém(dlouhý černý kabát).Tak to má být.Problém ovšem bude,pokud se uskuteční smuteční hostina a ty černý kabát svlékneš !