Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Myšlení mojí holčičky...
Musim se s vámi podělit o zážitek, který se stal mojí dcerce Elišce a tak trochu to zasáhlo i mě… Ela jela v sobotu na bambiriádu do Chomutova s kroužkem, dala jsem jí s sebou velkou sváču a kapesné 30 kč. Na pamlsek a tak, ale řikala že nám za to něco koupí. Řikám ji ne kup si něco ale už jsem věděla, že prostě nám něco koupí, je to takovej cíta a prostě znám její povahu. Když přijela, vyprávěla mi jak to probíhalo a taky jak šla nám koupit perníkové srdce. Řikala: “Mami já mu dala 20, srdíčko stálo 10 a já čekala, kdy mi vrátí deset korun nazpátek a on mi řekl padej!“ No koukala jsem na ní s otevřenou pusou a vysvětlovala jsem jí že se třeba spletla a srdíčko opravdu stálo 20 a nebo že ji ošidil když viděl, že je tam sama bez nikoho… Bylo mi jí líto jak už poznává tak malá charakter ostatních lidí a bylo mi do breku jak mi vysvětlovala, jak čekala na vrácení korunek…
Za zbylou 10 si koupila hranolky. Jinak když přinesla to srdíčko, dole byl ukouslej kousek, měla na to obrovskou chuť a o ten zbytek se máme rozděli (já a Bára) měla jsem radost ale i starost jak ji vychovávám k poctivosti a pak jde si něco koupit a…
Tak jsem vám to chtěla jenom říct, vypovědět se, mám zase slzy na krajíčku..
Mimkys, tak k tomu vážně není co říct. Jen pro odlehčení, právě na trzích a u stánků se šidilo nejvíc odjakživa, sama pamatuju, jak mě na to jako malou připravovali a taky vím, jak jsem jednou chtěla koupit takový ten míček skákající na gumičce, že ho dám mladšímu bráškovi, a stánkař si vzal peníze a míček mi nedal… Myslím, potkat se s tím někde musíme a když už, tak ať je to stánkař a ne třeba kamarádka nebo dokonce někdo z rodiny…
Musim se s vámi podělit o zážitek, který se stal mojí dcerce Elišce a tak trochu to zasáhlo i mě… Ela jela v sobotu na bambiriádu do Chomutova s kroužkem, dala jsem jí s sebou velkou sváču a kapesné 30 kč. Na pamlsek a tak, ale řikala že nám za to něco koupí. Řikám ji ne kup si něco ale už jsem věděla, že prostě nám něco koupí, je to takovej cíta a prostě znám její povahu. Když přijela, vyprávěla mi jak to probíhalo a taky jak šla nám koupit perníkové srdce. Řikala: “Mami já mu dala 20, srdíčko stálo 10 a já čekala, kdy mi vrátí deset korun nazpátek a on mi řekl padej!“ No koukala jsem na ní s otevřenou pusou a vysvětlovala jsem jí že se třeba spletla a srdíčko opravdu stálo 20 a nebo že ji ošidil když viděl, že je tam sama bez nikoho… Bylo mi jí líto jak už poznává tak malá charakter ostatních lidí a bylo mi do breku jak mi vysvětlovala, jak čekala na vrácení korunek…
Za zbylou 10 si koupila hranolky. Jinak když přinesla to srdíčko, dole byl ukouslej kousek, měla na to obrovskou chuť a o ten zbytek se máme rozděli (já a Bára) měla jsem radost ale i starost jak ji vychovávám k poctivosti a pak jde si něco koupit a…
Tak jsem vám to chtěla jenom říct, vypovědět se, mám zase slzy na krajíčku..